Článek
Největší týdenní propad akciového trhu od doby pandemie COVID-19 mohl být vyvolán pouhým omylem ve vzorci. K tomuto závěru dospěli analytici American Enterprise Institute (AEI), washingtonského konzervativního think-tanku, kteří přezkoumali matematický model použitý administrativou prezidenta Trumpa k výpočtu tzv. recipročních cel.
Když Bílý dům oznámil nová cla, trhy se zhroutily. S&P 500 ztratil minulý týden 9,1 %, což představuje největší týdenní pokles od března 2020. Futures na indexy dál klesaly – S&P 500 futures ztrácely v pondělí dalších 5 %. Investoři očekávali tvrdé dopady cel, jejichž výše měla být dramaticky vyšší než v předchozích obdobích. Jenže podle AEI to celé mohlo být jinak – a všechna čísla mohla být od začátku špatně.
Podle dokumentu Úřadu obchodního zmocněnce (USTR), který celní výpočty publikoval, se výše cla určovala mimo jiné na základě cenové elasticity dovozní poptávky a elasticity dovozních cen vůči clům. Jinými slovy, čím citlivěji reaguje trh na zdražení zboží kvůli clům, tím menší změna ve clech může ovlivnit deficit nebo objem dovozu.
A právě v tomto bodě AEI objevilo chybu. Bílý dům údajně použil hodnotu 0,25 pro elasticitu dovozních cen, zatímco podle samotné studie, na kterou se USTR odkazuje, je tato hodnota téměř čtyřnásobně vyšší – přesně 0,945. Autoři analýzy Kevin Corinth a Stan Veuger tvrdí, že administrativní tým pravděpodobně omylem použil elasticitu maloobchodních cen, nikoli skutečnou elasticitu dovozních cen.
Když AEI přepočítal cla na základě správných čísel, výsledek byl překvapivě mírný. Žádná ze sazeb by nepřesáhla 14 %a většina by se pohybovala na základní úrovni 10 %, kterou Trumpova administrativa stanovila jako minimum. To by zcela změnilo interpretaci celého kroku – místo masivního zásahu do světového obchodu by šlo o relativně předvídatelné a omezené opatření.
Zajímavé je, že ve středu odpoledne, kdy The Wall Street Journal zveřejnil zprávu, že celoplošná sazba bude 10 %, ale bez detailů o recipročních clách, futures na akciové indexy začaly růst. To naznačuje, že samotná výše cla byla pro trhy přijatelná – panika nastala až poté, co se rozšířily informace o možných extrémně vysokých sazbách vůči jednotlivým zemím.
Otázkou zůstává, zda šlo opravdu o chybu, nebo o záměrné zkreslení. Je možné, že Bílý dům o správných číslech věděl, ale rozhodl se je ignorovat. V samotném dokumentu USTR se navíc uvádí, že elasticita dovozní poptávky byla nastavena na hodnotu 4, i když některé novější studie naznačují, že dlouhodobě se pohybuje spíše kolem hodnoty 2. Pokud by se použily realistické hodnoty obou proměnných, výsledná cla by sice zůstala nad 10 %, ale rozhodně by nebyla tak dramatická, jak se obávali investoři.
Tato situace ukazuje, jak silně může špatný vstupní údajovlivnit celosvětové trhy. V době, kdy algoritmy a roboti obchodují během milisekund, má i malá chybička ve výpočtu potenciál spustit paniku v hodnotě stovek miliard dolarů.
Ještě důležitější však je otázka transparentnosti. Pokud byla chyba skutečně způsobena omylem, měla by být okamžitě opravena a trhům sdělena správná metodika. Pokud však šlo o záměrné rozhodnutí – například použít tvrdší parametry jako vyjednávací páku – měl by to Bílý dům přiznat. V každém případě by si investoři zasloužili větší jistotu, že klíčová rozhodnutí nevycházejí z nedbalosti nebo špatného zadání do Excelu.
Zatím se Bílý dům k závěrům AEI nevyjádřil. A investoři? Ti dál sledují grafy a čekají, zda se celý trh vzpamatuje – nebo zda bude nutné přepočítat nejen cla, ale i důvěru v celou obchodní politiku USA.
