Článek
Evropský obranný sektor se ve čtvrtek stal centrem pozornosti investorů, když německý ministr zahraničí Johann Wadephul oznámil, že Německo souhlasí s navýšením svých obranných výdajů až na 5 % HDP – což je přesně to, co dlouhodobě požadoval bývalý i znovu kandidující americký prezident Donald Trump. Tento signál způsobil, že zbrojařské akcie po celé Evropě prudce vzrostly, a zároveň otevřel debatu o zásadní změně přístupu evropských států k bezpečnostní politice.
Dlouhodobě bylo Německo v otázce vojenských výdajů zdrženlivé. Vydávalo přibližně 2 % HDP, což sice splňuje minimální cíl NATO, ale výrazně zaostává za Spojenými státy i některými evropskými spojenci. Změnu přinesly až geopolitické otřesy posledních let – zejména ruská invaze na Ukrajinu, tlak ze strany USA a sílící nejistota v oblasti globální bezpečnosti. Nyní však Berlín nejen že souhlasí s výrazným zvýšením obranného rozpočtu, ale dokonce kvůli tomu změnil ústavu, aby mohl tato navýšení dlouhodobě financovat.
Výsledkem je okamžitá reakce na akciových trzích.
Akcie Hensoldt, německého výrobce vojenských senzorů, posílily o více než 7 %, přičemž od začátku roku se jejich cena zdvojnásobila. Firma se díky specializaci na elektronické systémy stává klíčovým hráčem v nově definované bezpečnostní architektuře.
Rheinmetall, výrobce tanků, děl a munice, přidal ve čtvrtek 4 %, ale za letošní rok je jeho růst ohromujících 172 %. Tak prudký růst během několika měsíců naznačuje, že investoři očekávají dlouhodobé zakázky, a to nejen z Německa, ale i z dalších evropských států, které se chystají navyšovat obranné rozpočty.
Rostly také akcie dalších obranných firem napříč kontinentem. Švédský Saab, italské Leonardo i norský Kongsberg Gruppen si připsaly zisky mezi 2,5 až 3,5 %. Tento synchronizovaný růst naznačuje, že trh vnímá aktuální změny v evropské obraně jako systémový trend, nikoli krátkodobý výkyv.
Podle Matthewa Tuttlea, ředitele investiční společnosti Tuttle Capital a poradce ETF fondu Select Stoxx Europe Aerospace & Defense, by se evropské obranné rozpočty více než zdvojnásobily, pokud by většina zemí NATO skutečně přijala cíl 5 % HDP. To by znamenalo miliardy eur navíc každý rok, které by proudily do nákupu nové techniky, vývoje zbraní a modernizace armád.
„Pokud společnosti udrží svůj podíl na trhu, tržby a zisky mohou růst stejným tempem jako rozpočty,“ říká Tuttle. A protože tržby přímo ovlivňují ocenění firem, investoři podle něj mohou očekávat i výrazný růst hodnoty akcií v celém sektoru.
Zajímavé je také Tuttleovo upozornění, že ačkoliv jsou evropská aktiva celkově méně výhodná než americká, obranný sektor tvoří výjimku. V prostředí, kde geopolitické napětí roste a potřeba moderních vojenských technologií je čím dál naléhavější, je právě tento sektor jedním z mála, který má silný růstový potenciál.
Zvyšování obranných výdajů má ovšem i politické pozadí. Donald Trump v minulosti opakovaně kritizoval evropské členy NATO za to, že nedodržují závazky o výši výdajů na obranu, a dokonce zpochybňoval připravenost USA bránit evropské spojence. Současné přijetí jeho požadavků ze strany Německa tak může být signálem pro Bílý dům, že Evropa bere svou obranu konečně vážně – a že už nechce být závislá výhradně na americkém štítu.
Z ekonomického pohledu pak rostoucí vojenské rozpočty přinášejí i silný impuls pro průmysl, zaměstnanost a vývoj technologií. Investice do zbrojního sektoru se v mnoha případech přelévají i do civilních aplikací – například v oblasti senzoriky, robotiky, komunikace nebo energetiky.
Pro investory to znamená jediné: evropský obranný sektor se probudil a má před sebou zřejmě nejsilnější růstovou fázi za poslední dekádu. A pokud se skutečně potvrdí 5% závazek nejen v Německu, ale i ve Francii, Polsku, Itálii a dalších zemích, může se z tohoto sektoru stát nový evropský růstový motor.
