ODS se dál propadá, opozice má nového lídra. Kdo se postaví Babišovi?

Na grafech to vypadá jednoduše: ANO s 34,5 procenta dominuje, STAN poprvé přeskočil ODS a do toho startuje Naše Česko. Jenže volební matematika a realita ve Sněmovně vyprávějí jiný, mnohem napínavější příběh.

Volič, který v roce 2025 hodil lístek koalici SPOLU, dnes často váhá mezi třemi obálkami, STAN, ODS a Naše Česko. Mezitím ANO pohodlně sedí na 34,5 procenta a sleduje, jak se jeho soupeři přetahují o zbytky.

Únorový volební model Trendy Česka od Kantaru pro Českou televizi přisuzuje ANO 34,5 %, STAN 15,5 %, ODS 14,5 % a novému hnutí Naše Česko 3,5 %. Tahle čísla určují tón celé debaty o „novém lídrovi opozice“, ale zároveň zakrývají podstatnější problém, který z těch grafů na první pohled nevyčtete.

Fakt, že STAN poprvé po volbách 2025 předběhl ODS, stojí na reálném měření. Kantar ve dnech 9. až 27. února 2026 naměřil Starostům 15,5 % a občanským demokratům 14,5 %, zároveň zaznamenal posun o 1,5 bodu nahoru u STAN a o 1,5 bodu dolů u ODS. Na televizní grafice proto Starostové vypadají jako nový šéf pravicové opozice. Jde ale spíš o blikající výstrahu než korunovaci.

Stejný model totiž pracuje se statistickou chybou až ±3,3 procentního bodu, podle velikosti strany. Rozdíl jediného bodu mezi STAN a ODS tak spadá přímo do tohoto rozptylu, takže statisticky jde o remízu, ne o jisté předjetí. Navíc nejde o výsledek skutečných voleb v konkrétní sobotu, ale o simulaci stavu „kdyby se volilo dnes“.

Ve Sněmovně přitom síly vypadají jinak. Oficiální výsledky voleb 2025 přidělily ODS v rámci SPOLU 27 mandátů, zatímco STAN drží 22 poslanců. Na papíře volebního modelu tedy Starostové vedou, v poslaneckých lavicích ale pořád hlasitěji mluví občanští demokraté. Skutečná otázka proto nezní, kdo se v grafech tváří jako lídr opozice, ale kam mezitím odcházejí hlasy lidí, kteří chtějí Babiše vystřídat a jakou stopu po sobě zanechají.

Pravice dnes nevede jeden přímý souboj, ale složitou přetahovanou o stejné voliče. Analytici Kantaru ukazují, že STAN získává nové příznivce hlavně od ODS a Pirátů. Naopak Naše Česko hejtmana Martina Kuby sahá po tvrdším jádru bývalých voličů SPOLU, především ODS a TOP 09, částečně i STAN. ODS tak neprohrává bitvu s jedním rivalem, ale čelí dvojitému okrajování zprava i ze středu.

Naše Česko startuje překvapivě vysoko. Únorový Kantar mu přisuzuje 3,5 % a znovu potvrzuje, že většinu podpory bere v táboře bývalých voličů SPOLU. Samostatný průzkum agentury NMS pro Novinky.cz pak naměřil hnutí Naše Česko 4,7 %, stejně jako Motoristům, zatímco ODS i STAN drží hodnoty těsně okolo 15 %. Je zde tak viditelný jediný vzorec: každý další bod pro Naše Česko ubírá kyslík právě občanským demokratům.

Pokud tenhle únik zesílí, scénář se rychle vyostří. Stačí, aby se část nespokojeného jádra ODS přiklonila k Martinovi Kubovi a další část měkčích voličů dál přetahoval STAN. ODS pak nemusí spadnout jen pod únorových 14,5 %, ale může zároveň přijít o roli hlavní pravicové strany, kterou si STAN s dnešními 15,5 % už testuje v průzkumech.

Na druhém pólu mezitím dál sedí ANO s 34,5 % a sleduje, jak se na pravici tříští každý „antibabišovský“ hlas do několika menších proudů. Volič, který přeskočí z ODS ke STAN nebo k Naše Česko, posílí konkrétní značku, ale zároveň dál drobí celkový součet proti ANO. A právě tady se ukazuje, že „válka o lídra opozice“ může být pro každého, kdo chce Babiše vystřídat, ve skutečnosti past na vlastní hlas.

Nostalgie po jedné velké koalici přináší jednoduchou, ale klamavou útěchu. Ve stejné únorové vlně namodeloval Kantar i hypotetický návrat koalice SPOLU. Výsledek zní tvrdě: ANO 34,5 %, SPOLU 19,5 %, STAN 15,5 %, Piráti 9 %, SPD 6,5 % a Motoristé 5 %. Ani „zázračné vzkříšení“ SPOLU tak náskok ANO nesmaže, jen přeskupí pravici do jiné tabulky. Samotní výzkumníci navíc připomínají, že opakovaná společná kandidatura SPOLU podle veřejných vyjádření lídrů patří spíš mezi málo pravděpodobné scénáře.

Do hry přitom vstupují tvrdá pravidla zákona. Podle zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu ČR platí, že samostatná strana potřebuje pro vstup do přepočtu mandátů alespoň 5 %, dvoučlenná koalice 8 % a koalice tří a více subjektů 11 % hlasů. Hlasy pod těmito prahy při dělení křesel mizí, jako by nikdy nepřišly.

Český statistický úřad pak ve svých metodických materiálech jasně popisuje, že při přepočtu mandátů se s těmito hlasy vůbec nepracuje. Čím víc stran a koalic se na pravici navrství, tím snáz některá z nich podstřelí laťku a daruje část opozičních hlasů právě ANO.

Reálné volby 2025 tenhle mechanismus už jednou potvrdily. ANO tehdy získalo 34,51 % hlasů a 80 mandátů, zatímco koalice SPOLU s 23,36 % brala 52 křesel. Únorový koaliční model Kantaru s 34,5 % pro ANO a 19,5 % pro SPOLU ukazuje, že samotné „slepení“ pravice zkrátka nestačí, pokud se opozice zároveň nedohodne na rozumném rozdělení prostoru. Proto je v úvahách o návratu SPOLU vidět spíš iluze jednoduchého řešení než cesta k porážce Babiše, která by respektovala tvrdá čísla i volební zákon.

Otázka „kdo se postaví Babišovi“ proto nemá jednoduché jméno jako odpověď. Čísla z voleb i průzkumů říkají, že jednu opoziční stranu s potenciálem 35 procent dnes na pravici nenajdeme. Skutečnou protiváhu může vytvořit jen koordinovaný blok, který minimalizuje propadlé hlasy a včas si rozdělí voličské skupiny.

Volba příštího lídra opozice tak v praxi znamená něco jiného, než jak to vypadá v grafice s jedním „vítězem“ průzkumu. Jde o to, jestli pravicové strany dokážou sladit ego s matematikou, a to nejen při debatách o značkách, ale hlavně při konkrétních dohodách o kandidátkách a koalicích.

Stejnou otázku však kladou čísla i voličům. Zda při příštím hlasování zohledníme jen sympatie k logu na lístku, nebo i to, jak náš hlas zapadne do celku, který se Babišovým 34,5 % skutečně postaví ve Sněmovně, ne jen v televizních průzkumech. A právě na tom se nakonec rozhodne, kdo bude skutečným lídrem opozice, a kdo jen vítězem jednoho grafu na obrazovce.