Článek
📌 Mandatorní výdaje státu tvoří 63,4 % rozpočtu (1 390,6 mld. Kč). Jde o zákonem stanovené výdaje, které stát musí zaplatit. To jsou hlavně důchody (706 mld. Kč). Mnohem menší měrou pak sociální podpora (186 mld. Kč), nemocenské pojištění (202 mld. Kč), obsluha státního dluhu (95 mld. Kč), dávky pěstounské péče (61,4 mld. Kč) a další, menší položky.
📌 Quasi mandatorní výdaje tvoří 15,1 % rozpočtu (331,6 mld. Kč).
📌 Zbylých 21 % (469,8 mld. Kč) jsou jediné výdaje, které nejsou povinné a vláda s nimi může volně nakládat.

VÝVOJ A PODÍL CELKOVÝCH, MANDATORNÍCH A NEMANDATORNÍCH VÝDAJÜ V LETECH 2014—2024 V MLD. KC
O vagón největší položku rozpočtu tvoří sociální výdaje za 892 mld. Kč ročně. Z toho jde 79 % (706,2 mld. Kč) na důchody, zbytek na různé sociální dávky. V roce 2022 šlo na důchody o 117 mld. Kč méně. Kumulované saldo důchodového systému za posledních 15 let je 478 mld. Kč. A trend – finanční i demografický – rozhodně není dobrý.

STRUKTURA VÝDAJÜ STÁTNÍHO ROZPOCTU
Populární platy úředníků[1] tvoří kolem 7.6 % nákladů (161 mld. Kč). Tzn. úspora 10 % u nich je asi 16 mld. Kč.
Mít 6 254 obcí je šílenství, zahraniční zkušenosti však ukazují (viz analýza NERV), že jejich snížením se sice sníží náklady na provoz obcí, ovšem úspory jsou v praxi využity ke zvýšení kvality poskytovaných služeb občanům. I v optimistickém případě by rozpočtové výdaje klesly spíše jen o jednotky mld. Kč.
Dotace vyplácené státem jsou ročně na úrovni 450–600 mld. Kč, kraje vyplácejí ročně kolem 30 mld. Kč. (viz https://www.hlidacstatu.cz/Dotace/PoLetech)
➡️Co z toho plyne? Je v pořádku a správné neustále zvyšovat efektivitu státu, ale tyto kroky na schodek rozpočtu nemají významný vliv.
Co by to ještě mohlo být a není:
Počty a platy úředníků a výdaje na ně. Státních, ne obecních (ty máš už pod obcemi). Lidi mají extrémně zkreslené představy o počtech úředníků. Zaměnňují zaměstnance státu či obecně veřejného sektoru (učitelé, policajti) za úředníky. Navíc jsou placení hůř než v soukromém sektoru, na srovnatelných pozicích se srovnatelným vzděláním. Hypotetické krácení počtu úředníků o 10-20% přinese jen drobné úspory. Viz IDEA studie https://idea.cerge-ei.cz/studies/statni-zamestnanci-a-urednici-kde-pracuji-a-za-kolik-2
Dotace by bylo dobré víc rozklíčovat - je to diskreční balík, kde je asi snadnější prostor pro prořez, narozdíl od důchodů. Tj. zemědělské dotace, finanční produkty (stavebko, penzijko), průmysl ….
Zdravotnictví - sice pojistné jde přímo pojišťovnám, ale stát sype platby za státní pojištěnce, ad-hoc dorovnání ztrát pojišťoven, a dotace na leccos.
Varování, že je zaděláno na růst důležitých výdajů - obrana, platy učitelů - desítky miliard nárůst.
Na co koukat?
Relevantní úspory jsou v oblasti důchodů (příjmy vs. výdaje), v oblasti sociálních dávek a v oblasti vyplácených dotací. Anebo v oblasti zvyšování daňových příjmů.

Struktura výdajů na sociální dávky
Bez zásahu do těchto položek se schodek rozpočtu na nulu dostat prostě nedá. To je bohužel obyčejná nepopulistická matematika.

Saldo důchodového systému