Článek
Debata o AfD se v Česku často redukuje na otázku migrace a vztahu k Evropské unii. Méně pozornosti se ale věnuje tomu, že případná změna německé politiky by mohla mít přímé ekonomické dopady také na Českou republiku. Německo je pro českou ekonomiku klíčovým obchodním partnerem a problémy německého průmyslu se proto dříve či později promítají i do českých firem.
AfD ve svém volebním programu pro rok 2025 požaduje výraznou změnu migrační politiky. U mimoevropské pracovní migrace chce přednostně využívat domácí pracovní sílu a případný nábor pracovníků ze zemí mimo Evropu podmínit přísnějšími kritérii, například kvalifikací, jazykovými znalostmi nebo konkrétní potřebou německého trhu práce.
Právě tady se nabízí otázka, nakolik by taková politika poškodila české zájmy. Pokud by Německo omezovalo především mimoevropskou migraci a současně zachovalo prostor pro kvalifikované pracovníky podle potřeb svého trhu, není důvod automaticky předpokládat, že by se tím zhoršily česko-německé hospodářské vztahy. Německo potřebuje obchodní partnery a český průmysl je s německou ekonomikou úzce propojený.
Německý problém je i českým problémem
Od migrační krize v roce 2015 přijalo Německo výrazně otevřenější přístup k migraci než řada jiných evropských zemí. AfD tento vývoj dlouhodobě kritizuje a požaduje jeho zásadní změnu. Její program například požaduje přísnější kontrolu migrace a oddělení humanitární ochrany od ekonomické migrace.
Z českého pohledu je důležité především to, jaké následky má německá politika pro okolní státy. Pokud se v Německu podaří stabilizovat migrační systém a snížit tlak na veřejné rozpočty, sociální systém a bezpečnostní složky, může to mít nepřímé dopady i na další evropské země.
Nelze samozřejmě tvrdit, že vyřešení německé migrační politiky automaticky vyřeší české problémy. Migrační politika jednotlivých států má vlastní příčiny a důsledky. Německo je však vzhledem ke své velikosti a poloze jedním z hlavních hráčů, jehož rozhodnutí ovlivňují celou střední Evropu.
Energetika může být ještě důležitější
Ještě výraznější společný zájem lze najít v energetice.
AfD ve svém programu odmítá současný směr německé energetické transformace a kritizuje vysoké ceny energií. Prosazuje technologicky otevřenější energetickou politiku a návrat k důrazu na dostupnost, stabilitu a konkurenceschopnost energie.
To je téma, které se České republiky týká přímo. Český průmysl je stejně jako německý závislý na konkurenceschopných cenách energií. Pokud jsou energie příliš drahé, evropské podniky ztrácejí konkurenceschopnost vůči firmám mimo EU.
Proto může být českým zájmem, aby se v Německu vedla seriózní debata o tom, zda současná podoba energetické transformace neklade na průmysl příliš vysoké náklady.
AfD v této oblasti prosazuje zásadní změnu. Ve svém programu kritizuje vysoké ceny elektřiny, odchod energeticky náročných podniků a dopady současné energetické politiky na německý průmysl.
Ruský plyn: ekonomický argument má druhou stranu
Jedním z nejkontroverznějších bodů je otázka ruského plynu.
AfD dlouhodobě prosazuje obnovení energetických vztahů s Ruskem a návrat k levnějším dodávkám plynu. V minulosti výslovně podporovala také dokončení a využívání Nord Streamu. V září 2026 navíc Reuters informoval o plánovaných kontaktech mezi představiteli AfD a ruskými představiteli, jejichž součástí má být i otázka případného obnovení ruských dodávek plynu.
Ekonomická logika tohoto argumentu je poměrně jednoduchá: levnější a stabilní energie může pomoci energeticky náročnému průmyslu. To by se netýkalo pouze Německa. Česká ekonomika je s německým průmyslem silně propojena, takže případné zlepšení konkurenceschopnosti německých podniků může mít pozitivní dopady i na české dodavatele.
Současně ale nelze přehlédnout současný právní a geopolitický kontext. Evropská unie v roce 2026 přijala pravidla pro postupné ukončení dovozu ruského plynu, přičemž úplné ukončení je naplánováno na pozdější fáze tohoto procesu.
Proto není návrat k ruskému plynu pouze otázkou ceny. Je to také otázka evropského práva, energetické bezpečnosti a vztahů mezi EU a Ruskem.
Co by z toho mohlo mít Česko?
Z českého pohledu je podstatné něco jiného než samotná politická značka AfD. Jde o to, zda změna německé politiky může přispět ke konkurenceschopnější ekonomice celé střední Evropy.
České a německé hospodářství jsou propojené. Pokud se německému průmyslu daří, české firmy z toho mohou těžit prostřednictvím dodavatelských řetězců, exportu a investic. Pokud německý průmysl ztrácí konkurenceschopnost kvůli vysokým cenám energií nebo příliš vysoké regulační zátěži, problém se může přenášet také do České republiky.
Z tohoto pohledu proto existují oblasti, ve kterých se české a německé zájmy mohou překrývat: dostupné energie, konkurenceschopný průmysl, omezení nelegální migrace a stabilnější ekonomické prostředí.
To ale neznamená, že české zájmy musí být ve všech otázkách totožné s programem AfD. Německá politika vůči Rusku, EU, migraci nebo energetice má řadu dalších bezpečnostních a politických aspektů, které je nutné posuzovat samostatně.
Debata by proto neměla stát pouze na otázce, zda je někdo „pro“ nebo „proti“ AfD. Mnohem zajímavější je ptát se, které změny v německé politice by skutečně mohly prospět německé i české ekonomice a které by naopak přinesly nová rizika.
Právě v této rovině mají společné česko-německé zájmy svůj největší význam.
