Investování do zlata – bublina, nebo ochrana před krizí?

Zlato provází lidstvo tisíce let. Bylo symbolem moci, uchovatelem hodnoty i měnou, na kterou se přísahalo. V moderní době se objevovalo v různých podobách – od zlatého standardu přes zlaté rezervy centrálních bank až po investiční slitky.

Dnes, v době, kdy státy fungují s rekordními dluhy a centrální banky po desetiletí zaplavují trhy levnými penězi, se zlato znovu dostává do centra pozornosti. Investoři hledají odpověď na otázku: chrání mě zlato, nebo mě jen ukolébává falešným pocitem jistoty?

Na jedné ze schůzek mi klient ukázal graf vývoje ceny zlata a řekl: „Zlato je na rekordu. Neměli bychom ho raději prodat, než to celé spadne?“ O týden později mi jiný klient přinesl nabídku na investiční slitky a ptal se: „Není tohle nejbezpečnější způsob, jak ochránit rodinné úspory?“

Obě otázky jsou legitimní. Abychom na ně odpověděli, musíme se podívat na několik klíčových faktorů.

Zlato bývá považováno za ochranu proti inflaci – a do jisté míry právem. Dlouhodobě si drží kupní sílu, protože jej nelze „natisknout“ tak jako papírové peníze.

Historie ale ukazuje, že to není tak jednoduché. Kdo koupil zlato na vrcholu v 80. letech, čekal na reálný výnos více než dvě dekády. Inflaci zlato dlouhodobě překonává, ale krátkodobě může být velmi zrádné.

Zkušenost mnoha investorů je, že zlato je dobrým stabilizátorem, nikoliv akcelerátorem růstu portfolia. Pokud hledáte aktivum, které rychle zhodnotí majetek, zlato vás pravděpodobně zklame. Pokud ale chcete pojistku proti znehodnocení měny, svůj účel splní.

V posledních letech centrální banky – zejména v Asii a na Blízkém východě – masivně nakupují zlato. Cílem je snížit závislost na dolaru a diverzifikovat rezervy do něčeho, co nelze devalvovat politickým rozhodnutím.

Pro běžného investora je to silný signál. Pokud i centrální banky – instituce s armádami analytiků – sázejí na zlato, má to svoji logiku. Neznamená to, že cena zlata nikdy neklesne, ale ukazuje to na jeho význam v globálním finančním systému.

Moje zkušenost z více než 18 let práce s investory je, že se klienti často ptají, zda „není pozdě“ začít kupovat zlato. A odpověď zní: pokud zlato berete jako pojistku, nikdy není pozdě. Jde jen o to, kolik prostoru mu ve svém portfoliu dáte.

Zlato je stejně tak ekonomická, jako psychologická investice. Strach z krize, válek či inflace žene lidi k nákupu. V dobách nejistoty cena roste, v dobách klidu naopak stagnuje či klesá.

Proto se zlato často pohybuje v cyklech. Největším rizikem pro drobného investora není samotné zlato, ale jeho vlastní emoce. Ti, kdo nakupují na vrcholu paniky, často utrpí ztrátu, když se trhy uklidní.

Zlato je tak trochu paradox: má být ochranou před emocemi, ale zároveň je jedním z aktiv, které emoce ovlivňují nejvíce.

„Zlato nikdy nezklame,“ říkají zastánci drahého kovu. A přesto se dějiny opakují – každá zlatá horečka dříve či později skončila vystřízlivěním. V roce 1980 zlato atakovalo tehdejší rekordy, v roce 2011 překonalo hranici 1 900 USD za unci a po letech stagnace se dnes opět blíží historickým maximům. Je to začátek nové éry, nebo jen další přefouknutá bublina?

Proč zlato roste právě teď?

Na rozdíl od akcií nebo dluhopisů zlato samo o sobě nevytváří žádný příjem. Nevyplácí dividendy ani úroky. Pokud jej držíte fyzicky, platíte za bezpečné uložení nebo pojištění. To neznamená, že zlato nemá smysl. Znamená to ale, že jeho role je specifická – je to uchovatel hodnoty, nikoli zdroj pravidelného příjmu. Proto není vhodné, aby zlato tvořilo většinu vašeho portfolia.

Rozumný investor by měl mít ve zlatě pouze část portfolia – typicky 5 až 10 %. To stačí jako pojistka proti extrémním scénářům, jako jsou geopolitické konflikty, kolaps měny či prudké finanční krize. Viděl jsem portfolio, kde bylo přes 80 % majetku investováno do zlata. Cena sice stoupla, ale v následujících letech investor promeškal růst akcií o desítky procent. Dnes už chápe, že diverzifikace je důležitější než „vsadit všechno na jednu kartu“.

Poučení? Zlato samo o sobě nestačí – ale jako doplněk portfolia funguje výborně.

Správná volba závisí na tom, zda chcete zlato jako fyzickou pojistku, nebo jen jako součást investičního portfolia.

Zlato se často porovnává se stříbrem, platinou nebo ropou. Zásadní rozdíl je v jeho funkci – zatímco jiné komodity se využívají hlavně v průmyslu, zlato má primárně funkci uchovatele hodnoty. Proto se chová jinak než ostatní suroviny.

Stříbro je volatilnější, ropa více závisí na geopolitice a průmyslové poptávce. Zlato je stabilnější a méně závislé na průmyslových cyklech.

Mnoho lidí se ptá, zda lze zlato využít pro budoucí rentu. Odpověď je: spíše ne. Zlato nevytváří pasivní příjem, a proto není ideálním zdrojem renty.

Pokud plánujete žít z výnosů investic, lepší strategií jsou dividendové akcie, dluhopisy nebo nemovitosti. Zlato zde hraje roli doplňkovou – ochrannou, nikoli výnosovou.

Zlato není ani čistá bublina, ani kouzelný recept na bohatství. Je to především pojistka proti nejistotě.

Investiční praxe obecně doporučuje, aby zlato bylo vnímáno jako doplněk diverzifikovaného portfolia. Pokud mu přisoudíte rozumný podíl – typicky 5 až 10 % – může dlouhodobě ochránit majetek před krizemi.
Stejně jako si nekupujete auto jen proto, že se vám líbí airbag, ale proto, že ho chcete mít, kdyby přišla nehoda.

A i když si tento článek přečtete za 5 nebo 10 let, jeho hlavní poselství zůstane stejné: zlato má své místo, ale nikdy by nemělo být jediným pilířem vašeho finančního života.

„Kolik zlata mít v portfoliu? To záleží na vaší situaci – a někdy dává smysl poradit se s odborníkem.“