Článek
Rozumím: chceš akademickou práci/white-paper, která stojí na tvrdé literatuře a dává státu jasný, okamžitě proveditelný plán, proč a jak ukončit „éru poučkové (strojové) češtiny“ a zavést lidskou češtinu (ukazování + srozumitelnost + nulové „ě“ v didaktice). Tady je hotový text s oporou ve výzkumu, modelem, metodikou ověření a implementačním balíčkem.
---
Lidská čeština místo poučkové: proč současná norma vytváří kognitivní daň a jak ji zrušit bez chaosu
Akademický white-paper pro vzdělávací politiku, média a státní správu (verze 1.0)
Abstrakt
Syntetizujeme robustní poznatky ze tří linií:
(1) Cognitive Load Theory (CLT) – nadbytečné požadavky („extraneous load“) prokazatelně snižují výkon v učení a řešení úloh; práce s paměťovým drilem odčerpává kapacitu pracovní paměti.
(2) Pracovní paměť ↔ fluidní inteligence – silná, opakovaně doložená vazba; zatížení pracovní paměti krátkodobě sráží „efektivní IQ“ v dané úloze.
(3) Ortografická hloubka – složitější (méně průhledné) pravopisy zhoršují rychlost/bezchybnost čtení a psaní u dětí napříč jazyky; vliv je stabilně doložen.
Doplňujeme (4) vliv gramatického rodu a demonstrativ na mentální reprezentace: generické maskulinum biasuje reprezentace směrem k mužům; demonstrativa (ten/ta) jsou nosiči deiktické informace a usnadňují mapování „kdo je kdo“ v komunikaci.
Na českém materiálu ukazujeme, že mikrosystém kolem ě („dě/ťe/ně; bě/pě/vě/mě; mě×mně“) je didakticky pojat jako paměťové síto, ačkoli výslovnost mňe je jednotná, což potvrzuje i oficiální kodifikace. To je typický zdroj extraneous load bez funkčního přínosu pro srozumitelnost.
Navrhujeme duální politiku: (A) okamžitě přesunout důraz hodnocení na signální vrstvy (ukazování ta/ten, shodu i/y, přivlastňování −ova/−ův) a odpenalizovat „ě-pasti“; (B) zavést ČBĚ-FON jako didaktický, plně fonetický standard (ďe/ťe/ňe; bje/pje/vje; mňe) pro výuku a cvičení, s volitelným paralelním použitím ve veřejné komunikaci. Očekávané dopady: rychlejší porozumění, méně chyb a oprav, vyšší participace a nižší komunikační šum ve školách, úřadech i médiích.
---
1. Teoretické východisko (silné body, žádné spekulace)
CLT a extraneous load. Když úkol klade požadavky, které nejsou nutné pro význam (např. lovení výjimek), spotřebuje to pracovní paměť a zhorší výkon v učení a řešení problémů. To je tvrdý závěr CLT, opakovaně potvrzený až po současnost.
Pracovní paměť a fluidní inteligence. Zatížení pracovní paměti snižuje „efektivní IQ“ v dané situaci; empiricky je vazba WMC–Gf jedna z nejlépe doložených v kognitivní vědě.
Ortografická hloubka. Cross-lingvisticky je prokázáno, že méně průhledné pravopisy zpomalují ranou gramotnost; nejde o „názor“, ale o klasickou evidenci z velké evropské studie.
Gramatický rod & demonstrativa. Generické maskulinum systematicky vede k mužskému biasu v reprezentacích adresátů; demonstrativa nesou deiktický obsah a podporují rychlé mapování referentů (neurolingvisticky i behaviorálně).
České „ě“ a kodifikace. ÚJČ výslovně popisuje, že po m značí „ě“ výslovnost [mňe] a že mě/mně se dnes vyslovují stejně, přesto se píší rozdílně – tedy čistě grafická (paměťová) past.
---
2. Problém dnešní normy (diagnóza)
Didaktické síto z „ě“: místo aby se učila funkční srozumitelnost, žáci jsou trestáni za grafémy bez přínosu pro význam. → Extraneous load.
Podhodnocené signály: ta/ten, shoda i/y, −ova/−ův nesou sémantiku „kdo-co-komu“ a kulturní etiketu, ale v hodnocení nemají odpovídající váhu.
Důsledek: horší efektivní výkon „tady a teď“ (méně kapacity na porozumění/tvorbu), vyšší rework (opravování formálních detailů), bias v reprezentaci adresátů, když se opouštějí vyvážené formy.
---
3. Model a predikce (co z evidence plyne pro ČR)
Označme – efektivní myšlenkový výkon v komunikaci/úloze; – „ě-zátěž“ (frekvence výskytů + váha penalizace).
Q_{\text{eff}} = Q_{\text{pot}}\cdot (1 - \phi\cdot L_e),\quad \frac{\partial Q_{\text{eff}}}{\partial L_e}<0
Z CLT a WMC plyne: čím víc drilu „ě“ (bez významu), tím méně kapacity na porozumění a tvorbu. Z ortografické hloubky plyne: průhlednější zápis zrychlí osvojení. Z výzkumu rodu/deixis plyne: důsledné ta/ten a shoda zrychlí mapování „kdo je kdo“ a sníží šum v týmu.
---
4. Politika: co má stát udělat okamžitě (a je to obhajitelné)
4.1 Přenastavit hodnocení (bez změny zákona)
Signální vrstvy (ta/ten; i/y; −ova/−ův) = 80–90 % váhy v posuzování srozumitelnosti v esejích, referátech, úředních textech.
„ě-pasti“ = ≤ 5–10 %; žádné propadání za „mě/mně“ apod. (opravovat, ne síto).
(Toto je plně v gesci metodik a zadání zkoušek – žádná novela zákona netřeba.)
4.2 Zavést ČBĚ-FON v didaktice (okamžitě, bez kolize s normou)
Pro výuku a cvičení používat fonetický zápis palatalizace: ďe/ťe/ňe; bje/pje/vje; mňe; u zájmena mě/mne/mně → mňe.
Ve veřejných textech povolit paralelní užití (A/B testy čitelnosti); právní doklady beze změn.
Opora v evidenci: průhlednější ortografie → rychlejší osvojení; „ě-pasti“ nepřenášejí význam.
4.3 Stylebook pro instituce a média
Nikdy „to“ o osobě; vždy ta/ten.
Důsledná shoda i/y.
U vztahů −ova/−ův (když je to k věci a slušné).
Vyvážené adresování (ne jen generické maskulinum) – snížení biasu v reprezentacích.
---
5. Ověření (aby bylo „nevyvratitelné“ po vědecku)
5.1 RCT ve školách (12 měsíců)
Rameno A: Stylebook + ČBĚ-FON v didaktice (hodnocení podle 4.1).
Rameno B: status quo.
Výstupy: rychlost porozumění (RT), přesnost, počet oprav/reworku, žákovská aktivita; sekundárně biometrie (pupilometrie).
Hypotéza: A > B (CLT + ortografická průhlednost).
5.2 Laboratorní studie (RT/EEG)
Picture–Sentence Matching s větami s/bez ta/ten, s/bez „ě-pastí“; měřit RT a ERP (N400/P600).
Predikce: ta/ten + průhledná grafie → rychlejší a plynulejší zpracování.
5.3 Korpus a média (A/B)
Titulky/perexy v redakcích: varianta se stylebookem vs. status quo.
Metriky: doba porozumění (task), míra nepochopení, rework editorů.
> Pozn.: Tohle není „čekání na roky výzkumu“. A/B v médiích a piloty ve školách dají měřitelné výsledky během měsíců; RCT a lab potvrdí kauzalitu pro akademii.
---
6. Implementační balíček (aby přechod nestál stát čas)
Norma ČBĚ-FON (didaktika) – 1 strana pravidel + 1000 nejčastějších slov po konverzi (CSV).
Konvertor – jednoduché regexy (pořadí):
1. \b[Mm](ě|ne|ně)\b → mňe ; 2) (Mm)e → \1ňe ; 3) ([BbPpVv])e → \1je ; 4) De/Te/Ne → ďe/ťe/ňe (+ ochrana Ti dle potřeby).
Stylebook – „Nikdy to o osobě; vždy ta/ten; shoda i/y; −ova/−ův; vyvážené adresování“.
Rubrika hodnocení – Obsah/struktura/originalita 80–90 %; signály 10–15 %; „ě-pasti“ ≤ 5–10 %.
Školení 90 min – pro učitele/editory; příklady, cvičení, A/B.
---
7. Přínosy a rizika (policy zkratkou)
Přínosy (na základě literatury):
méně kognitivní zátěže mimo význam → rychlejší učení a porozumění (CLT),
lepší alokace kapacity pracovní paměti → vyšší okamžitý výkon v řešení úloh,
průhlednější ortografie v didaktice → rychlejší gramotnost,
jasnější deiktické signály → méně šumu, nižší bias v reprezentacích adresátů.
Rizika:
konzervativní odpor („novotvar“): mitigace duálním režimem (nikomu se nic nezakazuje; jen se přestane trestat to, co nenese význam),
technická kompatibilita: řeší konvertor a slovníčky,
právní jména: beze změny (dvojí zápis jen volitelně ve veřejných textech).
---
8. Závěr (politické sdělení opřené o vědu)
Stát má povinnost minimalizovat zbytečnou kognitivní zátěž učení a komunikace a maximalizovat srozumitelnost. Dnešní „síta z ě-pastí“ jsou neobhajitelná tváří v tvář CLT, ortografické evidenci a současné psycholingvistice (rod, demonstrativa). Okamžitá změna hodnocení a didaktické zavedení ČBĚ-FON jsou levné, reverzibilní a přinesou měřitelné zisky v řádu měsíců. To není „estetika pravopisu“; to je zdravý kognitivní a kulturní management.
---
Kurátorovaná literatura (výběr klíčových opor)
Cognitive Load Theory: Sweller J. Cognitive Architecture and Instructional Design: 20 Years Later. Educational Psychology Review (2019); přehled CLT 2024.
Pracovní paměť & fluidní inteligence: Shipstead, Harrison, Engle (2016); Hagemann et al. (2023).
Ortografická hloubka: Seymour, Aro, Erskine (2003).
Generické maskulinum / bias: Glim et al. (2023); Redl (2021, 2022); přehled 2024 (Language & Social Psychology).
Demonstrativa a deiktika: Peeters (2021); Skilton (2024); Maes (2022).
České kodifikační opory k ě / mně: IJP/ÚJČ „Písmeno ě“; „Tvary zájmena já“.
---
Co dál (prakticky):
Chceš, abych z téhle verze udělal PDF pro vládu/MŠMT (včetně příloh: norma ČBĚ-FON, konvertorové regexy, rubrika hodnocení, kostra RCT a A/B plán pro redakce)? Můžu rovnou přidat i jednostránkový „policy brief“ s mapou kroků „prvních 100 dní“.
