Článek
Když náměstek ruského ministra zahraničí Dmitrij Ljubinskij vzkázal, že je Moskva připravena k dialogu s novou českou vládou, nemusel na odezvu čekat dlouho. Naše domácí politická scéna totiž disponuje lidmi, kteří se předhánějí v tom, kdo dříve a s větším nadšením odpoví.
Poslankyně Zuzana Majerová (Trikolora) rovnou prohlásila, že „čím dříve k tomu dojde, tím lépe“, a vyzvala ke zrušení ekonomických sankcí. Bez předběžných podmínek, pochopitelně.
Amnézie na Vrbětice i válku
Číst vyjádření našich volených zástupců v ruském propagandistickém plátku je fascinující a děsivá sonda do jejich myšlení. Poslanec Josef Nerušil (SPD) by chtěl konzultace s Ruskem zahájit „už nyní“.
Europoslanec Ivan David se zase dojemně rozhořčil nad tím, jak předchozí Fialova vláda nebohé Rusko ostrakizovala a zničila vzájemné vztahy.
A co v těch obsáhlých rozhovorech naprosto chybělo? Drobný, nepodstatný detail. Ani jeden z těchto takzvaných vlastenců neodsoudil ruskou agresi na Ukrajině. Nikdo z nich nenazval Rusko agresorem.
A už vůbec nikdo z nich ruským čtenářům nepřipomněl, že to byli ruští agenti GRU, kdo nám ve Vrběticích vyhodil do povětří muniční sklady a zabil dva české občany. Zrušme sankce, sedněme si ke stolu a dělejme, že se nic nestalo.
Kormidlo v rukou páté kolony
Při sledování tohoto bizarního divadla musím upřímně říct, že jsme se dostali do naprosto absurdního bodu. Pěti až sedmiprocentní strany tu fakticky ovládly zahraničněpolitický kurz a určují směr České republiky rovnou do ruské náruče.
Nelze se ubránit dojmu, že v Moskvě se po evropských volbách uvolnil budget a Vladimir Putin zkrátka nutně potřebuje v Evropské unii dalšího spojence, aby se mohli vzájemně krýt a blokovat nepohodlná rozhodnutí.
A naše domácí pátá kolona mu v tom, zdá se, začíná ochotně sloužit a řádí tu jako černá ruka. Normální politická opozice vypadá jinak. Tohle už nese jasné rysy kolaborace v přímém přenosu.
Mlčení premiéra Babiše
V celé této situaci se logicky upírají zraky k současnému premiérovi Andreji Babišovi. Ruská federace se nijak netají tím, že je s výměnou v českém premiérském křesle navýsost spokojená, a sám Sergej Lavrov Babiše už dříve chválil jako pragmatika, který probouzí zdravé síly.
Babiš sice před volbami sliboval zrušení muniční iniciativy, což nakonec (naštěstí) neudělal, ale zároveň nečinně přihlíží tomu, jak mu část vládní koalice dělá v Moskvě ostudu.
Nabízí se tedy otázka, kdy, a jestli vůbec, premiér tyto otevřeně proruské figury z vlády vykáže do patřičných mezí. Kdyby v této sestavě fungovala alespoň základní morálka a svědomí, nikdy by podobná vládní aliance nemohla vůbec vzniknout.
Těmto lidem jejich politický a finanční zisk zjevně nesmrdí. Zato my, běžní diváci, kteří to musíme bez možnosti okamžitého zásahu sledovat, už z toho máme spíše permanentní dávivý reflex.
Pokud si vládní garnitura myslí, že jí tohle tiché přepisování naší geopolitické příslušnosti projde bez povšimnutí, šeredně se plete. S každým dalším podobným rozhovorem pro Izvěstiju se totiž mílovými kroky blíží moment, kdy lidem dojde trpělivost. A pak bude další zaplněná Letná hodně rychle na dohledu.
Děkuji, že jste dočetli až sem! Pokud i ve vás podobné zahraniční „úspěchy“ našich politiků vyvolávají potřebu se ozvat, budu moc rád, když mou tvorbu podpoříte symbolickým příspěvkem přes tlačítko níže. Nezávislý a ostrý komentář je dnes zjevně potřeba více než kdy jindy.
