Článek
Předvolební kampaň snese všechno. Když potřebujete nahnat k urnám ty správné cílové skupiny, prostě jim naslibujete, že budou jezdit vlakem a autobusem zase skoro zadarmo.
Je to osvědčená politická vějička, která na českého voliče funguje naprosto spolehlivě a Andrej Babiš je v jejím nahazování absolutní mistr. Vládní koalice si tak návrat plošných slev hrdě vetkla do programového prohlášení a tvářila se, že peníze se na to prostě někde najdou.
Jenže pak vyhrajete volby, usednete do ministerských křesel, otevřete státní kasu a zjistíte, že na vás z ní zírá jen obří průvan a rostoucí deficit. A tak musí zákonitě přijít nevyhnutelné politické vystřízlivění a hledání výmluv.
Slib bez data spotřeby
Jako první byl vyslán na průzkum bojem ministr dopravy Ivan Bednárik, nominant za koaliční SPD. Ten s bezelstností úředníka oznámil, že letos slevy prostě nebudou, protože na ně chybí peníze. A kdy tedy budou? Možná v roce 2027, možná 2028, záleží prý na letních rozpočtových tahanicích s ministerstvem financí.
Nejkouzelnější na Bednárikově obhajobě je ale argument, kterým se snažil zalepit ústa kritikům: Vládní programové prohlášení prý neobsahuje přesný termín, kdy mají slevy začít platit.
To je skutečně majstrštyk, který by se měl vyučovat na fakultách politologie. Slibte lidem hory doly, ale hlavně k tomu nikdy, za žádných okolností, nepište datum.
Když se pak voliči začnou ptát, kde je to levnější cestování, můžete se s klidem odkázat na to, že jste přece neřekli, kdy přesně jim ty peněženky ušetříte. Třeba to bude až těsně před dalšími volbami, aby se to dalo znovu dobře marketingově prodat.
Lež přejmenovaná na vysvětlování
Korunu celému tomuto divadlu ale následně nasadil sám premiér Babiš. V rozhovoru přiznal, že se to možná příští rok opravdu nestihne, ale vláda má přece celé funkční období na to, aby se aspoň „snažila“.
Vrchol absurdní komedie ovšem přišel, když Babiš tento evidentní podraz na voliče začal obhajovat slovy: „Pokud bychom něco nemohli, tak to budeme lidem vysvětlovat, ne lhát jako minulá vláda.“
Zastavme se u této neuvěřitelné myšlenkové akrobacie. Když naslibujete před volbami lidem levnější život s jasným vědomím, že na to státní rozpočet zkrátka nemá kapacitu, a pak tento klíčový slib po volbách hned zrušíte nebo odložíte na neurčito, není to podle pana premiéra lež. Je to zkrátka jen situace, kterou musíte „vysvětlit“.
Nádherná ukázka toho, jak se dají v české politice donekonečna ohýbat slova a manipulovat s realitou. Fialova vláda podle optiky hnutí ANO lhala, zatímco Babišův kabinet jen inovativně, trpělivě a s láskou vysvětluje, proč vlastně nemůže dodržet to, co si nechal natisknout velkým písmem na billboardy.
Matematika podle opozice a koalice
Když dojde na tvrdá čísla, mění se celá debata ve frašku. Ministr Bednárik se snaží vládní selhání bagatelizovat tvrzením, že náklady na znovuzavedení slev by v roce 2027 činily asi dvě miliardy korun.
Jenže stínový ministr dopravy za ODS Jakub Stárek obratem připomíná krutou realitu. Návrat pětasedmdesátiprocentních slev v původním rozsahu by po započtení inflace vysál ze státního rozpočtu spíše šest až sedm miliard korun ročně.
A to za plošné, typicky socialistické opatření, které z peněz daňových poplatníků dotuje jízdenky i těm studentům a seniorům, kteří takovou pomoc objektivně vůbec nepotřebují, a jen dál zbytečně přetěžuje vlakové spoje.
Andrej Babiš zkrátka v plné rychlosti narazil do zdi své vlastní populistické politiky. Slibovat dárky z cizího se dá v opozičních lavicích velmi snadno a bez následků, ale když pak držíte klíče od státní kasy a potřebujete krotit stamiliardové deficity, stává se z předvolebních slibů velmi toxický náklad.
Studenti a senioři, kteří uvěřili, že budou od prvního dne nové vlády cestovat za hubičku, tak teď stojí na peróně a čekají na vlak, který byl z finančních důvodů odložen na neurčito. Hlavně že jim pan premiér u toho čekání aspoň nelže.
Sledovat vládní politiky, jak s vážnou tváří bourají vlastní sliby, schovávají se za chybějící data v dokumentech a ještě se u toho pasují do role těch nejupřímnějších správců země, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás toto pravidelné rozkrývání vládní marketingové mlhy, budu moc vděčný za jakoukoliv finanční podporu. Slibuji, že váš příspěvek neprojedu se státní dotací ve vlaku a nebudu se vymlouvat na chybějící termíny, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky.
