Článek
Politika snese hodně. Český volič je za ta léta zvyklý na populismus, nesplněné sliby, a dokonce i na občasné osobní útoky. Existuje však jedna vlastnost, kterou veřejnost dlouhodobě a velmi spravedlivě trestá, což je čirá, neředěná arogance papalášů, kteří nabyli dojmu, že jim stát patří a běžný občan je jen obtížný hmyz.
Šéf Motoristů Petr Macinka se v nedělní televizní Partii zjevně rozhodl otestovat, kolik urážek česká společnost ještě spolkne.
Kouzelné slůvko jménem autenticita
Ztráta soudnosti a odtržení od reality postihne dříve či později snad každého politika, který se příliš dlouho vyhřívá na mocenském výsluní. Petr Macinka ale tento proces urychlil do naprostého extrému. Místo toho, aby své pohrdání veřejností alespoň z pudu sebezáchovy skrýval, rozhodl se z něj udělat hlavní politickou přednost.
„Já osobně jsem takový, jaký jsem. Pokud někdo má s mým vystupováním problém, tak to asi není pan premiér, spíš jsou to zástupci opozice a někteří potrefení lidi, kterým třeba lezu na nervy. Já z toho nervy nemám. Kolikrát vidím, že se rozčilují lidi, které považuji za méněcenné, ale já jsem autentický člověk a určitě se nepolepším,“ řekl Macinka v Partii na CNN Prima News.
Tohle vyjádření je naprostý klenot. Především nám ukazuje, jakým způsobem dnes někteří politici znásilňují slovo „autenticita“. Původně tento pojem označoval člověka, který je upřímný, drží slovo a jedná v souladu se svými vnitřními hodnotami.
V podání lídra Motoristů se z něj ovšem stala univerzální omluvenka pro absenci základního vychování.
Chováte se jako slon v porcelánu? Jste autentický. Odmítáte přijmout jakoukoliv kritiku? Jste prostě jen svůj. Pan ministr nám s naprostým klidem sděluje, že pokud s ním nesouhlasíte, nejste pro něj rovnocenný partner do diskuze, ale potrefený a méněcenný chudák.
To není projev síly nebo zdravého sebevědomí. Je to spíše zoufalý obranný mechanismus křehkého ega, které nedokáže unést tíhu vlastní funkce.
Od lampasáků k totalitnímu slovníku
Kdyby šlo o ojedinělý úlet, dalo by se to přejít mávnutím ruky. Jenže u Petra Macinky jde o pečlivě pěstovaný systém. Bavíme se tu o člověku, který z pozice šéfa diplomacie neváhá častovat prezidenta republiky, svého ústavního partnera, dehonestující nálepkou „lampasák v záloze“.
Kdo jiný by měl umět vážit slova a zachovávat dekorum než ministr zahraničí? Místo toho nám resort vede člověk, na kterého bude historie vzpomínat spíše jako na absolutní diplomatickou nulu a tragický personální omyl této vlády.
Použití termínu „méněcenný člověk“ ovšem celou tuto tragikomedii posouvá do mnohem temnějších vod. Tohle slovní spojení není jen nějaká peprná nadávka z hospody čtvrté cenové skupiny, ale navazuje na odporné výroky jeho kolegy Filipa Turka.
Ten na rezortech hledal parazity určené k „deratizaci“, z čehož doslova běhá z toho mráz po zádech. Motoristé si zjevně vytvořili vlastní kastovní systém. Nahoře sedí oni – neomylní, autentičtí vládci. A hluboko pod nimi se krčí ten zbytek – méněcenná chátra, úředníci a novináři, do kterých si mohou kdykoliv s gustem kopnout.
Pýcha, která předchází pád
Nad tím vším se logicky vznáší otázka: Kde je premiér Andrej Babiš? Před nedávnem správně zkritizoval Motoristy za to, že si ještě neuvědomili svou vládní odpovědnost. Jenže zatímco Turka alespoň formálně napomenul, u Macinky jako by mu došla odvaha.
Mít ve vládě ministra, který veřejně dělí občany na nadlidi a podlidi, už není jen ostudou Motoristů. Je to vizitka samotného premiéra, který svou nečinností tento jazyk legitimizuje.
Když se ale na celou věc podíváme s dávkou spravedlivého cynismu, vlastně bychom se na Petra Macinku neměli vůbec zlobit. Sám nám totiž slíbil, že se „určitě nepolepší“. A to je paradoxně ta nejlepší zpráva, jakou mohla demokratická opozice dostat.
V politice totiž platí jedno železné pravidlo: nadutost, arogance a opovrhování vlastními občany se staly hrobníkem už mnoha mocných vlád. Motoristům v posledních týdnech padají preference a s každým podobným „autentickým“ vystoupením jejich lídra se ten pád jen zrychlí.
Pokud je pan Macinka přesvědčený, že mu urážení voličů vyhraje další volby, nezbývá než mu popřát hodně štěstí. Pýcha zkrátka předchází pád a v tomto případě to bude pád mimořádně zasloužený.
Děkuji za přečtení textu, podobné papalášské manýry a trapné lži by zkrátka neměly procházet bez povšimnutí. Pokud vás můj ostrý pohled baví, budu moc rád, když mou tvorbu podpoříte symbolickým příspěvkem přes tlačítko níže. Díky vaší podpoře mohu zůstat nezávislý a dál nastavovat naší politické scéně neúprosné zrcadlo!
