Článek
Po pátečním vojenském střetu mezi Izraelem a Íránem zavládla na světových trzích nervozita. Raketové útoky, dronové protiútoky a dramatické titulky okamžitě vyvolaly výprodeje na akciových trzích, růst ceny ropy a zlata a oživení obav z šíření konfliktu na Blízkém východě.
Ale ještě než skončil den, začalo být zřejmé, že investoři už možná dosáhli vrcholu paniky. Futures na index S&P 500 smazaly část ztrát, cena ropy, která ráno vzrostla o více než 7 %, spadla na polovinu z původního nárůstu. A zlato se odpoledne vrátilo z denních maxim.
Investoři se bojí – ale ne dlouho
Podle dat Mezinárodního měnového fondu (MMF), které analyzují dopady geopolitických událostí na trhy, je tento vývoj klasickým příkladem: trhy reagují prudce, ale často jen krátkodobě. Výzkum ukazuje, že akciové indexy reagují v průměru poklesem o 1 % měsíčně, přičemž rozvíjející se trhy klesají až o 2,5 %.
Zvláštní roli hrají mezinárodní vojenské konflikty, které u těchto ekonomik vedou ke ztrátám až 5 % měsíčně. Ale i tyto propady bývají časově omezené. MMF upozorňuje, že většina trhů se do jednoho měsíce vrací zpět k růstu, pokud se konflikt nezhoršuje nebo nevytváří dlouhodobé bariéry, například v oblasti dodavatelských řetězců.
Energie roste, ale ne každý sektor trpí
Právě ropa bývá při podobných událostech nejcitlivějším faktorem. Obava z přerušení dodávek způsobí nárůst cen, který může prospět energetickým společnostem – ale zároveň ohrozí ziskovost ostatních odvětví, která jsou na ropě závislá.
Historická srovnání ukazují, že při vážných energetických krizích – například během irácké invaze do Kuvajtu nebo během ropného embarga v roce 1973 – se S&P 500 potýkal s reálnými ztrátami i několik měsíců. Tehdy šlo o strukturální zásahy do globální ekonomiky.
Současná situace se ale podle některých analytiků zatím jeví spíš jako krátkodobý šok než dlouhodobá krize. Michael Brown z Pepperstone to shrnul slovy: „Trhy velmi rychle nacení geopolitický strach, ale stejně rychle ho i zapomenou.“
Strategie: kupovat při strachu?
Stratégové z Deutsche Bank, kteří dlouhodobě sledují dopady krizových situací, dospěli k jasnému závěru: geopolitické události často způsobí prudké, ale krátkodobé propady, které vytvářejí příležitost k nákupu. Jim Reid z Deutsche Bank připomíná, že jakmile opadne počáteční panika, rozhodující slovo opět získají makroekonomické faktory – úrokové sazby, inflace, výhled zisků.
Otázkou ale zůstává, zda se svět neposouvá do nové fáze, kdy bude geopolitické napětí častější a vytrvalejší. Pokud by se potvrdil trvalejší konflikt v regionu, mohla by volatilita přetrvávat déle – zejména v komoditách a u rozvíjejících se trhů.
Co si z toho odnést?
Zkušenost i data říkají, že většina geopolitických šoků je pro trhy přechodná. Krátkodobé výkyvy mohou být dramatické, ale často přinášejí investiční příležitosti, zvláště pro ty, kteří se nebojí kupovat v době nejistoty. Výběr správného sektoru – například energetiky – a pochopení širších souvislostí mohou pomoci proměnit nejistotu ve výhodu.
V dnešním propojeném světě se už nedá oddělit ekonomika od politiky. Ale právě proto se vyplatí mít chladnou hlavu tam, kde ostatní ztrácí nervy.
