Článek
Jsou psy, kteří mají rádi všechny lidi. Jsou psy kteří mají rádi jen své blízké a na ostatní lidi jsou zlí. A jsou psy, kteří nemají rádi nikoho a jsou zlí na všechny. Takové psy necháváme utratit. Pak jsou ještě psy, kteří nejsou zlí, jen se lidí strašně bojí.
Když je obecně pes nejlepší přítel člověka, jak to, že někteří psy jsou zlí? Dokonce máme cedulky, /Pozor zlý pes/. Četl jsem cedulku, /Pozor zlý pes a kočka je taky pěkná svině/. Zasmál jsem se a pak jsem se zamyslel nad tím, proč jsou některá zvířata na lidi hodná a některá zlá.
Je to dáno zkušeností. Pes kterému lidé ublížili bude na lidi zlý a pes který má s lidmi zkušenosti dobré bude mít všechny lidi rád. Tak je to i s ostatními zvířaty. V přírodě platí pravidlo, /sežer nebo budeš sežrán./ Ale pro lidi by toto platit nemělo, přesto se mnohdy řídí stejným pravidlem.
Je mnoho plemen psů a každé plemeno má svůj vlastní charakter. Obecně platí, že nejnebezpečnější jsou bojová plemena. Psy kteří byli vyšlechtěni pro boj. Tudíž mají v povaze agresivitu a někteří lidé se jich bojí a někteří žádají zákaz jejich chovu.
Byli jsme s přítelkyní u Vltavy a vedle nás byli mladí lidé s černým Stafodem. Když nás uviděl, letěl k nám a projevoval velikou radost a touhu se s námi seznámit. Byl to velmi přátelský a milý „bojový“ pes. Před domem kde bydlím máme park. Zde lidé venčí psy. Jsou to většinou malí psy do paneláku, ale štěkají na každého kdo jde kolem nich. Ne všichni.
Nebojím se psů kteří štěkají. Říká se, že /pes který štěká nekouše/. Pes který chce kousnout vrčí. Ale mám radši psy, kteří mají rádi všechny lidi. Někteří lidé si pořizují psy, aby měli rádi jen je a nikoho jiného. Tak je vychovávají. Proč tomu tak je?
Pes který vyrůstá v prostředí kde je láska a úcta má rád všechny lidi, protože jeho zkušenost je, že lidé jsou dobří. Pes který vyrůstá v prostředí, kde nejsou obecně dobré vztahy, si vytváří vztah jen k těm kterým důvěřuje a nebo k těm, které musí poslouchat a k ostatním je nedůvěřivý, nebo je zlý.
Myslím, že toto naprostá většina lidí chápe. Ale jak to, že nechápeme, že s lidmi je to stejné. Jsou mezi lidmi ti, které nazýváme lidské bestie. Napůl lidé a na půl divoká zvířata. Píši divoká, protože i zvířata která by měli být divoká, když se k nim člověk chová s láskou, ztratí svůj zabijácký pud a mají lidi rádi. Tudíž, z divokého zvířete se může stát laskavý tvor a z člověka se může stát bestie.
Zlého psa můžeme utratit. Zlého člověka utratit nemůžeme, trest smrti jsme zrušili. Tak ho zavřeme na doživotí, aby nikomu neublížil, nebo ho eliminujeme. To je výraz který se používá pro utracení člověka. Je to řešení. Ale kdo se ptá na to, co udělalo z přítele člověka zlého psa a z člověka bestii? Zajímá to někoho?
Napsal jsem, že pes který vyrůstá v laskavém prostředí, je hodný ke všem lidem. A pes který nepoznal laskavé zacházení je zlý. Tak že prostředí ve kterém vyrůstají psy, lidé a zvířata má vliv na to, zda budou hodní a laskaví a nebo zlí. V přírodě platí zákon džungle, sežer nebo budeš sežrán. Prostředí ve kterém žijeme jsme vytvořili my. Jak to, že zde platí stejný zákon jako v džungli?
Rozhlédněme se kolem sebe kolik je mezi lidmi vzájemné zloby a nenávisti. Ne z každého kdo vyrostl ve špatném prostředí se stane bestie. Napsal jsem, že jsou psy, se kterými bylo špatně zacházeno a nejsou zlí. Jen se bojí lidí. Na FB jsou skupiny, kde se lidé svěřují se sociální fobií. To je strach z lidí. U psů chápeme proč tomu tak je. Chápeme to u lidí?
Zavřít, popravit, eliminovat. A co pochopit, porozumět a pomoct. A je tu otázka. Jak?
Doporučuji zhlédnout video na YouTube, Úžasný príbeh ako sa leopard Diabolo stal Spiritom.
Je o ženě která hovoří se zvířaty a ta dokázala to, že černý panter kterého se všichni báli začal důvěřovat lide a přestal jim být nebezpečný. Zdá se to jako výjimečná schopnost, ale není. Každý může hovořit neverbálně se zvířaty. Takto dochází k hlubokému porozumění které na verbální úrovni není možné. Dva lidé slyší stejná slova a přesto tyto slova každý pochopí jinak. U neverbální komunikace se napojujeme emočně a vnímáme co si zvíře, nebo člověk myslí a hlavně co cítí. To žádná slova nemohou nahradit.
Teď je tu jen otázka, chceme takto porozumět druhým, nebo nám stačí dělat si názory podle slov a činů?
