PR blamáž s papírem. Babiš propálil notičky, jak hrát na Hrad mrtvého brouka

Premiér Andrej Babiš je mužem mnoha talentů, ale diskrétní práce s tajnými materiály mezi ně zjevně nepatří. Během svého tradičního nedělního hlášení národu na sociálních sítích zvládl před kamerou nonšalantně otočit list papíru tak šikovně, že všem pozorným divákům nabídl detailní exkurzi do politické kuchyně hnutí ANO.

Dokument s chytlavým názvem „Jak dál komunikovat PP“ (zkratka pro Petra Pavla) je vlastně takovým stručným manuálem pro přežití ústavní krize.

Co se tedy z tajných notiček dozvídáme? Hnutí ANO se zjevně rozhodlo nasadit na prezidenta osvědčenou taktiku pasivní agresivity. Zlaté pravidlo číslo jedna zní: „V maximální možné míře IGNOROVAT.“

Zlaté pravidlo číslo dvě: „Nebuďte první, kdo zaútočí, protože on toho nenechá.“ Tento defenzivní postoj odhaluje, že premiérský tým si moc dobře uvědomuje, že otevřená válka s populárním prezidentem by vládní koalici nepřinesla žádné laciné politické body.

Lidé zkrátka nemají rádi permanentní konflikty, a tak se z Babiše má stát klidná síla, která na útoky reaguje s odměřeným odstupem.

Nejzábavnější částí manuálu je ovšem strategie, jak vysvětlovat prezidentovy názory a kroky. Podle Babišových podkladů by mělo ANO prezentovat hlavu státu jako loutku, která je plně v moci svého okolí a která se nechala pasovat do role lídra opozice.

Je to geniální narativní klička. Když s prezidentem nesouhlasíte, nemusíte vlastně útočit přímo na něj – stačí říct, že mu to prostě špatně poradili jeho zlí našeptávači. Tím zachováte dekorum a zároveň diskreditujete jakýkoliv Hradem vydaný nesouhlas.

Že má Babiš problém udržet své poznámky pod pokličkou, přitom víme už od listopadu. Tehdy po jednání u prezidenta Pavla předstoupil před novináře s papíry popsanými tak velkým písmem a pod takovým úhlem, že si je mohly vyfotit i děti ze školní exkurze.

Svět se tak dozvěděl o prezidentových výhradách k Filipu Turkovi dřív, než Babiš vůbec otevřel ústa. Mohli jsme si přečíst hesla jako „Bez Turka“, „Výrok 17. 11.“ nebo úvahy o tom, že diplomacii povede „kariérní diplomat“.

Tato série takzvaně omylem prozrazených poznámek budí podezření, jestli nejde o promyšlenou PR hru. Vždyť co může být přesvědčivějšího než „tajný“ dokument, který unikne na veřejnost? Ať už jde o záměr, nebo jen o premiérovu neohrabanost, jedno je jisté: transparentnost české politiky dosáhla nového vrcholu.

Zatímco se Motoristé perou o to, kdo vlastně zasedne do křesla ministra životního prostředí a Ústavní soud si chystá podklady k podzimní bitvě o kompetence, my už máme jasno. Andrej Babiš bude celou tu dobu stát opodál, tvářit se, že ho to vlastně vůbec nezajímá, a tiše vinit prezidentovy poradce ze všeho špatného, co se v této zemi šustne. Pokud tohle není vrchol politického alibismu, pak už nevíme co.

Sledovat premiéra, jak si před kamerou sám dekonspiruje vlastní politickou strategii, vyžaduje velkou dávku pobavení. Pokud vás mé glosy baví a pomáhají vám tuhle transparentní vládní grotesku přežít ve zdraví, budu vděčný za symbolický příspěvek na tvorbu. Slibuji, že ho neutratím za komunikační manuály ani za kurz tajení poznámek, ale výhradně za kávu a provoz klávesnice. Obrovsky děkuji, že mě čtete!