Článek
Neděle večer, pračka dopípala a vy rozkládáte sušák. Venku je pět stupňů a mrholí, takže na balkon to nepůjde. Sušák skončí v obýváku vedle topení, ponožky a ručníky přímo na radiátoru. Ráno jsou okna zevnitř orosená a skvrna v rohu za skříní je zase o kousek tmavší.
V zimě to tak dělá skoro každý, kdo nemá sušičku. Málokdo ale domýšlí, že sušák v obýváku funguje jako malý zvlhčovač vzduchu, který si navíc bere energii z vašeho topení. A voda, kterou z prádla dostane, z bytu sama nezmizí.
Dva litry z jedné pračky
Výzkumníci z Mackintosh School of Architecture v Glasgow prošli sto domácností. V chladném počasí sušilo prádlo uvnitř 87 % z nich a podle jejich měření z jedné pračky odejdou do vzduchu zhruba dva litry vody. Sušení mělo na svědomí až třetinu vlhkosti, kterou v bytech naměřili.
Dva litry nevypadají jako mnoho. Kdo ale pere třikrát týdně, dostane do bytu za měsíc přes pětadvacet litrů vody. Část odvětrá, zbytek se usadí tam, kde je nejchladněji. Na oknech, v rozích obvodových zdí a za nábytkem, který stojí těsně u stěny.
Ve stejném výzkumu měly tři čtvrtiny bytů vlhkost, která svědčí roztočům. V každém čtvrtém se navíc našly výtrusy plísně, která umí lidem s oslabenou imunitou způsobit zánět plic. Kdo má doma astmatika nebo alergika, pozná problém často dřív podle kašle než podle zdi.
Odpařování spotřebuje teplo
Prádlo neuschne zadarmo. Aby se voda změnila v páru, potřebuje energii. Encyklopedie Britannica uvádí, že na odpaření jednoho gramu vody je potřeba asi 540 kalorií, tedy zhruba 2,3 kilojoulu. U dvou litrů z jedné pračky to vychází přibližně na 1,3 kilowatthodiny tepla.
To teplo nevzniká z ničeho. Bere se ze vzduchu v místnosti a radiátor ho pak musí dodat znovu. Princip znáte z koupaliště: když vylezete z vody, je vám zima i v teple, protože voda na kůži se odpařuje a odnáší teplo s sebou.
Pro představu, tři pračky týdně po celou topnou sezónu znamenají kolem sta kilowatthodin jen na sušení. Podle toho, čím a za kolik topíte, to dělá zhruba dvě až šest stovek korun. Majlant to není, jenže v účtu za topení tyhle peníze nikdo nevidí.
Radiátor je nejdražší místo
Nejvíc se prodělá na prádle pověšeném přímo na topení. Mokré oblečení radiátor zakryje, ten pak místo místnosti ohřívá ručníky a termostat ho nechá běžet déle. Britská spotřebitelská organizace Which? ve srovnání způsobů sušení došla k tomu, že radiátor může vyjít jako nejdražší varianta ze všech.
Ze stejného testu vyšla nejlépe sušička s tepelným čerpadlem u velkých várek a vyhřívaný sušák s příkonem kolem 200 až 300 wattů u menších. Dobře funguje i odvlhčovač zavřený v jedné místnosti se sušákem. Prádlo schne rychleji a voda skončí v nádržce místo na oknech.
Co se dá udělat hned
Většina věcí nestojí ani korunu:
- ždímat na nejvyšší otáčky, které prádlo snese,
- sušit v jedné místnosti se zavřenými dveřmi, ideálně ne v ložnici,
- několikrát denně krátce, ale naplno vyvětrat místo celodenní ventilačky,
- nechat sušák kousek od radiátoru, ne na něm.
Za pár stovek se vyplatí obyčejný vlhkoměr. Když ukazuje dlouhodobě přes 60 %, je čas sušení přestěhovat jinam nebo pořídit odvlhčovač.
Sušák v obýváku nikoho nezabije, jen to není tak nevinná věc, jak vypadá. Každá pračka znamená dva litry vody ve vzduchu a kus tepla z vašeho topení. Když ho přesunete do jedné místnosti a sundáte prádlo z radiátoru, ušetříte něco na topení a hlavně si nepěstujete plíseň za skříní.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Pokud vám článek pomohl ušetřit pár korun nebo zachránit zeď před plísní, budu rád za symbolický příspěvek na moji tvorbu tlačítkem pod článkem. A jestli znáte někoho, kdo v zimě suší prádlo na topení, pošlete mu ho.





