Cirkus s falešným investigativcem. Macinka selhal a teď dětinsky lže a kope kolem sebe

Náš pan vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka se opět stal hvězdou celého internetu. Tentokrát k tomu ale nepotřeboval popírat změnu klimatu u sklenky sektu. Stačilo k tomu jediné. Sednout si do sklepa s neznámým chlapíkem v kukle a slunečních brýlích a nechat ze sebe udělat naprostého vola.

Macinka totiž ve své neomylné nadřazenosti nakráčel do studia k člověku o kterém si myslel že je obávaný anonymní internetový investigativec. Když z něj nakonec vylezlo obyčejné video party youtuberů spustila se v Černínském paláci doslova přehlídka dětinské krizové komunikace.

Náš pan ministr okamžitě zařadil zpátečku a začal na sociálních sítích sebevědomě tvrdit že všechno hned od první vteřiny samozřejmě poznal a prokoukl.

Jeho vysvětlení o tom jak pod kuklou bezpečně poznal vysportované obrysy a typicky kňouravý projev je k smíchu úplně všem. Celá obhajoba totiž nedává vůbec žádný smysl. Pokud Macinka skutečně věděl kdo před ním sedí a že jde jen o obyčejnou youtuberskou past proč tam proboha trávil čtyřicet minut svého ministerského času? A pokud to nepoznal ukazuje to na naprosté bezpečnostní selhání druhého nejvýznamnějšího muže v zemi.

Absurditu celé této ostudné taškařice trefně shrnul lidovecký poslanec Tomáš Zdechovský. Vysmál se všem takzvaným vlastencům a dezolátům kteří tomuto údajnému investigativci posílali své peníze a sdíleli jeho výstupy jen aby nakonec zjistili že celou dobu platili partě recesistů lovících právě takové lidi jako jsou oni sami a náš pan vicepremiér.

Z celé této trapné historky ale nejvíce mrazí jeden fakt. Náš ministr zahraničí naprosto arogantně odmítá pustit na své tiskové konference novinářku z relevantního a zavedeného Deníku N a dává jí nálepky.

Ale když ho do zakouřeného kumbálu pozve člověk navlečený v černé kukle který o sobě lže náš drsný chlapák od Motoristů tam poslušně nakluše. Dokazuje to jediné. Pánové u moci snesou raději hodinu ponížení od maskovaného youtubera než pět minut skutečných otázek od připravené a chytré novinářky.

V každé normální a civilizované zemi by podobný incident znamenal pro šéfa diplomacie okamžitý a potupný konec. Představa že ministr zahraničí nařídí své elitní policejní ochrance aby zůstala někde za dveřmi a pak si sedne k maskovanému anonymovi do jakéhosi podezřelého sklepa je naprostou noční můrou každého bezpečnostního experta.

Premiér by v takovém ideálním světě ještě ten samý večer volal na Hrad a diletantského ministra by bez špetky milosti vyrazil. Naše ústava mu k tomu dává naprosto volné ruce. Předseda vlády to může udělat kdykoliv a nemusí to dokonce ani nijak složitě zdůvodňovat.

Jenže my žijeme v realitě Andreje Babiše. A tady platí úplně jiná pravidla. Předseda vlády svého koaličního parťáka zjevně nikdy neodvolá protože hnutí Motoristé nutně potřebuje ke svému vlastnímu vládnutí a k udržení sněmovní většiny. Křeslo ministra zahraničí je v této mocenské rovnici pouhou předem zaplacenou cenou za politickou loajalitu. Jakákoliv bezpečnostní rizika nebo ostudné mezinárodní blamáže v tom nehrají absolutně žádnou roli.

Vláda která hledá řešení ničivého sucha u voskové figurky Jezulátka a řeší záchodový papír ve vlacích rozhodně nezačne ze dne na den dbát na diplomatickou úroveň a ochranu státních tajemství. Petr Macinka si tak může klidně příště povídat v potemnělém parku s dalším zakuklencem nebo si rovnou pozvat do internetové televize falešné ruské agenty a pan premiér nad tím zase jenom poslušně zavře oči.

Dokud budou Motoristé spořádaně zvedat ruce ve sněmovně může si jejich pan předseda z bezpečnosti naší země dělat dobrý den jak dlouho jen bude sám chtít. Náš státní aparát a diplomacie se tak staly pouhým rukojmím sprostého politického kšeftu ve kterém je koaliční smír mnohem důležitější než obyčejná bezpečnost státu. Odvolání se tedy rozhodně nedočkáme. Česká politika si už na tohle dno totiž docela pohodlně zvykla.