Článek
EET bylo spuštěno v prosinci 2016, jedenáct měsíců po jiném nástroji pro lepší výběr daní - kontrolním hlášení z DPH.
Kontrolní hlášení k DPH je poměrně podrobný report firmy o tom, od koho nakupoval jaké zboží s jakou sazbou DPH. Je to skvělý nástroj pro sledování toku zboží a služeb mezi firmami a mimojiné také pro identifikaci slavných Babišových karuselů. Kontrolní hlášení se podává jedenkrát měsíčně u větších plátců DPH, jedenkrát za 3 měsíce u menších. Kontrolní hlášení obsahuje seznam faktur s plátci DPH, včetně jejich čísel (aby je mohl FÚ při kontrole napárovat).
EET fungovalo zcela jinak - byl to online systém připojený na internet, který každou účtenku vydanou pokladnou a zaplacenou hotovostí okamžitě odeslal do FÚ. FÚ neměl (jako u kontrolního hlášení k DPH) přehled o všech potřebných účtenkách, ale pouze o těch, které člověk zaplatil hotově.
Náklady podnikatelů
Kontrolní hlášení velmi mírně navýšilo pracnost při zasílání výkazu k DPH a jednorázový náklad na úpravu účetního SW.
Oproti tomu EET přineslo podnikatelům nemalé náklady - museli za desítky tisíc Kč koupit pokladnu připojenou na internet a podporující EET, licenci na pokladní SW, zajistit si vyžádání a obnovu certifikátu pro EET pokladnu a platit připojení na internet. Náklady na jedno pokladní místo pro dosud nedigitalizovaného podnikatele tak bylo mezi 50-100.000 Kč navíc.
Odhady, jak velké byly náklady všech podnikatelů na EET, jsou 3-4 miliardy Kč. Odhady vychází z obratů firem, které na trhu s EET začali nově působit nebo jim obrat prudce vzrostl.
Náklady státu
Před vznikem EET, v červnu 2015, odhadovalo Ministerstvo financí, že náklady státu na EET budou 370 milionů Kč. Začátkem roku 2016 mi tehdejší ředitel Finanční správy Martin Janeček spolu s ministrem financí Babišem na osobní schůzce tvrdili, že náklady na EET budou pouze 50 milionů Kč. Oba pánové mi lhali do očí. 50 mil. Kč byla cena pro IBM bez výběrového řízení pouze na část EET (integrace s ADIS), ostatní části EET v této ceně nejsou. Skutečné náklady EET jsme tehdy v Hlídači státu odhadli na 895 milionů Kč.
Jaké překvapení přinesla zpráva NKÚ o EET z července 2024, která konstatuje, že „na zavedení a provoz EET vynaložily Ministerstvo financí, GFŘ a Generální ředitelství cel v letech 2015–2023 celkem 2,24 mld.“
EET mělo nabíhat ve 4 vlnách. Náklady 2,24 miliardy Kč jsou náklady na první dvě vlny zavádění EET, další dvě vlny vláda Andreje Babiše v březnu 2020 pozastavila v COVIDu s argumenty, že „pozastavením EET se sníží administrativní a finanční zátěž podnikatelů.“. Následující vláda celé EET v roce 2022 zrušila.
Pro potřeby EET zaměstnávala Finanční správa 389 nových zaměstnanců, a to i v období březen 2020 až prosinec 2022, kdy bylo EET vypnuté.
Přínosy EET jsou sporné a neměřitelné
Skutečné daňové přínosy EET není schopno Finanční ředitelství ČR vyčíslit. Odhadované výnosy před spuštěním byly 18 miliard Kč ročně.
V roce 2020, bez uvedení jakékoliv metodiky, odhadovalo přínosy EET ve výši 4 miliardy Kč ročně. V roce 2023 opoziční hnutí ANO, opět bez jakýchkoliv zdrojových dat či metodiky, odhadovalo přínosy na až 8 miliard Kč (uváděli na setkání k EET v Parlamentu dne 5.5.2022)
V roce 2023 Finanční ředitelství vyčíslilo roční přínosy EET ve výši cca 4,2 miliardy Kč ročně.
Je zřejmé, že při nákladech státu ve výši vysokých stovek milionů Kč a nákladech trhu ve výši kolem 1 miliardy Kč ročně je přínos EET naprosto minoritní.
Kontrolní hlášení k DPH přináší rozpočtu s minimálními více-náklady desítky miliard Kč ročně a umožňuje velmi přesnou kontrolu plátců daně.
Stejně tak primitivní analytika firem, které náhle přestaly být plátci DPH, ukáže na nejpravděpodobnější podvodníky. A na ty si může posvítit cílená kontrola finančních úřadů.
Nevyužité přínosy EET
Již v roce 2017 jsem navrhoval Ministerstvu financí otočit čistě restriktivní a kontrolní nástroj EET na pozitivní službu státu pro malé a střední firmy.
EET - i podle tehdejší legislativy a i přes korekci Ústavním soudem - umožňovala evidenci všech tržeb firmy, včetně těch kartou či na fakturu. Takto evidované všechny příjmy mohly snadno sloužit k automatickému výpočtu daní z příjmu na konci kalendářního roku.
Později přijaté paušální zdanění příjmu k tomuto přístupu vybízelo ještě více.
Přes tvrzení tehdejší ministryně financí Schillerové, že se takový krok chystá, v tomto směru Ministerstvo financí neudělalo nic. A EET tak zústala čistě restriktivním a buzeračním nástrojem vlád. Nástrojem, jehož data neumí stát analyzovat, nástroj který státu nepřináší žádné peníze, nástroj na kterém nejvíce vydělala firma IBM a pár dodavatelů EET terminálů.
