Článek
Léto v plném proudu, venku třicítky, a v českých obývácích probíhá tichá válka o termostat. Scénář je vždycky stejný: Ráno vstanete, byt je ještě jakž takž snesitelný. Otevřete okna, pustíte průvan, a pak, s pocitem zodpovědného hospodáře, klimatizaci vypnete.
Přece nebudete chladit prázdný vzduch, že jo? Peníze nerostou na stromech. Cílem je vrátit se domů, zapnout ten čudlík na „turbo“ a za pět minut mít v bytě Aljašku. Jenže realita, ta potvora, vás večer fackuje hned ve dveřích.
Doma je třicet jedna stupňů. Vzduch stojí. I ta kytka na okně vypadá, že spáchala sebevraždu. Vy, zpocení z metra nebo z auta bez klimy, popadnete ovladač a nastavíte tam osmnáct, aby to „chladilo rychleji.“ Gratuluji. Právě jste se stali obětí vlastního „spoření.“
Mýtus vypnutého čudlíku
Většina lidí si myslí, že klimatizace funguje jako vypínač světla. Vypnu = nula spotřeba, zapnu = spotřeba. Logické, že? U žárovky možná. Ale u chlazení nebo vytápění bytu je tahle úvaha naprosto zcestná.
Problém není vzduch. Vzduch ochladíte rychle. Problém je všechno ostatní.
Představte si to na autě. Chcete jet padesátkou. Co je úspornější? Jet celou dobu padesátkou na půl plynu, nebo na každém semaforu zastavit, vypnout motor, a pak s plným plynem zrychlit z nuly zpátky na padesát? Odpověď zná i žák autoškoly. Neustálé rozjíždění a zastavování pálí nejvíc paliva. A s klimatizací je to navlas stejné.
Když necháte klimu běžet celý den na rozumnou teplotu, řekněme 24 stupňů, motor chladicí jednotky pouze udržuje teplotu. Beží na nízký výkon, spotřebovává minimum elektřiny.
Jakmile ji ale vypnete a přijdete do bytu, který má 31, musí ten motor makat na 100 % výkonu, aby ochladil nejen vzduch, ale tuny nábytku, zdí a podlah. A to trvá hodiny. Právě tyhle hodiny plného výkonu vám vysají peněženku víc, než dvanáct hodin úsporného provozu.
Termodynamika pro selský rozum
Zdi vašeho bytu nejsou jenom na to, aby držely strop. Jsou to obrovské tepelné baterie. Celý den, co jste v práci, do nich sluníčko pere přes okna nebo přes fasádu. Zdi tu energii nasávají. Odpoledne už nemají kam uhnout a začnou to teplo vyzařovat dovnitř.
Když přijdete domů a pustíte klimu, ochladíte vzduch. Jenže ty rozpálené zdi dál sálají vedro. Takže máte sice na teploměru 22, ale pocitově se stále pečete, protože zdi mají 28. Klima musí běžet jako zběsilá, aby přebila to sálání ze stěn a nábytku. Je to jako se snažit ochladit pivo tím, že na něj budete hodinu foukat studený vzduch. Mnohem rychlejší je dát ho do lednice, kde je stabilní chlad.
Váš byt je ta lednice. Pokud v ní udržíte stabilní teplotu 24 stupňů, zdi zůstanou chladnější a večer vám stačí jen mírný vánek, abyste se cítili skvěle. Pokud tu lednici vypnete a necháte zdi nahřát na třicet, večerní „šok“ vás vyjde draho. Platíte za hloupost, ne za chlad. A to doslova.
Kdy (ne)vypínat: Krátké vs. dlouhé výlety
Abychom si rozuměli: Neříkám, že máte nechat klimu jet na plné pecky, když jedete na čtrnáct dní k moři. To by byla finanční sebevražda.
Je třeba rozlišovat dva scénáře. Scénář A: Jdete do práce na 8-10 hodin. V tomto případě nevypínat. Nechte ji běžet. Pokud máte chytrou klimu, nastavte teplotu o 2-3 stupně vyšší, než když jste doma (například na 26). Pokud nemáte, nechte ji na 24-25. Ušetříte peníze a večer se vrátíte do bytu, kde se dá dýchat.
Scénář B: Odjíždíte na víkend na chatu nebo na delší dovolenou. V tomto případě vypnout. Náklady na ochlazení zdi z nuly po dvou dnech budou sice vysoké, ale stále nižší, než kdyby jednotka běžela 48 hodin v kuse, i když na nízký výkon.
A ještě jedna věc: zavírejte okna a zatahujte rolety. To je základ, který polovina lidí ignoruje. Každý paprsek slunce, který pustíte do bytu, je energie, kterou musí vaše klima draze vytáhnout ven. Je to jako nechat otevřené dveře u mrazáku a divit se, že moc nechladí.
Díky, že jste dočetli tento článek až do konce a doufám, že jste u toho neroztáli jako nanuk zapomenutý na sluníčku. Udržet chladnou hlavu (i byt) v tomhle světě něco stojí, stejně jako provozování tohohle blogu. Pokud vám tyhle řádky ušetřily pár kaček za elektřinu, zvažte, zda část té úspory neinvestovat do kofeinu pro autora. Symbolický příspěvek na mou další tvorbu mi pomůže dál bojovat proti blbosti a zbytečnému vedru. Díky.
