Článek
Červenec je téměř za námi a ten narychlo koupený plážový outfit začíná nějak podezřele pnout. Přitom jste se v červnu dušovali, že letos to bude jen o vodě, zelenině a sluníčku. Vtip je v tom, že léto je v Česku kaloricky zákeřnější než Vánoce u babičky.
Zatímco v prosinci se s cukrovím a smaženým kaprem tak nějak počítá a člověk to do sebe tlačí aspoň s trochou sebereflexe, v srpnu jedeme na obláčku absolutní nevinnosti.
Tekuté zlo v kelímku
Když si v listopadu dáte kachnu se šesti, víte, že budete tři hodiny trávit. Když si ale ve třicetistupňovém vedru koupíte u okénka frapé s karamelovým sirupem, šlehačkou a kopečkem zmrzliny, mozek to vyhodnotí jako lehké osvěžení.
Na rovinu, pijete tekutý sacharidový granát, který by energeticky utáhl průměrného zedníka na celou šichtu. Tekuté kalorie tělo nebere jako plnohodnotné jídlo.
Žaludek se neroztáhne tak, aby do mozku vyslal adekvátní signál o nasycení. A tak po kávovém dezertu o kalorické hodnotě průměrného oběda dostanete za necelou hodinu zase hlad.
Zeleninový podvod
Pak přichází na řadu oběd. Dáte si salát, protože přece hubnete do těch plavek. Caesar s kuřecím zní dostatečně uvědoměle. Jenomže ta hromada zeleného lupení je bez milosti zalitá zálivkou z majonézy, oleje a parmezánu.
K tomu pár poctivých krutonů osmažených na másle. Najednou do sebe hrnete podobnou porci energie, jako je svíčková s knedlíkem z hospody na rohu.
A víte co? Zelenina sama o sobě nemá prakticky žádnou kalorickou hodnotu. Funguje jen jako podnos pro tu hromadu tuku, kterou na ni naložíte. Je to stejné, jako byste natírali tlustou vrstvu paštiky na celer místo chleba a tvářili se u toho náramně dietně.
Ovocná iluze a grilovací tečka
Odpoledne přijde chuť na sladké. Místo čokolády sáhnete po melounu a kuličkách hroznového vína. Fajn, vitaminy. Jenže ovoce je v podstatě jen voda a fruktóza. Jíst ho po kilech na posezení znamená poslat slinivku na horskou dráhu, která se s vaší plážovou formou opravdu moc nekamarádí.
Večer se pak roztopí gril. Jasně, kousek masa nevadí. Zrada čeká v těch malých miskách okolo. Tady kopeček sýrového dipu, tamhle česneková bagetka, trocha kečupu, pivo na spláchnutí.
Výsledek je jasný. Za jeden horký letní den do sebe nevědomky nasoukáme tolik energie, co by nám v zimě stačilo na celodenní běžky. Všechno se to tváří hrozně fresh a odlehčeně, ale ve skutečnosti trávicí trakt maká víc než silničáři na D1 před víkendem.
Místo hysterického počítání každého zrnka kukuřice v salátu úplně stačí zapojit selský rozum. Cukr zkrátka zůstane cukrem, i když je v něm zabodnutý pestrobarevný deštníček, a tuk se nevypaří jen proto, že ho jíte venku na terase pod slunečníkem.
