Anno 1800 - vynikající deskovková verze oblíbené budovatelské PC strategie

Obchodníci všech zemí, pojďte rychle sem. Anno, sem!

Když si autor dnes už legendární pecky Brass: Birmingham Martin Wallace vzal na paškál převedení budovatelské videohry Anno 1800 do deskoherní podoby, někdo byl pln očekávání, další zase skepse. Já osobně jsem důvěřoval jeho smyslu pro kvalitu a těšil se na promakanou deskovku s příjemným vizuálem připomínajícím počítačové hry. Moje osobní historie s hrou Anno 1800 začala už na veletrhu v Essenu léta páně 2021. Hru jsem tam sháněl a nakonec i se štěstím jsem si vezl domů anglickou verzi. Teď je tu díky vydavatelství Albi ta česká a já si tak hru znovu několikrát zahrál. Jak to dopadlo?

Karton a papír, kam se podíváš
V krabici Anno 1800 hraje prim papír: hromada kartonových destiček, desky několika různých velikostí, jedna óbrdeska, pořádná porce karet. K tomu solidní hromada malých dřevěných kostiček. Zaslechl jsem názory, že karton je tenčí, než by mohl být, a že celá produkce je slabá. S tím úplně nesouhlasím, byť uznávám, že produkčně hra neuchvátí. Ale je to euro, graficky se hodně povedla, takže za mě je úplně v pohodě. Jednu výtku však musím vypíchnout: použití barev kostiček modrá, zelená a tyrkysová je zbytečně matoucí a pro hráče s poruchami barvocitu až nepřátelsky zvolená kombinace.

Z hlediska přípravy hry je největší bolestí hromada destiček, které je nutné (podobně jako v Brassu) vyskládat na hrací desku, a pokud neinvestujete do insertu od externích dodavatelů (nebo si nevytisknete vlastní), budete při přípravě buď nadávat, nebo zaúkolujete a zapojíte všechny okolo. Průběh hry je ale pak krásně hladký a žádné složité úkony už nejsou potřeba.

Obyvatelé ostrovů a jejich touhy
Hra byla při svém vydání určena pro dva až čtyři hráče, ale před nějakou dobou vyšel oficiální sólo mód, takže je hratelná i v jednom hráči (lze se pustit do kampaně s proměnlivými podmínkami partií nebo hrát standardně a snažit se překonat svoje skóre). Nám se však nejvíce osvědčilo hrát ji ve třech hráčích a níže se dozvíte proč. Cílem hráčů je vybudovat ekonomiku na svém ostrově, správně a efektivně navázat výrobní řetězce, objevit nová území a hlavně uspokojit touhy svých obyvatel. Obyvatelé jsou symbolizováni kartami, které mají hráči v rukou, a kdo se těch svých „zbaví“ jako první, spustí konec hry a je velká šance, že partii vyhraje. Není to pouze závod, ale udržovat svoji pozici v rámci tempa hry je klíčové.

Na kartách obyvatel jsou podmínky, po jejichž splnění je karta považována za uspokojenou. Poskytne pak vítězné body a případně další obyvatele či jiné bonusy. Většinu človíčků uspokojujete výrobou nebo nákupem požadovaných surovin či produktů. Tím se dostáváme k jádru hry a nejzajímavějšímu mechanismu. Ve hře totiž existuje hodně rozsáhlá nabídka destiček různých produkčních budov, které si hráči postupně pořizují, aby v nich mohli produkovat či těžit žádoucí statky. Ale nemyslete si, že si jen tak koupíte třeba parní stroj a budete zvesela vyrábět, cesta k němu totiž povede klidně přes 3 až 4 jiné budovy. Takže nejprve sežeňte uhlí, zboží a cihly, dále mosaz a ocelové nosníky a pak ještě zazobaného investora (vzácná kostička). Jen tak se u vás zabydlí budova na parní stroje. Ale pak možná přiláká všechny ostatní hráče a vynese vám do konce hry hromadu zlata.

Než se na úvod zorientujete, půjde vám hlava kolem. Možností je tolik, ale kterým směrem se vydat? Aby to bylo ještě o kousek složitější, hodí se mít přehled i o ostatních hráčích, protože vám můžou budovy jednak vykoupit, jednak od nich zdroje můžete pořizovat. Na nákupy potřebujete obchodní žetony, takže se neobejdete bez obchodních lodí, odměnou pro producenta je pak zlato, za něž lze pořizovat zase další věci.

Vše ve hře je krásně propojené a byť vám to z počátku bude připadat jako šílený chaos, postupně to do sebe zapadne a pocit z řetězení budov, rychlého uspokojování potřeb obyvatel a dobře šlapající ekonomiky dokáže být sladce opojný.

Produkuj, spotřebovávej, buduj!
Ve svém tahu máte jen jednu akci, takže tahy ubíhají rychle. Můžete se rozvíjet (pořizovat průmyslové podniky, přístavy a lodě), hrát karty obyvatel (uspokojit je) či si je vyměnit, najímat nové pracovní síly, vylepšovat stávající pracovníky, objevovat Starý nebo Nový svět a vydávat se na expedice či vyhlásit městskou slavnost, čímž si doplníte vyčerpané kapacity a uvolníte zaplněné budovy. Pro řadu akcí potřebujete vyprodukovat zdroje, což učiníte tak, že dostupné kostičky odpovídajících barev umístíte na budovy. Nic fyzicky nedostanete, zdroje jsou virtuální a je nutné je spotřebovat v rámci některé akce v daném kole.

Pokud si postavíte dostatek obchodních i průzkumných lodí (jednu od každé máte do startu), získáte s nimi i žetony obchodu a průzkumu. Ty se obnovují podobně jako obyvatelé, ale místo umisťování na budovy je prostě vyčerpáte a získáte tak zdroje, které produkuje některý jiný hráč. Za ty průzkumné pak můžete objevit nový kus země či zámořskou kolonii, se kterou od té chvíle můžete obchodovat. K některým zdrojům se ani jinak dostat nejde.

Díky obchodování s ostatními hráči se ze hry, která měla náběh na multiplayer solitér záležitost, stává celkem interaktivní kousek. Mít přehled o zdrojích ostatních hráčů je totiž důležité. Kvůli zvýšené interaktivitě ale může občas drhnout plynulost partie, a když se popatnácté budete ptát, kdo že má ty plachty, budete si připadat jako kolovrátek.

Zážitek jen pro PC pařany?
Anno 1800 dělá hromadu věcí dobře a ty, které jsou s výhradou, není problém skousnout. Protože nám hra hodně zachutnala, mrkli jsme i na různá fóra a do hry zakomponovali pár povedených úprav (např. výběr ze 2 destiček Nového a Starého světa při objevování, zvýšení odměny za použití vaší fialové destičky průmyslu ostatními hráči). I bez nich ale hra krásně šlape a v počtu tří hráčů se jedná o jednu z nejlepších eurovek poslední doby. Svižnost, skvěle vymyšlený a zábavný ústřední mechanismus tvorby jakéhosi technologického stromu, líbivá grafika a uspokojující pocit z budování vlastního průmyslu udělají radost každému euroherně pozitivnímu hráči.

Verdikt: Skvělá budovatelská eurohra, která krásně navazuje na svoji videoherní předlohu, ale vyhýbá se tradičním bolístkám adaptací. Renomovaný autor Martin Wallace vytvořil herní pecku, která se nám ani po letech neohrála.