Byl Ježíš Kristus Žid?

Zní to absurdně, ale někteří tvrdí, že Ježíš Žid nebyl. Je zajímavé se podívat na důvody pro taková tvrzení.

Existují křesťané, především ve fundamentalistické Americe, kteří tvrdí, že Ježíš nebyl Žid, ale křesťan! Zjevně jim unikl fakt, že to byl Ježíš, který vznik křesťanství inicioval. Respektive mu dal impuls, křesťanské komunity začal ve velkém zakládat až apoštol Pavel, který je vlastně takovým druhým Ježíšem Kristem.

Na tomto argumentu se zdá být něco pravdivého, ale jedná se čistě o jednu perspektivu a hledisko, jak vyhodnocovat něčí židovství. Podle některých ortodoxních Židů je vyloučeno se považovat za Žida v případě, když nemá daný jedinec doloženou židovskou mateřskou linii. A Ježíš ji, světe div se, prokázanou nemá. Jediný Ježíšův židovský rodokomen, který je v Bibli citován, je ze strany Josefa, nikoliv matky Marie. Tudíž není možné říci, že Ježíš byl původem Žid, hodnoceno podle přísných židovských národnostních testů. Navíc měl zázračné zrození.

Není vyloučeno, že Marie, jelikož byla Galilejankou, mohla být pohanským dítětem, případně adoptovaným do židovské rodiny; nebo že Ježíšův otec mohl být římský voják, jak mimochodem spekuluje Talmud. Pokud ano, Ježíš by byl etnicky pohan. Neexistují žádné důkazy ani důvody brát cokoli s jistotou, kromě kuriózního faktu, že žádné evangelium Mariin původ neuvádí.

Na Ježíšův původ lze tedy usuzovat pouze nepřímo. Neexistují žádné pádné důkazy, které by prokazovaly, že byl Ježíš židovské národnosti, ale ani žádné pádné důkazy, které by prokazovaly, že nebyl.

Co víme bezpečně je to, že evangelia říkají, že ve 12 letech šel podle židovského zvyku do chrámu. Tehdy měly židovské děti nabývat jisté fáze dospělosti, respektive chlapci. O Ježíšovi se říká, že diskutoval s učiteli v chrámě a byl schopen poměrně solidní znalosti hebrejských písem.

V průběhu své učitelské dráhy se velmi často odvolával na Hebrejská písma. Což by v případě, že nebyl Žid, mohlo být trochu nadbytečné. Anebo jen jednoduše vycházel z kontextu svých posluchačů.

To, že je židovský Mesiáš, ostatně přiznal sám až pohanské samaritánské ženě a nikomu jinému.

Někteří se domnívají, že Ježíš byl „Židem“, což je podle nich kategorie identity zcela odlišná od toho, co dnes chápeme jako „Židé“. Jiní tvrdí, že Ježíš nebyl ani tím, ani oním, ale spíše „Galilejcem“. Další zase tvrdí, že nebyl ničím z výše uvedeného, ​​ale spíše „Palestincem“.

Nacističtí vědci našli řešení pro židovskost Božího Syna jednoduše v tom, že jej situovali do jiného než židovského kontextu. „Vědecké“ práce v nacistickém Německu ve 30. letech argumentují, že Ježíš nepocházel z Židů, ale z čistých „Árijců“, kteří migrovali do Galileje z Persie.

Všechna tato fantasktní tvrzení vypovídají více o určitých hluboce zakořeněných přesvědčeních o moderních Židech než o jakékoli historické realitě. Nejméně 2 700 let se předkové dnešních Židů identifikovali a byli identifikováni jinými hebrejským jménem „Jehudim“ nebo jeho ekvivalentem v jiných jazycích. Ve svém kořeni toto jméno odkazovalo na skupinu spojenou s určitým územím v Levantě zvaným „Jehuda“ neboli Judea. A Ježíš pocházel z Galileje, nikoli z Judeje.

Je pravda, že specifické víry a praktiky židovského lidu prošly v průběhu tisíciletí významnými změnami a dokonce i výrazným vývojem. Samotný judaismus, jako způsob života řízený Tórou, se vyvinul relativně pozdě – nejspíše se objevil mnoho století poté, co se Židé poprvé zjevili na dějinném jevišti jako samostatný národ ve své rodné zemi.

Navzdory všem těmto změnám však bazální pocit identity Židů jako „Jehudim“ – a jejich základní spojení s jejich rodovou domovinou – zůstaly mimořádně stabilní po téměř tři tisíce let. Fanatismus a neustálé pronásledování, kterým Židé trpěli v průběhu staletí a v celé své diasporě, pouze posílily a prohloubily tuto skupinovou židovskou identitu.

A jaká byla cesta od Yehudim k Židům? Odpověď se skrývá v jazykovém vývoji evropských jazyků. Starověký hebrejský výraz „Yehudim“ (a jeho aramejský příbuzný výraz „Yehudaye“) byl nejprve do řečtiny překládán jako „Ioudaioi“ a později do latiny jako „Iudaei“. V některých evropských jazycích používaných ve středověku byla hláska „d“ ve jméně zcela vynechána elizí (jazykový proces, při kterém se vynechává hláska nebo slabika), a tak v rané angličtině nabylo tvarů jako „Giwis“, „Giws“, „Gywes“, „Iuwes“ a nakonec „Jews“. Žádný z těchto pozdních jazykových vývojů však neodráží jakoukoli změnu ve smyslu identity tohoto starověkého národa. „Židé“ jsou jednoduše totéž, jako „Yehudim“ nazývaní v dnešní angličtině.

To vše nás vrací k naší původní otázce: byl Ježíš „Žid“? Pokud bychom se mohli nějakým způsobem vrátit v čase a zeptat se samotného Ježíše: „Jste Žid?“, jeho odpověď (v aramejštině, kterou mluvil) by téměř jistě zněla: „Je mi moc líto, ale nerozumím vašemu jazyku, jak vidíte… Jsem Yehudim!“ Toť tedy, abychom byli korektní k lingvistické stránce věci.

Pokud jde o jeho galilejský domov, ten se stal důvodem, proč jej řada jeho židovských protivníků pocházejících z Judeje napadala. V Galileji se střetávalo více kultur a etnicit (perská, řecká…) než v Judeji. Jeho možný perský či smíšený původ je teoreticky stále ve hře. Zvláště, když v jeho narození hráli roli astrologové, kteří určili místo i čas podle jejich výpočtů.

Židé měli totiž v Tóře pod přísným trestem smrti zakázáno se zabývat astrologií a předpovídáním budoucnosti. Jak je tedy možné, že astrologové věděli o Ježíšovi víc než ostatní? Nebyl ve skutečnosti součástí jiného kulturního a náboženského systému? A proč evangelisté zmínku o jejich věšteckém působení zahrnují do oslavy Kristova narození? Na tyto otázky nelze poskytnout fundovanou odpověď.

Vzhledem k tomu, že si v prvních století po vzniku křesťanství jeho stoupenci tak nějak přivlastnili jak hebrejská, tak pochopitelně i řecká písma, byla památka na Ježíše coby dědičného krále Židů tak nějak vymazána. Minimálně v této oblasti existovaly pokusy o něco takového. A proto, když se zeptáte řady fundamentalistických křesťanů v USA, sdělí vám, že Ježíš Žid určitě nebyl a že například originál Bible je Bible Krále Jakuba, nikoliv původní řecký či hebrejský text Písma svatého.

Proč to tito lidé dělají? Mají jednoduše problém se smířit s tím, že Ježíšova identita byla fluidní. Sází proto na to, co považují za jistotu. Možnost, že by Ježíš mohl být Žid, je děsí, protože by se tak zhroutila jejich víra o tom, že Židé jsou ti, kteří se snaží ovládnout svět třeba v rámci známých konspiračních protokolů Sionských mudrců. Zhroutily by se tak jejich spiklenecké teorie jako hrad z písku.

Jakou tedy měl identitu Ježíš Kristus? Pokud jde o víru, tak to byl zvěstovatel něčeho úplně nového, co však mělo svůj dozvuk v Hebrejských písmech. Ježíš Kristus se také prohlašoval za Božího Syna. V tomto případě mohou jít veškeré debaty o jeho etnicitě stranou a můžeme je považovat za nepodstatné. Určené jsou snad jen pro skupinu akademiků, kteří s duchovnem mají máloco společného a rádi se dohadují o pojmech a slovíčkaří. A také na to dostávají tučné granty. Bůh s vámi!

Zdroje:

Susannah Heschel, The Aryan Jesus: Christian Theologians and the Bible in Nazi Germany. 2008. Princeton: Princeton University Press, 2008.

Yonatan Adler. The Origins of Judaism.: An Archaeological-Historical Reappraisal. 2022. Yale University Press.

Steve Mason, „Judaeans, Judaizing, Judaism: Problems of Categorization in Ancient History.“ Journal for the Study of Judaism 38 (2007): 457–512.