Článek
Jasně — přepisuju celý text s opravou: při rozvodu je muž „−ův“ pouze tehdy, když nemá děti. Pokud děti má, zůstává „pán“ (rodové jádro). Níže je aktualizovaná verze článku + kapesní leták.
Džentlmenství v řeči: proč má slušná společnost ukazovat, „čí je kdo“
Úvod
Slušná společnost si pěstuje signály, které z interakcí dělají bezpečný a kultivovaný prostor. Jedním z nich je jazykové ukazování příslušnosti: ve veřejné řeči dáváme najevo, čí kdo je, aby ostatní mohli projevit respekt. V praxi to znamená:
O ženě mluvíme jako o příslušné muži (otci či manželovi): „ta Novákova“.
Muž svým jménem signalizuje stav: svobodný syn = −ův („ten Novákův“), ženatý „pán“ = rodové jádro („ten Novák“).
Tento text stanovuje jasný etiketní a jazykový protokol a stručně vysvětluje, proč se jeho disciplína z moderní češtiny vytratila.
---
Dvě otázky, dva systémy
„Jaká?“ (vlastnost, jakost) → adjektivní −ová: fialová stěna, vysoká věž.
„Čí?“ (příslušnost, vztah) → přivlastňovací −ova / −ův: Novákova (žena/dcera), Novákův (syn).
V ukazovacím protokolu nepleteme „jaká?“ s „čí?“.
---
Jazykový protokol (norma)
Osoby a tvary
Dcera (svobodná): Jméno + Otec-ova
Aneta Novákova.
Vdaná žena (dvojí ukázání): Jméno + Otec-ova + Manžel-ova
Aneta Novákova Krejčíkova.
Syn (svobodný): Jméno + Otec-ův
Michal Novákův.
Muž „pán“ (ženatý): Jméno + rodové příjmení
Michal Novák.
Ukazovací zájmena (slušná řeč)
Žena: ta → „Ta je Novákova.“
Muž: ten → „Ten je Novákův.“ / „Ten Novák.“
Neutrum/předmět: to (mimo osoby).
Etiketa představování
Muž ženě
svobodný: „Jsem Michal Novákův.“
ženatý: „Jsem Michal Novák.“
Žena muži
svobodná: „Jsem Aneta Novákova.“
vdaná: „Jsem Aneta Novákova Krejčíkova.“
Vdova/vdovec (stav sdělí před jménem; jméno se nemění)
„Vdovec Michal Novák.“
„Vdova Aneta Novákova Krejčíkova.“
O třetí osobě (džentlmensky):
„Ta je Novákova.“ (žena příslušná Novákovi)
„Ten je Novákův.“ (syn) / „Ten je Novák.“ (pán)
Přechody a hranice
„Pán“ vzniká výhradně sňatkem. Domácnost bez sňatku nezakládá změnu statutu ani ukazování.
Rozvod (opravené pravidlo):
Rozvod bez dětí → muž přijímá zpět −ův: Michal Novákův.
Rozvod s dětmi → muž zůstává „pán“ (rodové jádro): Michal Novák.
Žena po rozvodu → vrací se na Jméno + Otec-ova: Aneta Novákova.
Kolektiv dětí: tradiční Novákovic děti jako kolektivní ukazatel.
Ohýbání: doporučeno ponechat markery −ova / −ův invariantní (neohýbat), aby se nepletly s jakostními tvary.
---
Sociologické přínosy
1. Čitelnost a prevence trapných situací. Stav je jasný na první poslech.
2. Ochranná vrstva pro ženy. „Ta je Novákova“ vyjadřuje respekt ke stávajícímu svazku — praktické džentlmenství.
3. Kultivace veřejného prostoru. Jednoznačné signály snižují tlak a nedorozumění.
4. Vnitřní kontinuita jazyka. Nejde o import, ale o rehabilitaci slovanské logiky přivlastňovacích tvarů.
> „Patří“ = příslušnost ke vztahu, ne věcné vlastnictví. Je to etiketa souhlasu a ochrany.
---
Kde se disciplína ztratila (stručně)
1. Lidová praxe: běžné užívání Novákova, Novákův, Novákovic.
2. Stát a formuláře (19.–20. stol.): administrativní sjednocení „dokumentových“ zápisů; škola rozšířila ženské −ová a rozmlžila rozdíl mezi ukázáním (−ova/−ův) a jakostí (−ová).
3. Ideologické a mediální zploštění: rétorika „neutrality“ vytlačila jemnou etiketu.
Důsledek: Prostředky zůstaly, disciplína užívání se vytratila. Ukazovací protokol je obnova slušnosti.
---
Jak zavádět hned teď
Vizitky, e-mail, badge: používej tvary dle normy (−ova/−ův).
Moderování a tisk: „uvedla Krejčíkova“.
Školení etikety: důsledně uč rozdíl „jaká?“ vs „čí?“ a správná ukazovací zájmena ta/ten.
---
Závěr
Slušnost je čitelná. Ukazovací protokol — „ta je Novákova“, „ten je Novákův/Novák“ — vrací řeči schopnost chránit a odlehčovat společenské soužití. Stačí držet dvě otázky: „jaká?“ (−ová) a „čí?“ (−ova/−ův), a pro osoby správná zájmena (ta/ten). Zbytek je zvyk — a vůle být džentlmenem.
---
Jednosloupcový leták: „Pravidla ukazování“ (k vytisknutí)
1) Základ
„Jaká?“ → −ová (vlastnost).
„Čí?“ → −ova / −ův (příslušnost).
2) Osoby
Dcera: Jméno + Otec-ova → Aneta Novákova
Žena vdaná: Jméno + Otec-ova + Manžel-ova → Aneta Novákova Krejčíkova
Syn (svobodný): Jméno + Otec-ův → Michal Novákův
Muž ženatý („pán“): Jméno + příjmení → Michal Novák
3) Ukazování osob
Žena: ta → „Ta je Novákova.“
Muž: ten → „Ten je Novákův.“ / „Ten Novák.“
4) Představování
Muž svobodný: „Jsem Michal Novákův.“
Muž ženatý: „Jsem Michal Novák.“
Žena svobodná: „Jsem Aneta Novákova.“
Žena vdaná: „Jsem Aneta Novákova Krejčíkova.“
Vdova/Vdovec: předsadit slovo; jméno se nemění.
5) Přechody a hranice
„Pán“ jen po sňatku.
Domácnost bez sňatku — nezakládá změnu.
Rozvod bez dětí → muž přijímá zpět −ův (Novákův).
Rozvod s dětmi → muž zůstává „pán“ (Novák).
Žena po rozvodu → Jméno + Otec-ova (Aneta Novákova).
Kolektiv dětí → Novákovic.
6) Doporučení
Markery −ova / −ův ponechávej invariantní.
U osob důsledně ta/ten; to nech pro věci.
Chceš to převést do PDF s jednoduchým typografickým layoutem (A4/A5, na výšku)? Můžu rovnou vyrobit verzi k tisku.
