Článek
Je sobotní odpoledne, topení běží od rána a vy sedíte na gauči s dekou přes nohy. Termostat hlásí 22 stupňů, ale od podlahy táhne chlad a kotníky máte ledové. Když si stoupnete na židli, abyste vyměnili žárovku, najednou je vám skoro horko. Teplo v místnosti je. Jen je tam, kde ho nikdo nepotřebuje.
Přesně tenhle problém řeší nenápadný trik se stropním ventilátorem. Většina lidí ho v zimě vypne a čeká na léto. Přitom stačí přepnout jeden přepínač.
Teplo se schovává pod stropem
Teplý vzduch je lehčí než studený, a proto stoupá vzhůru. Od radiátoru se zvedá ke stropu, tam se hromadí a chladnější vzduch klesá k podlaze. Odborně se tomu říká teplotní vrstvení. Čím vyšší je strop, tím větší rozdíl mezi hlavou a nohama vzniká. Nejvíc se projevuje v podkrovních pokojích, starších domech s vysokými stropy nebo v místnostech s krbem či kamny.
Termostat přitom obvykle visí ve výšce zhruba metr a půl nad zemí. Topení tedy hřeje tak dlouho, dokud se neprohřeje i vrstva vzduchu u stropu, ze které nemáte nic. A vy pak kvůli studeným nohám přitočíte ještě o stupeň.
Jeden přepínač na ventilátoru
Většina stropních ventilátorů má na těle motoru malý přepínač, nebo tlačítko na dálkovém ovladači, který mění směr otáčení. V létě se lopatky točí tak, aby tlačily vzduch dolů na lidi. Vzniká vánek, který chladí. V zimě se směr obrací.
Americký vládní program pro úspory energie ENERGY STAR doporučuje v létě točit ventilátorem proti směru hodinových ručiček a v zimě motor přepnout na chod po směru hodinových ručiček, a to na nízkou rychlost. Ventilátor pak nasává vzduch zespodu a tlačí ho ke stropu. Teplý vzduch se rozlévá po stropě ke stěnám a pomalu klesá podél nich dolů. Místnost se tak promíchá, aniž by na vás cokoli foukalo.
Že ventilátory umí vrstvení vzduchu rozbít, uvádí i výzkumné centrum Center for the Built Environment na Kalifornské univerzitě v Berkeley, které se stropním ventilátorům dlouhodobě věnuje. Mezi jejich přínosy kromě chlazení řadí právě vyrovnání teplot v místnostech, kde je vrstvení problém.
Proč pomalu
Nízká rychlost není detail. Proudící vzduch nás chladí, i když je teplý, protože z kůže odnáší teplo. Na tom stojí letní funkce ventilátoru. V zimě je ale průvan to poslední, co chcete. Vědci už desítky let měří, kolik lidí obtěžuje proudění vzduchu v místnosti, a průvan přitom sledují hlavně na krku a u kotníků, kde ho vnímáme nejvíc. Když ventilátor v zimě pustíte naplno, místo tepla ucítíte chladný vánek. Pak jste si nepomohli, ale uškodili.
Počítejme
Samotný ventilátor na nízké otáčky odebírá málo elektřiny, obvykle jednotky až nižší desítky wattů. Řekněme 30 wattů. Když poběží deset hodin denně, spotřebuje 0,3 kWh. Při ceně kolem 6,50 Kč za kilowatthodinu to dělá zhruba dvě koruny za den.
A kolik může ušetřit? Pokud díky rovnoměrněji rozloženému teplu snesete termostat o stupeň níž, platí orientační pravidlo, o kterém jsem psal v článku o termostatu na 23 stupňů. Každý stupeň znamená zhruba šest procent energie na vytápění. U domácnosti, která za topení zaplatí 30 tisíc ročně, je to kolem 1 800 korun za sezónu.
Háček, o kterém prodejci nemluví
Teď ta méně příjemná část. V běžném bytě s 2,6 metru vysokými stropy je rozdíl teplot mezi stropem a podlahou menší a efekt bude skromný. Nový stropní ventilátor jen kvůli zimní úspoře si proto kupovat nevyplatí. Trik má smysl hlavně tam, kde už ventilátor visí, nebo v místnostech s vysokým stropem, v podkroví a u krbu či kamen, kde se teplo pod stropem hromadí nejvíc.
Ventilátor také sám nic neohřeje. Teplo jen přesouvá. Pokud ho necháte běžet v prázdné místnosti, nikomu nepomůže. ENERGY STAR proto radí vypínat ho vždy, když v místnosti nikdo není.
Jak na to
Zkontrolujte, jestli má váš ventilátor přepínač směru. Bývá na těle motoru pod lopatkami nebo jako tlačítko na ovladači. Přepínejte jen při vypnutém a zastaveném ventilátoru. Nastavte nejnižší rychlost a postavte se pod něj. Pokud cítíte proudění vzduchu, točí se příliš rychle nebo stále špatným směrem.
Pak stáhněte termostat o stupeň a sledujte, jestli vám je pořád příjemně. Německý Spolkový úřad pro životní prostředí doporučuje v obývacím pokoji nepřekračovat 20 stupňů, pokud je vám tak příjemně, v kuchyni stačí 18 a v ložnici 17. Rozhodující je ale vždy to, jak se v místnosti cítíte vy.
Stropní ventilátor tedy není zázračné topení. Je to jen pomocník, který vrátí teplo tam, kde se mu má co dít, tedy k vám na gauč. Kdo ho doma už má, ať ho na zimu nevypíná, jen přepne. Kdo ho nemá, ušetří víc tím, že si vezme ponožky a stáhne termostat.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Pokud vám článek pomohl udržet teplo tam, kde ho potřebujete, budu rád za symbolický příspěvek na moji tvorbu tlačítkem pod článkem. A pokud znáte někoho, kdo má doma stropní ventilátor a v zimě ho nechává stát, pošlete mu tenhle článek dál.





