Článek
Pamatujete si na doby, kdy si průměrný člověk s průměrným platem mohl koupit byt? Já jo. Ale je to už sakra dávno. Dneska? Dneska je to scéna z vědeckofantastického filmu.
Pokud nemáte bohaté rodiče, dědictví po tetičce z Ameriky nebo nejste ochotni se upsat ďáblu (rozuměj bance) na čtyřicet let a odevzdat jim i vlastní ledvinu, tak máte smůlu.
Celá jedna generace mladých lidí, kteří poctivě studovali, pracují a chtějí žít normální život, byla brutálně odříznuta od možnosti mít vlastní střechu nad hlavou. A ne, není to jejich chyba.
Nemůžou za to, že si kupují drahé kafe nebo avokádové tousty, jak se nám snaží namluvit někteří odtržení mimoni z vyšších sfér. Za tuhle katastrofu může něco úplně jiného. Je to nenažranost, spekulace a totální selhání státu.
Když se z domova stane komodita
Problém začal ve chvíli, kdy někdo chytrý (nebo spíš vychcaný) přišel na to, že byty nejsou jen na bydlení. Že je to vlastně skvělá investice. Lepší než akcie, lepší než zlato. A tak se spustilo šílenství.
Lidé s penězi, kteří už měli kde bydlet, začali skupovat další a další byty. Ne proto, aby v nich bydleli. Ale proto, aby je pronajímali za nekřesťanské peníze, nebo ještě hůř, aby je nechali prázdné a jen čekali, až jejich cena vyletí do nebes.
A do toho všeho vletěly velké ryby. Investiční fondy, zahraniční kapitál, firmy, které kupují celé bytové domy po stovkách. Pro ně to není domov, je to jen řádek v Excelu. Položka v portfoliu. Výnosové procento.
Jim je úplně jedno, že kvůli jejich „chytré investici“ se mladá rodina nemůže odstěhovat od rodičů. Jim je jedno, že učitel nebo sestřička v nemocnici nemají šanci zaplatit nájem v Praze nebo Brně.
Trh se totálně pokřivil. Poptávka uměle vyhnaná spekulanty vystřelila ceny do astronomických výšin. Normální člověk, který chce jen někde složit hlavu, najednou musí soutěžit s milionáři a fondy. Hádejte, kdo tenhle souboj vyhraje? Je to jako byste chtěli jít na nákup do sámošky a před vámi stál týpek, co skoupí všechen chleba a pak vám ho prodává před vchodem za trojnásobek. A stát? Ten jen stojí opodál a blbě kouká.
Nájemní past: Cesta do novodobého nevolnictví
Výsledek je devastující. Vlastní bydlení se stalo symbolem luxusu. Většina mladých lidí je tak odsouzena k životu v nájmu. Ale nenechte se zmást, tohle není ten flexibilní, moderní životní styl, o kterém básní hipsteři. Tohle je past. Nájemné v posledních letech rostlo snad ještě rychleji než ceny nemovitostí.
Zatímco majitel bytu (často ten spekulant) si dál mastí kapsu, nájemník odevzdává obrovskou část své výplaty jen za to, aby měl kde spát. Peníze, které by mohl šetřit na vlastní bydlení, mizí v černé díře.
Je to začarovaný kruh. Čím vyšší je nájem, tím těžší je našetřit na hypotéku. A čím těžší je dosáhnout na hypotéku, tím víc lidí musí do nájmu, což zase zvyšuje poptávku a cenu nájmů. Dokonalé perpetuum mobile na ožebračování střední třídy.
A co za ty peníze dostanete? Často nejistotu. Smlouvu na rok, strach z toho, kdy majitel zvedne činži nebo vás vyhodí, protože byt chce prodat. Nemůžete si tam nic přizpůsobit, nemůžete tam zapustit kořeny. Je to život v provizoriu. Novodobé nevolnictví, kde makáte jen na to, abyste zaplatili střechu nad hlavou někomu, kdo jich má deset.
Selhání státu a falešné naděje
Nejsmutnější na tom všem je, že se to dalo čekat. Ale naši politici raději strkali hlavu do písku. Roky jsme poslouchali pohádky o tom, jak se to samo vyřeší. Že stačí víc stavět. Ale to je jen polovina pravdy.
Sice se staví málo a pomalu, ale i kdyby se stavělo dvakrát tolik, kdo ty byty koupí? Zase ty fondy a spekulanti. Stavět víc nových bytů bez regulace je jako hasit požár benzínem. Jen to přilije víc paliva do spekulativní mašinérie.
Stát totálně rezignoval na svou roli. Chybí jakákoliv smysluplná regulace krátkodobých pronájmů typu Airbnb, které v centrech měst udělaly z normálních bytů hotely.
Chybí progresivní zdanění druhých, třetích a desátých bytů, které by spekulantům trochu pustilo žilou. Chybí podpora družstevního nebo obecního bydlení, které by bylo alternativou k drahému trhu.
Místo toho se jen schvalují nesmyslná stavební povolení a politici se fotí u nových developerských projektů, kde metr čtvereční stojí víc než roční plat normálního člověka. Je to výsměch. Výsměch celé jedné generaci, které jsme sebrali budoucnost. Udělali jsme z bydlení byznys a teď se divíme, že lidé nemají kde bydlet. Bravo. Tohle se nám opravdu povedlo.
Díky, že jste dočetli tento článek až do konce a nezbláznili se z toho, kolik musíte měsíčně vysolit za nájem v tomhle realitním pekle. Jestli se vám moje psaní líbí a chcete, abych dál pálil do mýtů, servíroval pravdu čistě bez obalu a rozčiloval ty správné lidi, zvažte symbolický příspěvek na mou další tvorbu. Každá koruna mi uvolní ruce a umožní mi psát tak, jak to mám rád – narovinu. Díky za podporu!
