Hlavní obsah
Názory a úvahy

Tragédie jménem Praha hlavní nádraží

Foto: Michal Kupsa

Historický motorový vůz ve stanici Praha hl.n.

V poslední době se hodně skloňuje modernizace budovy pražského hlavního nádraží, otázkou by ale mělo spíše být to, jak vlastně funguje, či spíše nefunguje to současné - budova je až to poslední.

Článek

Rád bych touto formou upozornil všechny zodpovědné úřady, instituce a firmy, aby nechali vnější budovu pražského hlavního nádraží být a raději se věnovali praktické stránce, tedy tomu, jak toto nádraží funguje, nebo spíše nefunguje. Současný stav je totiž doslova tragický, ale to vy - zodpovědní za tento stav, nemůžete vědět, protože vlakem nejezdíte. Kdybyste jím totiž aspoň občas jeli, tak byste to museli sami vidět.

1. Určení nástupiště vlaku

Průser číslo jedna - tohle zná každý cestující, Praha hl.n. se chlubí hned devíti nástupišti se šestnácti nástupními body a kdykoliv tam přijdete, je minimálně polovina prázdná, většinou ale spíše tři čtvrtiny. Přesto je ale pro provozovatele velký problém, aby člověk znal nástupiště svého vlaku dostatečně dlouho dopředu. Celkem běžně se stává, že do odjezdu zbývají jednotky minut a člověk neví, odkud to pojede.

Díky tomu se pod odjezdovou tabulí tvoří každý den, doslova od rána do večera (!) dav lidí, čekajících na to, až se konečně dozví, ze kterého nástupiště jim to pojede. Tím ale komplikují provoz ostatním, protože se tudy díky tomu často skoro ani nedá projít a člověk se musí doslova prodírat davem (a projít tudy musí v podstatě všichni). Vysloveně lituji maminky s kočárky, nebo invalidy o berlích nebo na vozíku.

Neřeknu, kdyby tu jezdil po pěti minutách vlak za vlakem, ale ono se tohle běžně děje i v době, kdy je naprostá většina nástupišť prázdná, takže člověk má neodbytný dojem, že to řídí buď úplní amatéři, nebo to snad doopravdy dělají naschvál a baví se záběry z kamer, jak tam si tam lidé pomalu šlapou po hlavách - tohle je fakt k vzteku.

Foto: Michal Kupsa

Dav lidí stojící denně pod odjezdovou tabulí

2. Kde je sever a kde jih?

Průser číslo dva - severní a jižní část nástupiště. Na informační tabuli a v hlášení staničního rozhlasu se informuje o tom, zda vlak stojí na severním či jižním konci nástupiště, což je super, protože nástupiště jsou dost dlouhá, a když se informaci o nástupišti dozvíte pár minut před odjezdem (viz bod č. 1), tak je to někdy dost honička. Ale kde je sakra ten severní a kde jižní konec nástupiště??

Fakt nikoho nenapadlo, že by to mělo být opravdu viditelně a zřetelně označené na všech kritických místech? Není to ani u odjezdové tabule, ani v podchodu pod nástupišti a označené nejsou ani vedlejší, tedy severní a jižní podchody! Ne každý tu jezdí denně, aby to prostě jen tak věděl z hlavy, a to ani nemluvím o nebohých cizincích, kterým to definitivně hlava nebere a zoufale běhají z jednoho konce nástupiště na druhý.

Foto: Michal Kupsa

Podchod - kde je sakra S a J konec nástupiště??

3. Kam si mám sakra sednout?

Průser číslo tři - kam si mám sakra sednout? Pražské hlavní nádraží je dosti velké a projdou tudy denně opravdu tisíce lidí, ale mají si kde sednout? V tom davu pod odjezdovou tabulí (viz bod č.1) jste bez šance, protože tam žádné místo na sednutí prostě není (těch asi deset míst fakt nepočítám, protože na každé z nich je tam minimálně deset stojících).

No a pokud náhodou máte to štěstí, že víte odkud vám to pojede a chcete si jít chvilku sednout na nástupiště a třeba si aspoň v klidu dopít svoji kávu, tak máte taky smůlu, protože počet míst na sednutí na nástupišti pomalu spočítáte na prstech, přestože tu staví vlaky, které poberou i několik stovek lidí najednou a minilavička je společná pro dvě koleje.

Foto: Michal Kupsa

Na vlak tu čekají i stovky lidí najednou

4. Stojíme minuty na vjezdu prázdného nádraží

Průser čtvrtý, který spolehlivě naštve asi nejvíc. Většina cestujících někam spěchá, do práce, na jednání, nebo pro ně prostě Praha není konečnou stanicí a stíhají nějaký přípoj. Přijíždíte do Prahy, doslova každá minuta je pro vás stres a koukáte netrpělivě na hodinky, ale ouha, váš vlak zůstane stát na vjezdu do nádraží a to někdy i dlouhé minuty, což se děje skutečně velmi často. Pak, až jste pořádně vynervovaní a ujel vám přípoj, tak vjedete do nádraží, kde jsou opět dvě třetiny nástupišť prázdných.

To je přesně ten moment, kdy nejeden cestující doslova zuří a má chuť jít někomu fakt minimálně nakopat. To je i v dnešní době nejmodernější techniky fakt takový problém tohle ukočírovat i na poloprázdném nádraží? Nebo to zase děláte naschvál? Jinak si to totiž skutečně nedovedu vysvětlit.

Anketa

Jste spokojeni s fungováním pražského hlavního nádraží?
Ano.
6,1 %
Ne.
84,9 %
Je mi to jedno, nejezdím tudy.
9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 3937 čtenářů.

Takže naše milá Správo železnic, dovol abych ti jménem nejednoho (naštvaného) cestujícího vzkázal, že pokud se chceš pouštět do nějaké větší modernizace pražského hlavního nádraží, tak napřed pošli svůj management, ať se aspoň jednou v životě nějakým vlakem projedou. Možná páni bafuňáři přijdou na to, že bude lepší se do ničeho většího nepouštět a napřed zkusit zajistit pro cestující aspoň pár základních věcí.

Pardon - ale přesně takhle to totiž dopadá, když někdo spravuje a řídí něco, co sám nepoužívá, takže o skutečném praktickém provozu neví naprosto nic. Nebo mi snad chcete namluvit, že někdo z managementu Správy železnic skutečně jezdí vlakem?

A co na to České dráhy, Regiojet, Leo Express a další dopravci, fakt máte dojem, že vámi placené služby ve stanici Praha hl.n. fungují tak, jak mají?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám