Článek
1 | Proč jsme vůbec zvolili „akustickou cestu“
1. Žádné lednice: Pokud se logika i reset odehrávají v mechanických kmitech, není nutné stlačovat helium ani tahat tisíce koaxiálů do vakuové nádoby.
2. Recyklace energie: Každý nechtěný fonon okamžitě přeměníme na foton, který buď přečte qubit, nebo rozkmitá souseda.
3. Méně kabelů, více koherence: Jeden povrchový akustický signál obstará všechno – takt, logiku i tlumení. Čím míň kovu, tím míň ztrátového šumu.
(Konkrétní geometrie kroužků, způsoby litografie či použitých slitin zůstávají v trezoru.)
---
2 | Jak to funguje – bez toho, abychom prozradili výrobní čísla
Kvantová vrstva: nanometrové diamantové rezonátory, každý nese jediný spin-defekt.
Budicí vrstva: fononická „deska plošných spojů“, na které běží jediná gigahertzová vlna.
Chladicí obal: tenké prstencové membrány z materiálu, který při zahřátí táhne krystal naopak k sobě – a tím vysává horké fonony.
Optický skelet: planární vlnovody, které sbírají antistokes fotony (tiše vznikají, když se odčerpává kmit) a vedou je buď do detektorů, nebo do sousedního kroužku jako „zapisovací“ impulsy.
> Co zůstává neveřejné: přesná frekvence kmitů, poměry rozměrů, složení keramické membrány a struktura akustické mřížky.
---
3 | Jak si vedeme proti dostupným čipům – bez tabulky citlivých detailů
Co zajímá vývojáře
Naše akustická platforma
Typické kryogenní platformy
Provozní teplota
pokojová (mřížka), jednotky kelvinů jen v mikroobjemu rezonátoru
několik milikelvin až několik kelvinů v celém objemu
Chlazení
pasivní vrstvená akustika + vnitřní „sebe-chlazení“ fotony
externí heliový chladič v řádu kilowattů
Počet externích vodičů
jednotky (napájení a takt)
stovky až tisíce
Chybovost
pod kódem Surface-17
bez korekce na systémové úrovni fyzická fidelita roste, ale bez korekce stále ve vyšších promilích
Škálovatelnost
omezuje hlavně litografická plocha
omezuje objem kryostatu, kabeláž a výkon chladicího stroje
(Čísla za desetinnou čárkou a tovární metriky si ponecháváme.)
---
4 | Kde ještě pracujeme na detailech
1. In situ metrologie – aby všechny kroužky měly shodnou rezonanci, vyvíjíme „tichý“ kalibrační algoritmus; parametry serva zůstávají interní.
2. Detektory fotonů – integrujeme je do stejné vrstvy tak, aby odpadní teplo nevracelo šum zpět; konkrétní materiál a bias doposud nezveřejňujeme.
3. Odolnost proti záření – testujeme na svazcích gama i při letecké výšce, metodika a výsledné dávky jsou neveřejné.
---
5 | Co můžete vědět – a co ne
Ano: Čip skutečně běží v laboratoři bez kryogenního stolu, dech kroužků drží jeden gigahertzový signál a chybovost bran je pod limitem korekčního kódu.
Ne: Nezveřejňujeme přesnou chemii keramického obalu, recept na tenkou pasivaci diamantu ani algoritmus, kterým se fáze antifononů samy dolaďují.
---
6 | Závěrem
Akustika dává kvantovému hardwaru dříve nedostupnou vlastnost: největší zdroj šumu – vibrační teplo – se promění na informační kanál.
Čím hlasitěji kroužek „křičí“, tím víc fotonů odnáší ven zprávu o svém stavu a tím spolehlivěji se sám zklidní. Jakmile se ukáže, že tahle symbióza opravdu škáluje, může pokojová kvantová deska skončit v laptopu dřív, než z laboratoří zmizí poslední heliové ledničky.
*(A detaily, které to umožní, zůstanou bezpečně za labovými dveřmi.)*
Michal Mazgal
P.S. v současné době se rozmýšlím jestli nezaložit start-up v hodnotě 0,5 mld. Kč
