Vystrašený ministr Macinka. Strach z otázek maskuje hloupými řečmi o konspiracích

Strach z jedné obyčejné novinářky musel být v Černínském paláci ohromný. Jinak si ten ubohý ministerský trapas prostě vysvětlit nelze.

Reportérka Zdislava Pokorná se řádně a včas přihlásila na oficiální vládní tiskovou konferenci. Přesto zůstala stát za zavřenými dveřmi. Někdo na ministerstvu zahraničí se totiž rozhodl, že Deník N je vlastně jen takový malý konspirační blog a alternativní médium.

Došlo k tomu z jednoho velmi prostého důvodu. Vedení tohoto ministerstva zkrátka bytostně nesnáší, když se jich někdo ptá na věci, na které nemají připravenou úhlednou PR odpověď.

Petr Macinka rád a velmi často vystupuje v roli toho drsného chlapa, který si nebere servítky. Pro ostré slovo nebo urážku politických oponentů nikdy nechodí daleko. Když ale přijde na přímou konfrontaci s novinářem na tiskovce, změní se v malého vystrašeného chlapečka. Schová se za anonymní e-mail ze sekretariátu a začne dospělým lidem kolem sebe posílat pubertální vzkazy.

Takhle se proboha nechová špičkový diplomat zastupující desetimilionovou zemi v zahraničí. Takhle se chová uražený školák, kterému paní učitelka sebrala jeho oblíbenou hračku.

Pojďme se podívat na Macinkovu následnou obhajobu v médiích. Tvrdí, že kritiku vůbec nechápe. Prý se jen snaží podpořit názorovou pestrost a dělá si prostor pro nejrůznější autory. Dokonce u toho zkusil drze kopnout do minulé vlády, která prý vypínala weby.

„Když jsme u toho, nevšiml jsem si, že by se Syndikát novinářů takto aktivně vymezoval vůči předchozí vládě,“ stěžoval si ukřivděně pan ministr.

Tohle je přesně ta klasická finta Motoristů. Když tě chytnou u lži a cenzury, okamžitě začni křičet, že za to může někdo úplně jiný a ty jsi vlastně ten hlavní zachránce svobody slova.

Tento postup už ale narazil na tvrdou zeď reality.

Zákaz vstupu pro jednu konkrétní novinářku totiž nenechal chladnými ostatní média ani novinářské organizace. Syndikát novinářů to nazval pravým jménem. Je to bezprecedentní kádrování novinářů a přímý útok na svobodu médií v naší zemi. Pokud státní aparát začne určovat, kdo se smí ptát a kdo musí mlčet, ocitáme se velmi rychle někde na úrovni orbánovského Maďarska.

Zastání našla redaktorka i u konkurence. Šéfredaktor iDNES Matyáš Kaiser se za kolegyni postavil s tím, že rovný přístup k informacím je základním principem svobodné žurnalistiky. Výzva k plošnému bojkotu akcí tohoto ministerstva tak visí velmi reálně ve vzduchu.

Macinka zkusil laciný trik s urážením nezávislých novinářů. Jediné, čeho tím reálně dosáhl, je naprosté semknutí novinářské obce a další pořádná dávka celonárodní ostudy pro svůj vlastní úřad.

Zahraniční partneři to všechno velmi pečlivě sledují. Jak asi musí působit český ministr zahraničí na důležitých summitech, když doma nedokáže ustát ani jednu jedinou otázku od české reportérky?