Problémové a skvělé digi projekty státu: Adis vs. Portál občana

ADIS (Automatizovaný daňový informační systém) je hlavní informační systém Generálního finančního ředitelství ČR, který slouží k sběru a evidenci daní, registraci plátců daní a kontrolní činnosti. Vznikl v devadesátých letech min. století a do roku 2024 byl dodáván výhradně firmou IBM (poslední roky spolu s O2 IT Services). Jde o textovou terminálovou aplikaci, která dodnes vypadá nějak takto:

Systém ADIS svou architekturou a funkčností odpovídá roku 2005. Je zoufale pomalý, je zoufale zastaralý, provozně mimořádně drahý a komplikovaný.

Do roku 2018 stát dokonce nevlastnil ani licenci na jeho používání, kterou odkoupil za 800 mil. Kč a 4 roky nucené smlouvy s IBM a O2.

Celý systém stojí stát přes půl miliardy ročně, a to přesto, že stát provozuje pro ADIS veškerou infrastrukturu na vlastním HW. GFŘ dostala už v roce 2016 pokyn a povinnost ADIS nahradit novým moderním systémem, a to do roku 2022. Realita je taková, že do roku 2022 bylo GFŘ schopno vysoutěžit pouze externího projektového manažera a začít pracovat na zadávací dokumentace.

Ani práce na zadávací dokumentaci nepokračuje moc rychle. Veřejná zakázka pro první část nového systému nazvaného NDIS - asi 10 % funkčnosti ADIS - měla být zahájena v říjnu 2024. To se nestalo, protože dodnes - téměr po roce - stále probíhají diskuze a konzultace nad zadávací dokumentací s potenciálními účastníky veřejné zakázky.

Neexistence moderního systému pro správu daní stojí Českou republiku desítky miliard Kč ročně, a to pouze na daňových únicích. Současný systém neumožňuje kvalitní datovou analýzu dat, a pokud ano, pak se zpožděním mnoha měsíců a s velmi omezenou kapacitou výkonu. Současné vedení v čele s ředitelkou Hornochovou přesto dokáže realizovat s omezenými možnostmi část základních analytických činností, což je dobrý posun. Předchozí vedení MF a GFŘ nebyla schopna ani toho a na změnu ADIS zcela rezignovala.

ADIS je krystalickou ukázkou dlouhodobého podcenění kvalitního a kvalifikovaného interního teamu technických specialistů s dostatečnou kvalifikací. Ušetřených pár desítek milionů korun ročně za kvalitní projektový, IT a analytický team znamenají ztracené miliardy ročně na straně druhé.

Pokud hledáte největší IT průser v ČR, ADIS je nejžhavějším adeptem na vítěze. Ať z hlediska přímých nákladů, z hlediska nákladů ušlých příležitostí, tak z hlediska společenských nákladů českých firem, které musí s tímto reliktem každý měsíc pracovat.

Pár podkladových článků:

Portál Občana je online platforma českého státu, která umožňuje občanům přistupovat k digitálním službám veřejné správy na jednom místě. Jde o téměř centrální bod pro komunikaci mezi občany a státními institucemi. Umožňuje přístup k osobním údajům, které stát o občanovi vede, podávání žádostí k části digitálním službám státu a obcí, propojení různých služeb na jedno místo a je velmi úzce propojen s eIdentitou - laicky řečeno jednotným logováním ke službám státu.

Portál je součástí širší strategie digitalizace veřejné správy a má za cíl zjednodušit občanům komunikaci se státem. Postupně se rozšiřuje o nové služby a funkce.

Portál občana byl - médii a odpůrci - v prvních letech tupě a hloupě kritizován. Začal vznikat v roce 2017, a to do značné míry jako osobní iniciativa tehdejšího šéfa odboru eGovernmentu - a dnešního šéfa SPCSS - Romana Vrby. Poměrně anarchistický vznik první verze portálu občana pomohl definování další strategie digitálních služeb státu a zvýraznil potřebu jednotného UX či státní domény (dnes gov .cz )

Kritizovaná byla zpočátku malá fukčnost a s tím spojená nízká návštěvnost, což je u nových služeb toho typu a závislých na široké integraci obvyklé. Nyní o významu a důležitosti Portálu občana nepochybuje nikdo.

Širokému využívání Portálu občana - a později specializovaných odnoží jako je Portál dopravy - pomohla integrace BankID do eIdentity a vznik moderní mobilní aplikace v roce 2023.

Provozní a rozvojové náklady Portálu občana byly zpočátku v milionech či nízkých desítkách milionů Kč.

Jde o pozitivní příklad digitální služby, který uživatelům ukázal, že služby státu mohou být i docela srozumitelně prezentované a ovladatelné. Státní správě zase, že agilní vývoj podobných služeb jde nejen legálně vysoutěžit a realizovat, ale že má i své jasné výhody. Také poprvé ve větším měřítku ukázal občanům, k čemu jsou roky budované základní registry státu. Zde se s nimi poprvé významněji setkali.