Článek
Když loni v lednu začala platit sleva 6,5 % na sociálním pojištění pro pracující starobní důchodce, šlo o okamžitý efekt: víc peněz na výplatní pásce, žádné čekání. Jenže jednu věc ta sleva nevyřešila – důchod samotný z ní nenarostl ani o korunu. Ministerstvo práce teď v připomínkovém řízení předložilo návrh novely, který chce obě logiky spojit. Pracující senior by měl mít vyšší čistou mzdu hned a zároveň si každým odpracovaným rokem trvale zvyšovat penzi. Dvě pobídky najednou – a právě v tom je pointa.
Tři režimy, které se v debatě míchají
Aby bylo jasné, co platí dnes a co teprve přijde, je potřeba rozlišit tři vrstvy, které se ve veřejné diskusi neustále zaměňují:
- Do 31. prosince 2024 – starý systém. Pracující důchodce musel odpracovat celých 360 dnů, pak mohl požádat o zvýšení důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Kdo odpracoval 359 dnů, nedostal nic. A bez žádosti se nic nedělo.
- Od 1. ledna 2025 – současný stav. Zaměstnanec v důchodu neplatí 6,5 % důchodového pojištění ze své mzdy, takže má okamžitě vyšší čistý příjem. Podle tiskové zprávy MPSV z června 2025 to v dubnu využívalo 136 297 zaměstnanců a celková úspora dosáhla 359,5 milionu korun za jediný měsíc. Penze samotná ale dál neroste.
- Návrh od 1. ledna 2027 – nový bonus. Procentní výměra důchodu má růst o 1,5 % za každých 365 dnů pojištěné výdělečné činnosti. A klíčový rozdíl oproti starému systému: nově i poměrně za kratší dobu. Sleva 6,5 % přitom zůstane zachována.
Tři různé éry, tři různá pravidla. Kdo je směšuje, nutně dojde ke špatným číslům.
Plníme naše závazky a do důchodového systému vracíme spravedlnost. 🇨🇿 Na @mpsvcz navrhujeme například vyšší podporu pro seniory nad 85 let nebo výrazné úlevy pro ty, kteří se rozhodnou zůstat aktivní. Je to výraz úcty k lidem, kteří naši zemi vybudovali. pic.twitter.com/zzyxQ3qGlt
— Aleš Juchelka (@juchelkaa) April 15, 2026
Kolik to reálně přidá k důchodu
Nový bonus není fixní částka, ale procento z procentní výměry konkrétního důchodu. Čím vyšší penzi člověk pobírá, tím víc mu přibude. Pro orientaci poslouží modelový výpočet na průměrném sólo starobním důchodu roku 2026, který činí 21 839 korun měsíčně.
Základní výměra je 4 900 Kč, procentní výměra tedy 16 939 Kč. Z ní 1,5 % dělá přibližně 254 korun měsíčně, tolik přibude po jednom roce práce v důchodu. Po dvou letech je to 508 korun, po třech 762 korun. Trvale, do konce života, bez ohledu na to, jestli člověk dál pracuje.
Samo o sobě to nezní jako převratné částky. Jenže k nim je potřeba připočíst druhou vrstvu, onu slevu 6,5 %, která průměrnému pracujícímu důchodci už dnes nechává v kapse přes 2 600 korun měsíčně navíc. Souběh obou pobídek mění kalkulaci zásadně: kdo pracuje v penzi tři roky, získá za tu dobu na slevě zhruba 94 tisíc korun a navíc si trvale zvedne důchod o 762 korun měsíčně. To už je argument, který má váhu.
Zaměstnanec versus OSVČ – zásadní rozdíl v automatice
Návrh MPSV rozlišuje dva režimy. Zaměstnancům se bonus připíše automaticky, jednou ročně v lednu, zpětně za předchozí rok. Poprvé by se to reálně projevilo v lednu 2028, za práci v roce 2027. Žádná žádost, žádné obíhání úřadů.
U OSVČ je to jinak. Živnostník v důchodu bude muset bonus uplatnit sám, a to v rámci přehledu o příjmech a výdajích. Doplatek má přijít zpětně od ledna. Je to logické, stát u OSVČ nemá průběžný přehled o odpracovaných dnech tak jako u zaměstnanců přes evidenční listy. Ale znamená to, že část seniorů-živnostníků může o bonus přijít prostě tím, že o něj nepožádá. Stejně jako se to dělo ve starém systému před rokem 2025.
Mimochodem, i současnou slevu 6,5 % musí zaměstnanec nejdřív uplatnit u svého zaměstnavatele. Není to úplně automatické, ale je to jednorázový krok, ne každoroční žádost.
Proč to stát dělá a co na to říká OECD
Oficiální zdůvodnění ministerstva je přímočaré: motivovat lidi, kteří chtějí a zdravotně mohou, aby zůstali aktivní i po dosažení důchodového věku. Za tím stojí tvrdá demografie. Česko rychle stárne, trh práce je napjatý a systém důchodového pojištění skončil ke konci roku 2025 ve schodku 5,88 miliardy korun.
Studie OECD z roku 2025 věnovaná přímo Česku odhaduje, že nižší odchod starších pracovníků z trhu práce by mohl zvednout růst HDP na hlavu až o 0,4 procentního bodu ročně. OECD zároveň řadí Česko mezi země, které v poslední době udělaly práci penzistů finančně atraktivnější. V mezinárodním srovnání působí česká kombinace okamžité slevy a trvalého růstu penze spíš štědře, průměrná bonusová sazba za delší práci v příspěvkových systémech OECD je 4,8 % ročně, ale tam se obvykle měří bonus za odklad čerpání penze, ne za souběh práce a pobírání důchodu. Srovnání tedy není jedna ku jedné, nicméně směr je jasný.
Kolik přesně nový 1,5% bonus bude stát rozpočet, ministerstvo zatím nezveřejnilo, detailní důvodová zpráva z připomínkového řízení nebyla v otevřené podobě dostupná. Ale ekonomická logika je zřejmá: každý pracující důchodce odvádí daně, spotřebovává méně sociálních dávek a přispívá k HDP. Stát mu za to nabízí dvě konkrétní odměny.
Návrh je teprve v připomínkovém řízení a jeho finální podoba se může změnit. Ale princip, kombinace vyšší čisté mzdy teď a vyššího důchodu později, je nejsilnější pobídka pro práci v penzi, jakou Česko dosud mělo na stole.
