Článek
Jak na odškodnění při dopravní nehodě?
V situaci, kdy se stanete obětí dopravní nehody, máte možnost žádat odškodnění. Toto právo náleží nejen řidiči vozidla, ale také spolujezdci, cyklistovi, chodci či jinému účastníku dopravní nehody.
Všichni tito poškození mohou žádat o odškodnění jak majetkové, tak i nemajetkové újmy při dopravní nehodě vzniklé.
Poškozený má přitom v takové situaci zpravidla dvě možnosti:
- požadovat odškodnění přímo od viníka dopravní nehody,
- žádat odškodnění od jeho pojišťovny, a to z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tj. povinného ručení).
Právo žádat odškodnění napřímo od pojišťovny viníka dopravní nehody stanovuje zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z naší zkušenosti je tato možnost většinou rychlejší a efektivnější cestou k získání odškodnění.
Právo žádat odškodnění při dopravní nehodě vzniká též v případě, kdy je nehoda poškozeným určitým způsobem spoluzaviněna. V takové situaci je však třeba počítat s tím, že veškeré vyplácené odškodnění bude s největší pravděpodobností kráceno, a to v poměru spoluzavinění předmětné dopravní nehody.
Specifická je situace spolujezdců (pasažérů), kteří utrpí zranění při dopravní nehodě. Poškozený pasažér může žádat odškodnění i v případě, kdy nehodu zavinil řidič vozidla, ve kterém cestoval. Odškodnění je možno nárokovat i v případě, že řidičem – viníkem nehody je osoba blízká. Překvapivě velká část poškozených je touto možností překvapena a často odškodnění z tohoto důvodu nejprve vůbec nezkouší uplatňovat.
Jak na odškodnění pracovního úrazu?
Pracovní úraz definuje zákoník práce jako poškození zdraví či smrt zaměstnance, ke kterým došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pouze za těchto podmínek je újma na zdraví zaměstnance pracovním úrazem a zaměstnanec může žádat jeho odškodnění.
Vždy, když dojde k pracovnímu úrazu, je zaměstnanec povinen nahlásit ho zaměstnavateli (nejčastěji svému nadřízenému). Zaměstnavatel je ze zákona povinen vést evidenci všech pracovních úrazů a v případě, kdy se jedná o pracovní úraz s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny musí zaměstnavatel vyhotovit záznam o úrazu. Poškozený zaměstnanec má poté nárok na vydání jednoho vyhotovení záznamu. Na vydání záznamu je třeba trvat, neboť může být stěžejním důkazem pro následné řešení odškodnění pracovního úrazu.
Odškodnění může žádat zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr, ale i na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce. Zaměstnavatel je ze zákona povinen hradit za veškeré zaměstnance zákonné pojištění odpovědnosti, kdy toto pojištění kryje případné nároky pracovním úrazem poškozených zaměstnanců.
Jaké odškodnění může poškozený požadovat?
Odškodňování dopravních nehod a pracovních úrazů se řídí rozdílnou právní úpravou. Zatímco úpravu jednotlivých náhrad pro poškozené dopravní nehodou (a jejich přehled) nalezneme v občanském zákoníku, u pracovních úrazů se musíme řídit ustanoveními zákoníku práce.
Obecně však může poškozený, který utrpěl zranění během dopravní nehody či pracovního úrazu, žádat nejčastěji tyto náhrady:
- Bolestné – základní náhrada, která je obvykle i prvním odškodněním k řešení. Jde o náhradu za utrpěná zranění a s nimi spojenou bolest, stres a obtíže. Bolestné je možno povětšinou hodnotit již po prvotním ošetření či hospitalizaci. Přičemž následně vzniklou bolest, například za operační zákroky, je možno ohodnotit a odškodnit dodatečně, formou doplatku.
- Ztráta na výdělku – neboli odškodnění ušlého výdělku. Jedná se o náhradu sloužící k dorovnání toho, co poškozenému z důvodu léčby utrpěných zranění ušlo na výdělku. Náhradu mohou žádat zaměstnanci, a to jak na hlavní pracovní poměr, tak i na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce. Ztrátu na výdělku je možno řešit i u osob samostatně výdělečně činných, a to i v situaci, kdy nejsou ve formální pracovní neschopnosti. Náhrada je většinou poskytována po dobu trvání pracovní neschopnosti, v odůvodněných případech nicméně i po jejím skončení, a to ve formě tzv. renty.
- Náklady spojené s léčbou – poškozený může požadovat k náhradě náklady vynaložené za účelem zlepšování svého zdravotního stavu. Základním kritériem pro úspěšné vymožení této náhrady je dostatečné prokázání vynaložených nákladů a současně účelnost jejich vynaložení. Může jít například o:
- náklady za léky, zdravotní pomůcky, rehabilitace apod.,
- náklady cestovného do zdravotnických zařízení,
- náklady péče o nesoběstačného poškozeného,
- v odůvodněných případech náklady úpravy obydlí či jiné specifické náklady.
- Ztížení společenského uplatnění – náhrada nemajetkové újmy sloužící ke kompenzaci trvalých zdravotních následků, kterými poškozený z důvodu dopravní nehody či pracovního úrazu trpí. Zpravidla se jedná o nejvyšší jednorázovou náhradu. Výpočet ztížení společenského uplatnění je obecně možný až po relativním ustálení zdravotního stavu poškozeného, obvykle se za určující bere rok od škodní události.
- Další specifické náhrady – věcná škoda, další nemajetková újma apod.
Každý případ dopravní nehody či pracovního úrazu je však specifický. Vždy je třeba individuálně posuzovat na jaké náhrady má konkrétní poškozený nárok, v jaké výši je možno je požadovat a jakými podklady je doložit.
Informace k problematice odškodnění pozůstalých po dopravní nehodě můžete nalézt v našem článku:
Ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění
Jak již bylo zmíněno výše, řídí se odškodňování pracovních úrazů a dopravních nehod rozdílnou právní úpravou. Stejně tak i ohodnocování bolestného a ztížení společenského uplatnění vychází z rozdílných výpočtových mechanismů.
Zatímco při výpočtu odškodnění u pracovních úrazů je třeba vycházet z nařízení vlády č. 276/2015 Sb., pro výpočet odškodnění u dopravních nehod je používána tzv. Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví.
Pokud jde o bolestné, je pro oba výpočtové mechanismy společné, že je k jeho výpočtu využíván systém tzv. bodů. Každé zranění je ohodnoceno určitým počtem bodů, následně se body sečtou a vynásobí hodnotou bodu pro daný kalendářní rok. Hodnota bodu se každoročně mění, kdy pro rok 2024 je u pracovních úrazů 424,27 Kč a u dopravních nehod 433,41 Kč.
Při výpočtu ztížení společenského uplatnění je situace složitější. U pracovních úrazů je též využíván bodový systém, postup výpočtu je podobný jako u bolestného, jen jsou určitým počtem bodů hodnocena jednotlivá trvalá zdravotní omezení. U dopravních nehod již není k ohodnocení využíváno bodů, namísto nich je použit speciální výpočtový systém, který hodnotí omezení poškozeného v jednotlivých oblastech jeho života.
Pozor na formuláře pojišťovny
Proces odškodňování výše zmíněných náhrad často probíhá tak, že pojistitel vozidla viníka nehody či pojistitel zaměstnavatele zašle/předá poškozenému vlastní formulář pro výpočet odškodnění bolestného (popřípadě ztížení společenského uplatnění).
Poškozený následně nechá formulář dle pokynů pojišťovny vyplnit svým ošetřujícím lékařem a zašle ho pojišťovně spolu se související zdravotnickou dokumentací. V návaznosti na to je poškozenému poskytnuto určité odškodnění.
Při popsaném postupu má však poškozený velmi malou kontrolu nad správností výsledné výše odškodnění. Je to vlastně pochopitelné, pojišťovna vyplácející odškodnění je fakticky protistranou poškozeného, současně ošetřující lékaři nemají na výpočty odškodnění žádné speciální školení a je to pro ně většinou další „zbytečná“ administrativa.
Z naší praxe jsou ve výpočtech ošetřujících lékařů nejčastěji tyto chyby:
- opomenutí některé z položek bolestného či ztížení společenského uplatnění,
- nenavýšení ohodnocení pro komplikace léčby,
- absence ohodnocení souvisejících operačních zákroků.
Následkem takového chybně vyplněného formuláře pak může být nižší vyplacená náhrada bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, než na kterou má poškozený právo.
Ohodnocení znaleckým posudkem
Jak vyplývá z předchozích odstavců, správný výpočet výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění hraje zcela zásadní roli v procesu řešení odškodnění těchto náhrad. Za účelem získání maximální možné výše odškodnění lze jen doporučit využít k vypracování ohodnocení, zejména u závažnějších zranění, služeb specializovaného soudního znalce.
Soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, by měl být schopen vypočíst adekvátní výši odškodnění, a to se zohledněním veškerých relevantních okolností daného případu.
Znalecký posudek je samozřejmě finančně nákladnější než pouhý formulář od ošetřujícího lékaře, nicméně v případě, kdy pojistitel uznává nárok na odškodnění dopravní nehody či pracovního úrazu, měly by být náklady na posudek pojišťovnou proplaceny.
S ohledem na fakt, že zejména v případě ztížení společenského uplatnění může jít i o velmi vysoké finanční částky, je kvalitní znalecký posudek základem pro možnost získat spravedlivé odškodnění.
Význam trestního řízení
U většiny dopravních nehod se zraněním a u vážnějších pracovních úrazů probíhá často z úřední povinnosti i trestní řízení. V takovém případě je vhodné zajímat se o stav trestního řízení a eventuálně v něm aktivně vystupovat.
Případné určení odpovědnosti či spoluodpovědnosti poškozeného za vznik dopravní nehody nebo pracovního úrazu může vést ke ztrátě nároku na odškodnění či k jeho krácení.
Poškozený má právo nechat se v trestním řízení zastoupit zmocněncem. Správně zvolená osoba zmocněnce může poškozenému pomoci efektivně prosazovat jeho práva a současně mu velmi ulehčit v této složité životní situaci.
Jak na získání spravedlivého odškodnění?
Odškodňování dopravních nehod a pracovních úrazů je velmi komplexní záležitostí a nebylo by tak možno shrnout veškeré informace ani v mnohem obsáhlejším příspěvku. Tento článek berte prosím jen jako základní seznámení problematikou.
Při řešení kompenzace za újmu na zdraví je především třeba myslet na to, že každý případ je individuální, a tak je třeba přistupovat i k jeho odškodňování. Vždy je třeba komplexně zhodnotit na jaké náhrady má konkrétní poškozený nárok, náhrady následně správně vypočíst a současně podložit vhodnými podklady.
Pokud si tak nejste jistí postupem či narazíte na nějaký problém, lze doporučit ho včas konzultovat s odborníkem v oblasti odškodnění újmy na zdraví. Můžete tak předejít mnohým problémům.
Mgr. Radek Novotný, advokát
