Článek
Letní prázdniny pomalu končí a naše politická elita se v plné síle vrátila do práce. Kdo by snad naivně očekával řešení skutečných problémů této země, musel po pár dnech zažít velmi tvrdý střet s realitou. Tomio Okamura totiž objevil naprosto zásadní celospolečenské téma a vyhlásil nekompromisní svatou válku za dostatek toaletního papíru ve vlacích. Svým fanouškům nařídil fotit záchodové mísy a celou věc povýšil na nejdůležitější bod koaličních jednání.
Tato neuvěřitelná fraška pochopitelně nezůstala bez odezvy za našimi hranicemi. Německý tisk se předsedovi naší poslanecké sněmovny nepokrytě vysmívá a trefně ho označuje za záchodového samuraje. Podle německých novinářů jde o zoufalý pokus zviditelnit stranu, která ve stínu hnutí ANO zcela ztrácí na významu a zoufale hledá jakoukoliv pozornost.
Cirkus s toaletním papírem má ale ještě jeden mnohem temnější a důležitější rozměr. Posloužil totiž jako dokonalá mediální clona pro brutální politickou čistku.
Poprava úspěšného manažera
Zatímco se celá republika bavila Okamurovou záchodovou obsesí, ministr dopravy za SPD Ivan Bednárik potichu a bez lítosti popravil generálního ředitele Českých drah Michala Krapince. Státní dopravce přitom pod jeho vedením dosáhl historicky nejlepšího ratingu a vykázal zisk téměř dvě miliardy korun. Jenže úspěch a odbornost se v dnešní vládní koalici zjevně neodpouští.
Stačilo, aby Krapinec odevzdal nepotřebnou bezpečnostní prověrku, Okamura k tomu přidal vymyšlenou historku o chybějícím papíru v rychlíku a úspěšný manažer musel z hodiny na hodinu vyklidit kancelář. Babišova vláda nám tak v přímém přenosu ukazuje svou pověstnou aroganci moci. Místo vypsání transparentního výběrového řízení a hledání nejlepšího odborníka na trhu, ministr prostě ukázal prstem a dosadil si do čela firmy s miliardovými obraty svého vlastního člověka.
České dráhy se tak definitivně proměnily v obyčejnou politickou hračku a trafiku pro ty správné a poslušné lidi. Zástupci opozice v čele s Martinem Kupkou a Jakubem Stárkem naprosto oprávněně mluví o vládní nekompetenci a destrukci státních firem. Pokud se totiž debata o vedení největšího železničního dopravce v zemi smrskne na hysterii o záchodovém papíru, je to pro náš stát naprostá tragédie.
Rozpočtové harakiri a arogance
Arogance Babišovy vlády se ale rozhodně nezastavuje jen na kolejích. Ministryně financí Alena Schillerová se po dovolené rozhodla pro definitivní demolici veřejných financí. Zcela arogantně ignoruje varování předních ekonomů i veto prezidenta Petra Pavla a tvrdošíjně prosazuje rozvolnění rozpočtových pravidel v době jasného ekonomického růstu.
Místo toho, aby se s hlavou státu osobně sešla a pokusila se najít rozumný kompromis pro budoucnost země, raději na prezidenta útočí přes média a hraje své obvyklé laciné divadlo pro sociální sítě s týmem zaplacených marketérů.
Opoziční Piráti si na ni sice do sněmovny přinesli obří kreditní kartu jako symbol projídání naší budoucnosti, ale smích nás bohužel brzy přejde všechny. Tato vláda se totiž rozhodla fungovat stylem, po nás potopa. Peníze se rozhazují plnými hrstmi, státní dluh raketově roste a mimořádně kompetentní manažeři jsou vyhazováni na základě smyšlených záchodových afér jen proto, aby uvolnili místo poslušným figurkám.
Vládní elita zcela ztratila jakoukoliv soudnost a pocit zodpovědnosti. Jestli tahle podivná sestava hodlá tímto destruktivním způsobem řídit naši zemi i nadále, budeme ten toaletní papír brzy potřebovat úplně všichni. A bude ho potřeba opravdu hodně.
Sledovat tenhle vládní bizár bez poctivé dávky kofeinu už se skoro nedá. Pokud vám moje glosy mluví z duše a chcete mé psaní podpořit, budu moc vděčný i za drobný příspěvek na kávu. Díky, že v tom jedete se mnou!
