Všichni mi ubližují! Babiš brání byty ANO a kňučí, že ho opozice chce zabít

Když jde do tuhého a kauzy vlastních lidí začínají přerůstat přes hlavu, vytahuje Andrej Babiš svůj nejoblíbenější a léty prověřený politický trik. Roli absolutní oběti.

V nedělní televizní Partii jsme tak mohli v přímém přenosu sledovat mistrovskou ukázku toho, jak se z premiéra s obřím mocenským aparátem dokáže během pár minut stát ublížený mučedník, proti kterému se spiknul celý svět, Evropská komise, centrální banka a pochopitelně i zlá domácí opozice.

Zatímco hnutí ANO dlouhá léta budovalo svou image na lítém boji proti zkorumpovaným tradičním politikům, dnes připomíná spíše realitní kancelář pro lidi se špatnou pamětí.

Pražský lídr Ondřej Prokop zatajil hned několik družstevních bytů a musel těžce vysvětlovat své realitní nákupy od developerů, kterým v minulosti politicky pomáhal. Jak to hodnotí pan premiér?

Místo tvrdého vyhazovu, kterým dříve s gustem častoval za mnohem menší prohřešky, si jen postěžoval, že Prokop nebyl v Praze tak dobrou opozicí, jak by si on sám představoval. Kauzu prý koncem června vyřeší výbor hnutí, což v politickém překladu znamená, že se to nechá hezky v tichosti vyhnít.

A co další bytové eskapády v řadách vládní garnitury? Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha a ministryně Zuzana Mrázová a jejich podivně levné obecní byty nechal Babiš velkoryse plavat s tím, že dotyčné dámy s byty údajně nekšeftují a mají je už dvacet let.

Dvojí metr je zjevně novým koaličním standardem. Kdyby si podobné realitní veletoče dovolil kdokoliv z opozice, pan premiér by už v televizi vztekle mával grafy a žádal okamžité demise.

Aby těch pražských problémů nebylo málo, musel Babiš definitivně uříznout spekulace o tom, že do čela pražské kandidátky krizově vyšle Adama Vojtěcha.

Ten prý v metropoli kandidovat nebude, protože je výborný ministr. Skutečnost, že mu premiér ještě nedávno posílal ostré vytýkací dopisy za pomalé tempo reforem, se v neděli najednou proměnila ve vizionářský styl řízení. Podle Babiše to totiž vůbec nebyly vytýkací dopisy.

On jen učí své okolí psát, protože nemá čas se s nikým vykecávat, a tak si to dává na papír, aby si to mohl později efektivně dohledat. Prezentovat mikromanagement a písemné peskování vlastních ministrů jako moderní a laskavou manažerskou metodu, to vyžaduje opravdu hroší kůži.

Vrchol komedie ovšem přišel ve chvíli, kdy se moderátorka odvážila stočit debatu k premiérovu střetu zájmů a vyšetřování ze strany Evropské komise a úřadu OLAF.

Babiš opět spustil ohranou písničku, že už žádný Agrofert nemá, nemá na něj vliv a že dokonce i jeho děti musely z holdingu potupně odejít. A pak vytáhl ten absolutně nejtěžší kalibr emočního vydírání. Celé to vyšetřování je prý jen dílem zlé opozice, jejímž jediným cílem je, aby „Babiš zemřel a aby tady nebyl“.

Vykreslit běžnou kontrolu toku veřejných miliard do soukromých kapes jako pokus o fyzickou likvidaci premiéra, to je už politický bizár té nejvyšší myslitelné kategorie.

Stejně jako když pan premiér o chvíli dříve svalil veškerou vinu za drahé hypotéky na kroky České národní banky, nebo když elegantně smetl ze stolu kompetenční spor s prezidentem Petrem Pavlem o cestu na summit NATO s tím, že na takové zbytečné tahanice prostě nemá náladu a zbytečně se jimi plýtvá energií.

Sledovat předsedu vlády, jak s přehledem bagatelizuje skandály svých podřízených, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, budu moc vděčný za jakoukoliv finanční podporu. Slibuji, že váš příspěvek neschovám do utajeného svěřenského fondu ani za něj nenakoupím anonymní družstevní podíly v Praze. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!