Článek
Souboj mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou znamená střet dvou diametrálně odlišných vizí – od přístupu k ekonomice přes mezinárodní vztahy až po klimatickou politiku. S ohledem na aktuální dění na americké politické scéně a spekulace o možném vítězství jednoho z kandidátů je ale důležité zůstat klidný a pragmaticky zhodnotit, jaký dopad může mít vítězství kterékoliv strany na trhy – a zda je skutečně nutné výrazně měnit investiční strategii.
.
Amerika na rozcestí: Trumpův nacionalismus vs. Harrisová a Bidenomics
Prezidentské volby v USA tradičně budí silné emoce a rozdělují společnost, což ovlivňuje i nálady na trzích. Na jedné straně máme demokraty, kteří vnímají Trumpa jako hrozbu pro demokracii a stabilitu, zatímco republikáni se obávají, že vítězství demokratického kandidáta by mohlo vést k socialismu nebo výraznému zásahu státu do ekonomiky. Tato polarizace vytváří v rámci volební kampaně dvě oddělené „bubliny“, kde každá strana vnímá budoucnost zcela odlišně.
Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ zahrnuje národní protekcionismus, zatímco Harrisová slibuje pokračování tzv. „Bidenomics“ – politiky zaměřené na vládní podporu domácí ekonomiky a zelenou transformaci. Rozdíly mezi těmito přístupy budou formovat, jak Spojené státy v nadcházejících letech interagují se světem, a to zejména v otázkách mezinárodního obchodu, energetiky a klimatických závazků.
Na obchodní frontě slibuje Donald Trump plošné 10% clo na veškerý dovoz, což by vedlo k vyšším nákladům pro americké podniky i spotřebitele. Harrisová naopak plánuje cla zaměřená na geopolitické rivaly USA, což by mohlo vyústit v selektivní omezení obchodních vztahů. Rozdílné přístupy k obchodní politice mohou mít výrazný vliv na globální nabídku zboží, přístup k technologiím a strukturu obchodních partnerství.
.
Ochrana klimatu vs. deregulace
Kandidáti se rozcházejí i v otázce klimatu. Harrisová navazuje na ambiciózní klimatickou politiku s cílem výrazného snižování emisí a podpory obnovitelných zdrojů, což může přinést růst v oblasti „zelených“ technologií a firem zaměřených na udržitelnou energetiku. Trump naopak upřednostňuje deregulaci a podporu tradiční energetiky, což by mohlo stimulovat růst u fosilních paliv a podpořit tradiční sektory jako ropa a uhlí. Pro investory bude klíčové sledovat, který z těchto přístupů se prosadí, neboť oba slibují zásadní dopady na energetické a průmyslové sektory.
.
Daně a podnikání: Sázka na korporace nebo na vyšší zdanění?
Další rozdíl mezi kandidáty spočívá v přístupu k podnikání. Harrisová navrhuje zvýšení daně z příjmu právnických osob o 7 procentních bodů a zvýšení alternativní minimální daně o 6 procentních bodů, což by zasáhlo především velké americké korporace. Tento krok by mohl podpořit redistribuci bohatství směrem k širší populaci, ale zároveň by mohl mít dopad na profitabilitu firem a tím i na cenu jejich akcií. Trump naopak plánuje snižování daní a deregulaci, což by mohlo podpořit růst zisků velkých podniků, zvláště v sektorech s vysokými regulačními náklady, jako je energetika nebo zdravotnictví.
.
Jaký dopad může mít výsledek voleb na investiční prostředí?
Z pohledu investora se jedná o významnou otázku, jelikož rozdílné daňové a regulační přístupy mají přímý dopad na firemní zisky, a tedy i na valuaci amerických akcií. Další prezident Spojených států může rovněž ovlivnit investiční prostředí skrze změny v zahraniční politice, zejména pokud půjde o zásadní obchodní partnery, jako je Čína.
Přestože se může zdát, že vítězství republikánského kandidáta by pro trhy bylo příznivější, historická data tuto domněnku nepotvrzují. Naopak, akciové trhy v minulosti vykazovaly vyšší výnosy za vlády demokratických prezidentů. To však neznamená, že by demokratické kroky byly samy o sobě důvodem růstu – rozhodující roli totiž hrají i vnější ekonomické faktory, jako jsou kroky Federální rezervy a stav ekonomiky v době, kdy daný prezident nastoupil do úřadu. Například v době prezidentství republikána George W. Bushe jsme byli svědky splasknutí internetové bubliny a finanční krize z roku 2008. Tyto faktory měly na trh mnohem větší dopad než samotná politika prezidenta. Obecně lze říci, že:
Trumpovo vítězství by mohlo přinést růst akcií v energetice, průmyslu a finančním sektoru díky deregulaci a snížení daňové zátěže.
Harrisové vítězství by pravděpodobně vedlo k růstu investic do zelených technologií, zdravotnictví a infrastruktury, což by mohlo podpořit dlouhodobý růst v těchto oblastech.
.
Krátkodobé kolísání a dlouhodobý výhled
Během volebního roku se obvykle objevuje volatilita na trzích. Nejistota kolem volebního výsledku a možné změny v politice mohou vést k poklesům i dočasným růstům. Jakmile jsou výsledky voleb jasné, volatilita se zpravidla zmírní a trhy se stabilizují. Historicky vidíme, že trhy sice preferují republikánské vítězství kvůli „pro-byznysovým“ očekáváním, avšak dlouhodobě se jejich výkonnost po nástupu prezidenta na obou stranách víceméně vyrovnává.
Obr. Anualizované výnosy akciového trhu v USA během prezidentských období. Od roku 1929 pouze tři prezidenti zaznamenali negativní výnosy S&P 500 na roční bázi v průběhu svého funkčního období. Průměrný roční výnos za prezidentské období je přes 9,5 %. (zdroj: Dimensional)
.
Vliv Senátu: Jaký prostor pro změny bude mít nový prezident?
Ať už bude příštím prezidentem kdokoliv, politická dynamika bude výrazně ovlivněna výsledky voleb do Senátu. Aktuální průzkumy naznačují možnost, že by republikáni mohli získat většinu v Senátu, což by Harrisové případně zkomplikovalo prosazování progresivních opatření. Na druhou stranu, Trump by se mohl těšit větší volnosti při implementaci své agendy, pokud by si republikáni udrželi vlivnou pozici.
.
Dopad voleb na globální trhy
Výsledek amerických voleb může mít přímé i nepřímé důsledky pro globální trhy, a to nejen v oblasti akciových trhů, ale i dluhopisů a měnových kurzů. Významná rizika přinášejí například změny v zahraniční politice a obchodních tarifech, které mohou ovlivnit globální dodavatelské řetězce a zvýšit náklady v různých sektorech. Ať už volby vyhraje kterýkoliv z kandidátů, doporučuji investorům připravit se na krátkodobou volatilitu v důsledku nejistoty kolem ekonomických změn. Z dlouhodobého hlediska by měly investice reflektovat odvětví, která budou nejvíce těžit z potenciálních změn v ekonomické politice, ať už půjde o obnovitelné zdroje, technologii nebo tradiční energetiku.
.
Na závěr
V období voleb je důležité nenechat se strhnout emocemi. Z dlouhodobého hlediska na akciové trhy působí daleko silnější vlivy než samotná změna prezidenta. Mé doporučení pro investory je proto jasné: držte se svého investičního plánu a vyhýbejte se unáhleným rozhodnutím. Fed, geopolitické vztahy a ekonomická data budou i nadále hlavními faktory určujícími vývoj trhů.
