Jak si vybrat náboženství

Podobně jako výběr partnera vás může poznamenat na celý život, je to i s volbou vašeho náboženství. S náboženstvím je to ještě ošemetnější. Partnerství vás může poškodit, ale co teprve, když se dostanete do nějaké sekty, kde vás její vůdce zmanipuluje a okrade vás o všechno. O majetek, partnera, rodinu a o zdraví. Nebo se to dokonce podobně jako v kutnohorském případě může zvrtnout a dojít až k vraždě. I takové věci se stávají.

Výběr vašeho náboženství je tedy dost vážná volba. A jak se na ni nachystat? Připravila jsem pro vás přehled hlavních náboženství a toho, co nabízejí. Dnešní globální náboženský svět tak trochu připomíná hypermarkety. Můžete tam dostat kdeco zdánlivě za levno, ale ne všechno je užitečné a hodí se vám to. Různí manipulátoři totiž zneužívají toho, že lidé toho ve skutečnosti moc o náboženstvích neví. Tak vás alespoň do těch několika hlavních náboženství trochu zasvětím.

Poznatky níže uvedené by měl vědět každý kulturní člověk, aby se tak vyhnul předsudkům a pomýleným představám třeba o svých známých, sousedech nebo o lidech, se kterými se potká ve světě. Opravdu neexistuje jen marxismus-leninismus nebo takzvaný „vědecký“ pohled na svět. Představte si, že někteří lidé chtějí mít ze svého života víc než jen tu hroudu hmoty. Přemýšlejí proto nad jeho hlubším smyslem. A od toho jsou tu náboženství, aby poskytly odpovědi.

Začněme tedy s těmi starými kořeny, které tu byly ještě před tím, než začali křesťané podtínat posvátné pohanské stromy Keltů, Germánů a mýtit svaté háje Slovanů.

Kostely a faráři tady nebyli odpradávna. V celé Evropě se před dobou křesťanství proháněli divocí lidé, kteří měli jako svůj chrám les a jako své faráře druidy, čarodějníky a čarodějnice. I dnes se mnoho lidí vrací ke svým kořenům. Takovým moderním náboženstvím se říká novopohanství nebo rovnou keltství. Dokonce v katolické církvi existuje řád keltských bratří, který imituje keltskou spiritualitu. Říká se jim filidové. A mají svůj kostel v Praze.

Kořeny tohoto náboženství vychází ze starověkého prostředí Předního východu, konkrétně kanaánské oblasti. Zde se uctívalo mnoho bohů a jeden z předních z nich byl Jahve. Zdejší kočovné kmeny, později známé jako židovské, převzaly řadu zvyků z tehdejšího prostředí a v průběhu staletí z nich zformovaly svébytné náboženství.

Judaismus je postaven částečně na Bibli, respektive Bible je částečně postavena na judaismu. Židé uznávají Starý zákon, který podle tradice sepsali jejich předkové, a také návaznou písemnou a ústní tradici rabínů. Rabíni jsou židovští náboženští učitelé. Na židovství není tak jednoduché přestoupit, pokud nejste etnickými Židy. Musíte projít zkouškami u rabínů a v podstatě být doporučeni. U mužů je povinná obřízka. Je to v zásadě jako vstoupit do nějakého klubu. Něco jako do fitka, kde taky potřebujete zaplatit kartu a členství.

Tady máte na výběr především mezi katolictvím, ortodoxií a protestanstvím. Katolictví navazuje na působení křesťanů v prvním století, prvotních následovníků Krista. Vzniklo však až ve 4. století n. l. Řekněme, že na něj měla velký vliv politika Říma a naopak. Slovo katolík znamená obecný. Celá struktura církevní hierarchie a četné církevní nauky jsou dílem až mnohem pozdějšího vývoje. K většině z nich došlo až ve 12. století. Z té doby například pochází nauka o celibátu, tedy o kněžském panictví. A také se zhruba v té době (11. století) církev rozdělila na západní a východní s tím, že ta východní je dnes hlavně v Řecku, Rusku, Ukrajině a v Bulharsku. To jsou ti ortodoxní křesťané. Přízvisko ortodoxní znamená pravověrný nebo pravý.

Protestantismus začal vznikat ve 14. století a jeho vývoj se dotvořil někdy ve století 16. Hlavní byl obrat směrem k osobnímu čtení Bible a zneuznání autority církevní hierarchie. Protestantské církve se rozšířily převážně v německy mluvícím prostředí a ve Skandinávii. Ovšem až do bitvy na Bílé hoře a násilné rekatolizace bylo v Česku až 80 % lidí protestantského vyznání. Do nynější doby jsou protestantské církve spíše nezávislé jedna na druhé a jejich představitelé jsou zpravidla voleni jejich laickými členy. Ne tak jako v katolické církvi, kde jsou církevní činitelé dosazování již existující církevní hierarchií.

Dalším rozdílem jsou zpravidla rituály a náboženské prostory. Katolická liturgie je bohatá, kostely jsou plné soch a obrazů, zatímco protestantské kostely jsou zpravidla téměř prostorově prázdné, aby se věřící mohli soustředit na vyjádření své osobní víry a nic je v tom nerušilo. Kult uctívání svatých, který bují v katolictví, v protestantismu neexistuje.

Katolictví je tedy vhodnější pro ty, kteří se cítí lépe v širší komunitě, mají rádi pompézní projevy duchovnosti, zatímco protestanství je spíše více mířeno na osobní víru, introspekci a vlastní zodpovědnost. Proto slavný psychoanalytik C.G. Jung poznamenal, že měl jen jednoho pacienta katolického vyznání, zatímco mnoho klientů z protestantského prostředí. Zdůvodňoval to tlakem na osobní zodpovědnost u protestantských věřících.

Toto náboženství vzniklo až mnohem později než judaismus a křesťanství. Až v 7. století n. l. Tedy šest století po Kristu a mnoho staletí po zformování židovského kultu, který se stal předobrazem pro křesťanství. Vzhledem k tomu, že byl islám vytvořen v prostředí, které již bylo prosáklé křesťanstvím a judaismem, přímo navazuje na obě tato náboženství.

Korán, svatá kniha islámu, je plný odkazů na Bibli. Pro islám je Kristus pouhým prorokem a božím vyslancem. Pokud chcete být muslimem, musíte se vzdát představy, že je Kristus Bůh, a také zamítnout mnoho křesťanských představ o světě. Jako je učení o prvotním hříchu. Muslimové nevěří v porušenost člověka a snaží se žít podle pravidel Koránu a také podle jeho výkladu, který poskytuje řada jejich učenců.

Jako muslim máte povinnost se pětkrát denně modlit, otočen k Mekce. Toto pravidlo však neplatí za všech okolností. Jeden z měsíců v roce, takzvaný Ramadán, je určen k dennímu postu. Až do samotného večera kromě pití nesmíte nic jíst. Povinnost se účastnit na pouti do Mekky k posvátnému kameni Kaabě není bezvýhradnou nutností, ale rozhodně se výrazně doporučuje.

Obecně řečeno jsou dva hlavní muslimské proudy. Můžete zpravidla být buď šíitem nebo sunnitem. Šíité pochází převážně z oblasti Íránu a Iráku a sunnité ze Saudské Arábie a okolí.

Hinduismus tvoří poměrně složitá koláž náboženských představ a rituálů, které vznikly v údolí Hindu. Z této kolébky posvátných idejí vznikl i samotný buddhismus. Hinduismus se od něj liší tím, že věří v nezničitelné Já. Každý hinduista si může vybrat z velkého portfolia bohů. Někteří tvrdí, že jich je až na 330 miliónů. Každý dům, kámen či strom může nést pro hinduisty znaky posvátnosti.

Hinduisté věří na cyklický čas, tedy neustálé opakování světových dějin, a proto tuto náboženskou směs nelze považovat za velmi dynamickou. Samotná kolébka hinduismu, Indie, je proslulá svým koktejlem mizérie chudoby a extrémního bohatství. Karma, ve kterou hinduisté věří, je poněkud složitý koncept, který v zásadě určuje váš současný stav. Ten je výsledkem minulých životů. Vašim úkolem je očistit se od minulé karmy a přejít do lepšího zrození. V podstatě je to náboženství vhodné pro duchovní „kariéristy“, kteří rádi stoupají nahoru v duchovním žebříčku.

Toto náboženství, nebo někteří říkají spíše životní filozofie, vzniklo za účelem osobního vysvobození člověka od jeho pozemských problémů. Někteří tvrdí, že to je náboženství negativistické, protože vidí lidský úděl na zemi poněkud skepticky. V základní formě buddhismu je řada meditací zaměřených na porušenost a nevhodnost lidského těla. To se týká především buddhistického směru zvaného hínajána, takzvaný malý vůz. Oproti tomu existuje směr mahájána, takzvaný velký vůz. Ten se liší od hínajány tím, že je zaměřen více sociálně, na spásu všech cítících bytostí, oproti hínajáně, která je zaměřen více individualisticky. Dá se říci, že rozdíl mezi mahájánou a hínajánou je zhruba takový, jako mezi katolictvím a protestantismem. Obojí koneckonců vychází ze stejného základu a jejich rozdíly jsou spíše kosmetické.

V rámci duchovních proudů výše popsaných náboženství se vytvořilo na desetitisíce sekt a kultů. I v České republice se v poslední době vyrojila řada bizarních duchovních společenství, jejichž cílem je především těžit lidskou naivitu, a hlavně si vydělat snadné peníze na svých stoupencích. V této souvislosti se často skloňuje slovo sekta.

Sekta se pozná tím, že záměrně deformuje původní učení jednotlivého náboženství a vybírá si z něj jen část, na které staví své učení. Je to tedy právě opačně, než jak často neznalci tvrdí, že prý náboženství zkazila duchovno a parazitují na něm, zatímco ti, kteří věří kdejakému blafu, jsou prý nezávislými duchovními mysliteli, kterým nikdo nevymyl hlavu. Těm, kteří nechápou, že voda u zdroje vždy chutná lépe než ředěná kdovíjakým svinstvem po proudu, samozřejmě nikdy nedojde, že bez řádného náboženského vzdělání nelze nikdy dospět k pochopení duchovního světa. A tak se nechají zblbnout kdejakou duchovní kravinou, kterou si přečtou v nějaké podivné knížce, kterou napsal někdo, kdo se považuje za Krista, Boha či rovnou za ďábla.

U sekt jde vždy o vytrhávání věcí ze souvislostí a o parazitování na původním duchovním proudu. Tak třeba teroristické skupiny v muslimském světě interpretují Korán po svém a zdůrazňují pouze jeho militantní část. Stejně tak jako různá esoterická společenství, která doslova rabují duchovní spisy jako je Bible a vykosťují jejich učení. Třeba pohádkami o andělech, kteří nemají nic jiného na práci než pomáhat jejich chamtivým chráněncům k penězům a majetku. Některé sekty jsou však natolik nebezpečné, že mohou ohrozit nejen vaši kapsu, ale i přímo váš život.

Věřím, že jste si díky tomuto článku udělali trochu přehled v náboženstvích a duchovnu, a tak vás již nepřekvapí, když potkáte někoho s jiným světonázorem, než máte vy. Žijeme v pluralitní společnosti a musíme se všichni vzájemně tolerovat. Což jde těžko, když o tom druhém víte kulové nebo ještě hůře máte o něm zmatečné představy založené na příbězích typu jedna paní povídala nebo na tom, co o těch „podivných“ věřících říkal nějaký Lojza z hospody. Dříve se třeba o Židech vyprávělo, že popíjejí krev křesťanů a zabíjejí malé děti. Podobné hlouposti jsou v běhu o svědcích Jehovových, které lidi znají z jejich veřejné činnosti. Prý lidem berou domy a matou hlavy. Oproti tomu si lidé rádi platí kdejaký předražený nesmyslný kurz duchovního nebo osobního rozvoje, kde si jeho vedoucí náboženský obsah často doslova cucají z prstu a z návštěvníků si dělají dobrovolné pokusné králíky a dojné krávy.

V náboženství to není tak jednoduché a rozhodně tam vždy neplatí, že na každém šprochu je pravdy trochu. Naopak jediným protilékem na neznalost je řádné vzdělání.

Tak snad jste si ho mohli tímto článkem alespoň trochu doplnit.

Zdroje:

John G R Forlong. Encyclopedia of Religions - In Three Volumes, Vol. I. 2013. Cosimo.

https://info.dingir.cz/2019/07/co-je-noveho-v-radu-ceskych-filidu/

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-kutnohorska-sekta-urezane-prsty-a-tri-mrtvi-guru-lidem-tvrdil-ze-je-buh-251759