Nová nemocnice? Nesmysl, odsoudila Babišův nápad opozice

Když premiér v březnu stál před kamerami na letňanských pozemcích a ukazoval plány na novou „supermoderní fakultní nemocnici“, nešlo o nápad z hlavy. Nová pražská nemocnice je černé na bílém v programovém prohlášení vlády z 5. ledna 2026. Ministerstvo zdravotnictví k ní v únoru jmenovalo vládního zmocněnce. Resort začal měnit vedení dotčených nemocnic. Jenže pak Babiš udělal to, co dělá vždycky: vzal reálný záměr a obalil ho vrstvou politické hyperboly tak silnou, že pod ní přestal být vidět.

Fakta jsou následující. Pátého ledna vláda zapsala do programového prohlášení závazek zahájit výstavbu nové fakultní nemocnice v Praze. O šest týdnů později ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že vládním zmocněncem pro projekt se stal Pavel Scholz a že celý záměr vstupuje do fáze odborné přípravy a analýz. Jedenáctého března Babiš natočil video přímo z Letňan, pozemků u metra s velkou plochou a bez nutnosti bourání. Na jednání přišli i zástupci Prahy, včetně politiků z ODS a STAN.

Ministerstvo mezitím sjednotilo řízení Bulovky a FN Královské Vinohrady pod společné vedení a dosadilo nový management do VFN. Cíl je jasný: připravit nemocnice na budoucí reorganizaci, při níž by se část péče přesunula do nového areálu. Sám ministr zdravotnictví mluví o horizontu zhruba deseti let. Za úspěch tohoto volebního období by považoval hotový projekt a začátek stavby.

Tohle není vzdušný zámek. Je to dlouhodobý infrastrukturní záměr s institucionálním ukotvením.

Problém nastává ve chvíli, kdy Babiš přestane mluvit jako premiér s desetiletým plánem a začne mluvit jako prodejce, který potřebuje uzavřít obchod do pátku. V debatě na konci dubna naznačil, že by nemocnice mohla mít i vojenský rozměr, a hlavně že by se dala započítat do dvouprocentního závazku na obranu vůči NATO.

Právě tady opozice přešla od skepse k ostrému odmítnutí. Jana Černochová z ODS projekt v tomto pojetí označila za „nebetyčnou blbost“ a později také za „úplný nesmysl“. Ivan Bartoš z Pirátů zpochybnil celou logiku na jednání výboru pro obranu. Martin Kupka z ODS doplnil, že nemocnici nelze „přemalovat na zeleno“ a vydávat za obranný výdaj, když pro to neexistuje žádná identifikovaná operační potřeba armády ani požadavek aliance.

A tady je třeba přiznat, že opozice má silnější karty. Veřejně není k dispozici jediný armádní dokument, který by novou vojenskou nemocnici v Praze požadoval. Finální rozpočet projektu nezná nikdo. Model financování nebyl představen. Babiš předbíhá fázi analýz o kilometry.

Zatímco se politici přou o letňanský brownfield, pražské nemocnice se rozpadají docela reálně. VFN má schválenou investici 1,5 miliardy korun do nového sdruženého objektu A7, který má pojmout urgentní příjem, transfuzní službu a laboratorní provozy. Projekt pochází ještě z roku 2021. Ani odborníci nerozporují, že Praha potřebuje modernější nemocniční zázemí, zdravotnický konzultant Pavel Hroboň i ekonom Pavel Vepřek už dříve potvrdili, že stávající areály jsou na hraně životnosti.

Systém tedy nestojí jen na jedné „supernemocnici“. Běží série menších, realizovatelnějších investic. Jenže právě proto je Babišova rétorika kontraproduktivní: místo aby ukázal projekt jako součást širší strategie, staví ho jako solitérní vizi jednoho muže.

Podle nás nemá pravdu ani jedna strana úplně. Babiš má reálný projekt, ale prodává ho způsobem, který podkopává jeho vlastní věrohodnost. Opozice má legitimní výhrady k obrannému rámování a k absenci finančního modelu, ale tvářit se, že celý záměr je nesmysl, je přinejmenším nepoctivé, vždyť někteří opoziční politici seděli u březnového jednání v Letňanech.

Skutečný spor není o tom, jestli Praha potřebuje novou nemocnici. Potřebuje. Spor je o to, jestli premiér dokáže odolat pokušení prodat desetiletý projekt jako hotovou věc, a jestli opozice dokáže kritizovat konkrétní slabiny, aniž by shodila celý záměr ze stolu. Zatím v tom selhávají obě strany.