Článek
Na důchodech se už něco mění, ale hlavní Babišův slib stále neplatí. K 19. březnu 2026 vláda slibuje zastropování věku na 65 let i příznivější valorizace, jenže zatím nabízí hlavně programové prohlášení vlády, ne schválený zákon.
Nejhlasitější slib zatím stojí jen na papíře
Současně už ale běží dříve přijaté zásahy. Materiály MPSV k důchodové reformě pro náročné profese a informace ČSSZ o slevě pro pracující důchodce připomínají přísnější předčasné důchody, tedy odchod do penze před řádným věkem, podmínku 40 let pojištění od října 2024, slevu 6,5 procenta od ledna 2025 i povinné spoření od ledna 2026 pro část náročných profesí.
Náročné profese znamenají práce s vyšší zdravotní zátěží a třetí či čtvrtá riziková kategorie jen označuje, jak silné pracovní riziko člověk dlouhodobě nese.
Čas běží jinak. Nad vládním programem a březnovými veřejnými informacemi o novele lze poskládat jednoduchou osu: jaro 2026 má přinést předložení, ale větší účinnost míří hlavně do let 2027 a 2028. Právě to čtenáři nejčastěji mate. Politika už mluví v budoucím čase, kdežto zákon zatím nechává běžet stará pravidla.
Nejpomalejší může být právě nejsilnější slib. Valorizace, tedy pravidelné zvýšení důchodů, zvedá základní a procentní výměru důchodu; první část dostává každý stejně, druhá víc odráží dřívější výdělky a odpracované roky.
Vláda sama řekla, že se do valorizace pro rok 2026 nepromítla složka reálných mezd, tedy mezd očištěných o inflaci, protože dva roky klesaly. Návrat k polovině růstu reálných mezd se tak nemusí naplno projevit hned a podle Aleše Juchelky spíš až kolem roku 2029, zatímco bonusy pro lidi 80+ mohou být vidět dřív. Když tedy největší slib nepřinese nejrychlejší peníze, rozhoduje, kdo změnu ucítí jako první.
První peníze už lidé vidí na výplatní pásce
Tady už abstrakce končí. ČSSZ uvádí, že pracující starobní důchodci pobírající plný důchod neplatí 6,5 procenta na důchodovém pojištění. U zaměstnanců se sleva počítá z vyměřovacího základu, zpravidla z hrubé mzdy, a zaměstnavatel ji odečte už za měsíc, kdy člověk splní podmínky a požádá.
To není slib do kampaně. To je změna přímo na výplatní pásce.
Efekt je vidět rychle. Podle MPSV slevu v dubnu uplatňovalo přes 136 tisíc zaměstnanců a souhrn slev za jediný měsíc přesáhl 359 milionů korun. Tohle už nehraje roli drobného technického detailu. Tohle už mění domácí rozpočty.
Jenže spor se neláme jen na dnešních seniorech. MPSV říká, že nynější zákon zvyšuje lidem narozeným po roce 1965 hranici 65 let o jeden měsíc za každý rok navíc. První konkrétní tvář téhle změny tak nese ročník 1966, který by šel do penze v 65 letech a 1 měsíci. Právě tady padá pohodlný mýtus, že strop 65 automaticky ochrání každého.
Oddělme tak dvě věci. Sleva 6,5 procenta už běží a dává části seniorů okamžitý efekt, zatímco slib znovu zastropovat důchodový věk na 65 letech teprve míří do novely. Pro lidi těsně před penzí je ten rozdíl zásadní: jednu změnu už cítí na účtu, druhou zatím drží hlavně politický závazek. A právě ve chvíli, kdy spor dostane tvář ročníku 1966, vyplave i otázka, kdo ten komfort jednou zaplatí.
Strop 65 let chrání jedny, účet posílá druhým
V jedné české rodině to může vypadat až nepříjemně prostě. Jeden prarodič čeká na slíbený bonus po osmdesátce, druhý řeší hranici 65 let a vnuk o ničem nerozhoduje, ale jednou ponese část ceny. Ten obraz nepochází z dojmu, nýbrž z kombinace Programového prohlášení vlády a platných změn v důchodovém pojištění. Na papíře se tyto světy tváří odděleně. U jednoho stolu se potkají hned.
A pak přijde tvrdší část. Nynější zákon podle MPSV posouvá nad 65 let poprvé právě ročník 1966 o jediný měsíc, jenže Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2025 od Národní rozpočtové rady varuje, že po roce 2030 začnou do penze vstupovat silné ročníky sedmdesátých let. Počet starobních důchodců tak poroste vytrvale i při růstu důchodového věku. Jeden měsíc pro první dotčený ročník proto nepůsobí jako technická drobnost. Otevírá větší debatu o tom, kdo systém utáhne.
Strop 65 let tedy nepřináší jen úlevu lidem blízko penze. Úlevu pro ročník 1966 a další podobné případy může vykoupit větší břemeno pro druhou polovinu sedmdesátých let a mladší ročníky, před kterým NRR varuje už dnes. Kdo teď prodává důchody jako dárek jedné generaci, ten ve skutečnosti vystavuje účet generaci další.
