Článek
Nejprve si řekněme o statistické výkonnosti akciových trhů. Je třeba si z počátku uvědomit, jak je vypočítáván výnos trhu, zejména průměrný výnos. Například pokud se v prvním roce investice zhodnotí o 100 % a v následujícím roce se znehodnotí o 50 %, průměrný výnos by se mohl zdát 25 %, jelikož (100 % - 50 %) /2 je oněch dvacet pět procent. Ovšem vzhledem k tomu, že se při takovémto vývoji dostala celková investice na původně vložené prostředky, není výnos 25 %, ale 0 %. V tomto příkladě je oněch 25 % jednoduchý průměr neboli aritmetický průměr. Ono 0 % zhodnocení, což je skutečný výnos, je geometrický průměr neboli anualizovaný výnos, kterému se také říká složený roční růst výnosu.
Složený roční růst akciového trhu
Jako měřítko výkonnosti akciového trhu se většinou používá širokospektrý akciový index S&P 500 složený z akcií 500 amerických společností. Složený roční výnos od roku 1871 do prosince 2008 činí 8,76 % a průměrný výnos 10,47 %. Kdybychom investovali v roce 1871 jeden dolar, měli bychom dnes 108 253 dolary. Očištěno o inflaci bychom z l dolaru vyinkasovali 6437 dolarů. Pokud bychom si zvolili jiná historická časová rozpětí, docházeli bychom přirozeně k různým výnosům. Např. mezi válkami, po krizích apod. Dalším zajímavým statistickým údajem jsou výnosy v rámci jednotlivých měsíců. Od roku 1950 dodnes byly výnosy jednotlivých měsíců následující (Můžete porovnat statistické hodnoty s později zmiňovanými „efekty“): Kladných průměrných výnosů dosahují měsíce leden, březen, duben, květen, červenec, říjen, listopad, prosinec. Záporné výnosy vykazují měsíce: únor, červen, srpen a září. „Nejvýnosnějším“ měsícem je prosinec výnos 1,57 %, následovaný listopadem výnos 1,33 % a dále lednem s výnosem 1,12 %. Měsícem s nejnižším, záporným výnosem je září výnos 0,85 %. Statisticky lze tedy říct, že zejména listopad až leden jsou nadprůměrné, zatímco září je „nejrizikovějším měsícem“. Překvapivě říjen vykazuje pozitivní výnos i přes později zmiňovaný „říjnový efekt“.
Každopádně říjen 1987 lze jen těžko zapomenout (krach na burze, pokles indexů v rámci jednoho dne o více než 20 %). Za zmínku stojí prosincový výnos. Populární „lednový efekt“ a „prosincové výprodeje“ jsou v kontradikci s těmito statistickými údaji. Je třeba upozornit, že v námi zvoleném časovém období byly dozajista velmi „špatné“ ledny a „skvělá“ září. Nejvýraznějším trendem v historii je rostoucí tendence v rámci dlouhého časového rozmezí, tudíž klasická strategie „kup a drž“ je stále strategií vítěznou.
Známé i neznámé efekty v myslích investorů
Co znamená „lednový efekt“
Lednovým efektem se nazývá vzestup akciových trhů v měsíci lednu. Tento nárůst se připisuje zvýšenému zájmu investorů o akcie po měsíci prosinci, který je zpravidla charakteristický poklesem cen akciových titulů. Za poklesem většinou stojí investoři, kteří se snaží vytvořit si kapitálovou ztrátu, aby tak vykompenzovali kapitálové zisky z průběhu roku, je to tedy vynucený prodej. Lednový efekt zpravidla více postihuje společnosti s malou kapitalizací. V posledních letech se ovšem tento efekt snižuje. Je totiž natolik známý mezi investorskou komunitou, že je již obsažen v cenách akcií dopředu. Dalším důvodem, proč se význam lednového efektu snižuje, je využívání daňově ochranných plánů, a tudíž není takový tlak na prodej z daňových důvodů v průběhu prosince.
Co znamená „kalendářní efekt“
Jedná se o kompilát různorodých teorií, z nichž vyplývá, že určité měsíce nebo období v roce vykazují nadprůměrné pohyby akciových indexů, a jsou tudíž příležitostí k nákupu či prodeji. Zakalkulované teorie jsou například „pondělní efekt“, „říjnový efekt“, „lednový efekt“ atd.
Některé z podpůrných důkazů pro kalendářní efekt jsou úsměvné, ovšem jistá statistická relevantnost z něj vyplývá, a je tedy využívána investory.
Co znamená „Santa Claus efekt“
Santa Claus efekt nebo chcete-li vánoční efekt znamená nárůst cen akcií v týdnu mezi Štědrým dnem a Novým rokem. Vysvětlením tohoto vzestupu mohou být daňové prodeje, obecně dobrá nálada, investování vánočních bonusů do akciových trhů a rovněž to, že pesimisté mají většinou dovolenou. Dalším důvodem k růstu akcií v tomto týdnu může být jednoduše očekávání ledna, respektive řečeno lednového efektu, tedy očekávaného nárůstu cen akcií.
Co znamená „pondělní efekt“
Pondělním efektem se nazývá teorie, jež říká, že vývoj akciových trhů v pondělí ovlivňuje předchozí pátek. Byl-li tedy trend v pátek rostoucí, budou dle této teorie i v pondělí akcie růst. Byl-li naopak klesající trend na trzích předešlý pátek, budou pravděpodobně i v pondělí akcie oslabovat. Některé studie tento efekt potvrzují, ovšem významná statistická anomálie se zde nepotvrdila.
Co znamená „lednový barometr“
Lednovým barometrem se nazývá teorie, podle níž vývoj akcií v měsíci lednu předurčuje celoroční výsledek. Dojde-li tedy v lednu k nárůstu akciového indexu S&P (americký index složený z 500 firem a ze širokého spektra oborů), bude i na konci roku výsledek pozitivní. Pokud investor tedy věří této teorii, měl by investovat pouze v roce, kdy akciové indexy na konci uzavíraly měsíční vývoj v pozitivním teritoriu. Naopak pokud akciové indexy v lednu klesly, měl by raději neinvestovat nebo shortovat akcie.
Tento barometr má více než 50 % úspěšnost v posledních 20 letech, nicméně dosahovat nadprůměrného zisku využíváním této metody je velmi náročné, jelikož vyhnutí se trhům v letech, kdy barometr predikuje pokles akcií, je vykompenzováno lety, kdy barometr mylně predikoval vzestupný trend na trzích.
Co znamená „víkendový efekt“
Víkendový efekt tvrdí, že výsledek pondělního obchodování na akciových trzích je zpravidla horší než výsledek předchozího pátku. Jedním z důvodů takovéhoto chování akcií může být tendence některých společností kótovaných na burze oznamovat špatné zprávy až po uzavření trhů v pátek. Tím pádem je případná negativní reakce v podobě prodeje akcie uskutečnitelná až v pondělí. Jiným důvodem může být vyprchání optimismu přes víkend. Víkendový efekt byl častým jevem až do roku 1987, kdy i podle studie Fedu (centrální banky USA), existoval statisticky významný záporný výnos akcií přes víkend. Ovšem po tomto roce se statistická anomálie vytratila až do roku 1998, kdy se volatilita trhů v důsledku víkendů opět výrazně zvýšila.
Co znamená „říjnový efekt“
Tato teorie říká, že akcie mají tendenci klesat v průběhu měsíce října. Někteří investoři mohou být nervózní vzhledem k tomu, že některé z největších krachů burz v historii se odehrály právě v říjnu. Černé pondělí, úterý a čtvrtek se všechny udaly v říjnu 1929, následovaných Velkou depresí. Velký krach v roce 1987 se stal 19. října. Tehdy klesl index Dow Jones o 22,6 % v rámci jediného dne. Dnes se uvažuje o říjnovém efektu pouze jako o psychologickém očekávání než jako o skutečném fenoménu. Většina statistik hovoří proti tomuto efektu.
Co znamená „efekt aureoly“
Efektem aureoly nebo svatozáře se nazývá inklinaci zákazníků k určitému produktu díky pozitivním předchozím zkušenostem s jiným zbožím vyprodukovaným stejným výrobcem. Tento termín se často používá v marketingu. S takovýmto efektem se lze potkat velmi často. Spokojenost s jakýmkoli druhem zboží nebo služeb v minulosti může vyústit v předpoklad stejně kvalitního budoucího zboží nebo služby. Může to fungovat i u akcií, kdy zkušenost učiněná s akcií určité společnosti může vyvolat efekt aureoly, a tedy opakované akce, jakmile se nová situace podobá oné předchozí. Klasickým příkladem může být úspěch iPodu od firmy Apple. Předpokládalo se, že úspěch tohoto přehrávače bude vyúsťovat ve zvýšený zájem o Mac počítače, jednoduše proto, že je vyrábí stejná společnost.
Co znamená „efekt palcových titulků“
Efektem se myslí dopad negativních zpráv v hojně čtených periodikách na ceny akcií nebo celých ekonomik. Ať už jsou články pravdivé, nebo nikoli, reakce investorské veřejnosti může být značná. Například velké množství negativních nadpisů článků v novinách může vyvolat slábnoucí tendenci domácností k utrácení finančních prostředků. Příkladem může být mnoho psaného tisku o zvyšujících se cenách pohonných hmot, i když se jedná pouze o nevýrazné zvýšení. Pod vlivem takového čtiva může dojít k poklesu poptávky. Jak je vidět, jsou zmiňované efekty veskrze psychologické, a ne vždy jsou podloženy statistickými údaji. V novodobé historii, ač s krátkou durabilitou, by se dal vysledovat například „efekt 11. září“. V bezprostředních letech po tomto tragickém okamžiku šlo vypozorovat nervozitu investorů s blížícím se výročím této události v předzvěsti možného opakování tohoto aktu. Jedná se o psychologickou anomálii, zrovna tak jako v případě mnoha výše zmíněných „efektů“.
Dalším ne snad efektem, ale ukazatelem, založeném na psychologii, mohl být takzvaný ukazatel „aktovky Alana Greenspana“. Když tento bývalý šéf americké centrální banky Fedu přicházel na zasedání FOMC (na tomto zasedání se rozhoduje o změnách úrokových sazeb), s nadsázkou se usuzovalo podle objemu aktovky, kterou pan Greenspan třímal v ruce, zda dojde ke zpřísnění monetární politiky, či naopak. Pokud byla aktovka „tenká“, docházelo většinou k oznámení snížení sazeb, pokud naopak byla aktovka naditá, docházelo ke zvýšení sazeb. Praktický význam samozřejmě takovýto ukazatel nemá, ale stojí za připomenutí faktu, že dění na kapitálových trzích je z valné většiny dáno psychikou investorů.
