Článek
Přeskočil už STAN ODS, nebo jen čteme příliš mnoho z jednoho průzkumu? Nejdřív je nutné srovnat, kdo co měřil. Poslední tři relevantní modely ukazují méně efektní, ale důležitější obraz: STAN už ODS reálně ohrožuje, definitivní převrat však data zatím nepotvrzují.
Jeden model ještě neznamená převrat
Záměna agentur zkresluje celý spor. Březnový Kantar pro Českou televizi, únorový volební model NMS a lednové volební tendence STEM ukazují jasný trend. Volební model znamená odhad, jak by dopadly volby v době sběru dat, ne skutečný výsledek. A právě proto nestačí vytáhnout jen jedno číslo a zbytek nechat stranou.
Nejtvrdší zásah přišel 8. března. Kantar zveřejněný Českou televizí, který sbíral data od 9. do 27. února mezi 1200 respondenty, posunul STAN na 15,5 procenta před ODS s 14,5 procenta. Jenže stejný výstup uvádí statistickou chybu plus minus 1,2 až 3,3 bodu, tedy rozmezí, v němž se může skutečná podpora pohybovat, takže rozdíl jednoho bodu žádá opatrnost.
Ta brzda opravdu existuje. NMS po online sběru z 13. až 17. února mezi 1001 respondenty naměřilo ODS 14,7 a STAN 14,6 procenta, přičemž intervaly spolehlivosti se výrazně překrývají: u ODS 12 až 17,5, u STAN 11,9 až 17,3 procenta. A STEM na začátku ledna 2026 držel ODS ještě na 14 procentech před STAN s 12,6 procenta.
Z dostupných dat tedy plyne těsný souboj o druhé místo, ne prokázané převzetí celé opozice. Jestli to není korunovace STAN, tím víc je potřeba vysvětlit, proč to pro ODS stejně vypadá jako výstraha.
I těsný souboj je pro ODS špatná zpráva
Pro ODS přichází ten posun v nejhorší chvíli. Strana si podle ODS na 32. kongresu zvolila předsedou Martina Kupku, který získal 327 hlasů z 528, tedy 61,9 procenta přítomných hlasujících. V projektu ODS 2028+ si pak vytyčila návrat „v průzkumech dlouhodobě nad 20 % +“ i samostatný postup ODS ve všech budoucích celostátních volbách, i když veřejně dohledané usnesení 32. kongresu ODS tyto formulace výslovně nepřebírá. Když se tedy hned po výměně vedení řeší, zda ODS vůbec uhlídá druhé místo, nejde o kosmetickou vlnku, ale o zásah do nově vyhlášené strategie.
Citlivé je i to, kde se spor odehrává. Lednový STEM popsal ODS jako stranu s relativně stabilní, ale úžeji vymezenou voličskou základnou, tvořenou hlavně muži a vysokoškolsky vzdělanými, zatímco mezi mladšími voliči a lidmi bez maturity zůstává slabší. Nejde tak o pohodlný útok na vrchol, ale obranu užšího a vzdělanějšího středu. A právě tam STAN ODS nepodkopává okrajově, nýbrž v prostoru, který si sama potřebuje udržet.
Tlak STAN přitom nekončí u aktuálního čísla. Únorové NMS mu připsalo volební potenciál 24,6 procenta, tedy strop podpory, kdyby ho zvolili všichni, kdo ho aspoň zvažují. Současně uvádí volební jádro 5 procent, tedy pevně rozhodnuté voliče, a samo dodává, že právě vysoký potenciál může modelový zisk STAN nadhodnocovat. ODS z toho nemá důvod slavit ani po téhle korekci, protože i opatrnější čtení ukazuje, kolik prostoru může STAN ještě obsazovat.
A z druhé strany přichází další sevření. Březnový Kantar pro Českou televizi připsal Našemu Česku 3,5 procenta a doplnil, že nový subjekt Martina Kuby bere příznivce hlavně od někdejšího SPOLU, zvlášť z ODS a TOP 09, případně i od STAN. ODS tak zároveň čelí tlaku STAN a hlídá odtok voličů k nové značce, která ukusuje z téhož širšího tábora. Přesně tady se z tabulky stává politický konflikt. Jenže ani takhle nepříjemný obrázek neopravňuje k jednomu srovnání, které by celé drama nafouklo až příliš.
Největší zkratka vzniká při srovnání se SPOLU
Největší zkratka začíná u voleb 2025. Oficiální výsledky Českého statistického úřadu po sněmovních volbách 3. a 4. října 2025 uvádějí ANO 34,51 procenta, SPOLU 23,36 procenta a STAN 11,23 procenta. Jenže ODS není SPOLU: ODS je jedna strana, kdežto SPOLU byla ve volbách 2025 koalice ODS, KDU ČSL a TOP 09. Kdo dnes srovnává samostatnou ODS s loňským výsledkem celé koalice, vyrábí drama, které data sama neumějí unést.
Současné modely totiž měří něco jiného. Kantar, NMS i STEM v citovaných výstupech pracují se samostatnou ODS, nikoli s blokem SPOLU. Dnešní patnáctiprocentní hodnoty jako tak test síly jedné strany po povolební změně, ne čistý propad celé koalice proti loňsku. A teprve pak vynikne, co data skutečně říkají.
Říkají tohle. Jeden model dal STAN před ODS o bod, druhý ukázal praktickou remízu a třetí ještě držel ODS mírně výš. Druhé místo tak už pro ODS není právo, ale problém.
