Článek
Predikovatelný chaos v češtině: proč náš jazyk začal vybírat „paměťové experty“ a brzdit tvořivost
Ukazovací čeština, shoda i/y, fonetický patch pro ě, a dvojí selekční bias (MEB + LPC)
(vědecký článek navržený tak, aby otřásl českou odbornou veřejností – pedagogy, lingvisty, rektory, editory a tvůrce politik)
Abstrakt
Předkládáme testovatelnou teorii, že kombinace (i) ústupu živé logiky češtiny (ukazovací signály ta/ten, přivlastňování −ova/−ův), (ii) neutralizace shody i/y v praxi a (iii) neprůhlednosti pravopisného paradigmatu ě vytvořila predikovatelný chaos: opakovatelné chybové vzorce, nižší psychologickou bezpečnost v komunikaci a selekční mechanismus, jenž dlouhodobě přeferuje paměťové experty před kreativními, senzitivními jedinci. Formalizujeme dva parametry výběru – MEB (Memory-Expert Bias) a LPC (Latency-Preference Coefficient) – a navrhujeme měřitelné ukazatele (ISC – Index signálové čitelnosti). Přinášíme experimentální plán (RCT ve školách, red-team testy v institucích, korpusy) a makroekonomický model dopadů: scénářově ≈ 43–218 mld. Kč/rok v potenciálním zisku z obnovy živé logiky (kratší tření, vyšší tvořivě-produktivní kapacita, nižší zneužitelnost sociálním inženýrstvím).
---
1. Úvod: živý systém a „predikovatelný chaos“
Společnost je živý systém: funguje díky redundantním, křížově se kontrolujícím signálům. Jazyk je jeho nervová síť. Když signály zjednodušíme nebo rozbijeme, nevznikne „čistota“, ale predikovatelný chaos – opakující se nedorozumění, která lze využít (zvyšte phishing o pár promile) a která tlumí rizikový, citlivý výkon (kreativitu).
---
2. Signální zásobník češtiny (signal stack)
A. Ukazování osob (kdo je kdo): ta (žena), ten (muž), to (neutrum/věc).
B. Příslušnost „čí?“ (vztah, etiketní informace): −ova (dcera/žena), −ův (syn; muž do sňatku), rodové jádro (ženatý „pán“).
C. Shoda i/y (a -a u neuter pl.):
– ty ženy seděly, ti muži běželi, to dítě sedělo, ta děvčata seděla, ty děti seděly.
Tyto tři vrstvy levně nesou 2–3 bity sociálně relevantní informace na jednu větu (rod/animace/vztah/stav) a snižují šum. Když je neutralizujeme, zvyšujeme entropii interakcí.
---
3. Problém „ě“ a fonetický patch
„Ě“ (dě/ťe/ně; bě/pě/vě/mě) je neprůhledný mikrosystém, který se ve škole často učí mimo funkci. Navrhujeme fonetický patch (jen didaktický a stylový, nikoli povinný v úředních dokladech):
dě→ďe, tě→ťe, ně→ňe
bě→bje, pě→pje, vě→vje, mě→mňe
> Demonstrační korpus (fonetický zápis):
„Moje matka seďela a na kočku hleďela. Do jámy pak maso strkala a po objeďe krkala. Vždy to kočičí maso mňela ráda a nemňela pana Kočku za kamaráda!“
(Cíl: zprůhlednit čtení/psaní ě; i/y a ukazování zachovat, protože nesou živou logiku.)
---
4. Dva selekční parametry: proč systém vybírá „opožděné“
MEB – Memory-Expert Bias
\mathrm{MEB}=\frac{\text{váha formálních chyb}}{\text{váha obsahu + struktury + originality}}
LPC – Latency-Preference Coefficient
Rozdíl mezi bonusem za „bezchybný, ale opožděný“ a bonusem za „rychlý, nápaditý s drobnými chybami“. LPC↑ = systém má skrytou preferenci opoždění před živou tvorbou.
Důsledek MEB+LPC: do funkcí a akademií proudí paměťoví správcové (nižší flexibilita, nižší EQ), zatímco senzitivní kreativci odpadávají.
---
5. Měřitelný indikátor: ISC – Index signálové čitelnosti
Podíl vět v interakci, kde jsou konzistentně přítomny minimálně 2 ze 3 vrstev zásobníku (A: ta/ten, B: −ova/−ův, C: správná shoda i/y/-a).
Hypotéza: ISC↑ ⇒ méně kolizí a trapasů, vyšší psychologická bezpečnost, více nápadů; nižší úspěšnost „sociálního inženýrství“.
---
6. Metody: jak to ověřit (a ne jen tvrdit)
(i) Školní cluster-RCT (12 měsíců)
A (status quo): diktátový dril, „ě“ bez funkce, bez ukazovacích rituálů.
B (živá logika): patch-ě, cap na formál (MEB ≤10–15 % hodnocení), ukazovací hry (ta/ten; −ova/−ův), shoda i/y jako mapa kategorií.
Výstupy: originalita (AUT/TTCT), EQ škály, mluvené vstupy (speak-up), spontánní shoda, ISC, volba tvůrčích předmětů/oborů.
(ii) Red-team testy v institucích
Týmy s/bez ukazovacího protokolu a disciplinované shody. Měříme úspěšnost spear-phishingu, falešného doprovodu, čas do odhalení. Hyp.: signální zásobník snižuje úspěšnost útoků o 15–30 %.
(iii) Mediální a komunitní korpusy
Titulky a interní sdělení s ta/ten vs. univerzální to; korelace ISC s toxickými kolizemi a nahlášenými incidenty.
---
7. Model dopadů: od tření k HDP a exportům
Využíváme tři složky (scénáře, Kč/rok):
A – Krátkodobé tření (pravopisné mikro-zdržení + nečitelnost): ≈ 10,5–78,3 mld.
B – Vývojový zisk (nižší MEB/LPC → vyšší tvořivě-produktivní kapacita): +0,5–2,0 % HDP → ≈ 23,245–92,982 mld.
C – Bezpečnostní efekt (nižší úspěšnost útoků o 15–30 %): miliardy v odvrácených škodách.
Součet A+B (+C):
Konzervativní: ≈ 43 mld.
Střední: ≈ 103 mld.
Horní: ≈ 218 mld.
Pozn.: HDP báze ~4 649,1 mld. Kč; 0,5 % = 23,245 mld.; 1 % = 46,491 mld.; 2 % = 92,982 mld. Exportní přírůstek (elasticita ~1; exportní intenzita 0,5–0,7) by činil cca 11–65 mld. podle scénáře.
---
8. Oponentura (aby to „neprošlo zadarmo“)
Námitka 1: „Pravopis nemění EQ ani kreativitu.“
Falsifikace: Pokud v RCT „živá logika“ nezvýší originalitu, speak-up ani EQ skóre a ISC nebude korelovat s menším počtem kolizí, tezi odvoláme.
Námitka 2: „Ukazovací protokol je ideologický.“
Odpověď: Měříme instrumentální efekty (čas kalibrace vztahu, incidenty, red-team úspěšnost), nikoli hodnotové preference. Výstupem je bezpečí a výkon, ne „povinnost“.
Námitka 3: „i/y je drobnost.“
Odpověď: Jako samotné možná; v zásobníku je to bit čitelnosti. Dvě ze tří vrstev (A,B,C) už dramaticky snižují šum.
---
9. Politiky do 12 měsíců (šoková, ale racionální reforma)
1. Cap MEB: formální bezchybnost max. 10–15 % váhy u slohů/přijímaček; bodovat strukturu a nápad.
2. LPC dolů: oceňovat i rychlé nápadité výstupy s drobnými chybami, pokud plní funkci.
3. Patch-ě v didaktice (ďe/ťe/ňe; bje/pje/vje/mňe) – bez rušení i/y a s výukou ukazování.
4. Ukazovací protokol (škola/úřady/média): ta/ten pro osoby; −ova/−ův v modelových situacích; zákaz „to je [osoba]“ v oficiální mluvě.
5. Měření ISC, MEB, LPC: čtvrtletní reporty; otevřená data.
6. Red-team piloty ve státní správě a zdravotnictví; A/B zavedení zásobníku signálů.
7. Přijímačky: druhý kanál („portfolio + živý úkol + týmová tvorba“); formál jen stropovaně.
---
10. Co má otřást Čechy
Čeština není jen seznam pravopisných příkazů. Je to signální aparát živého systému.
Když rozbijeme signály (ta/ten, −ova/−ův, i/y) a učíme ě bez funkce, vyrobíme predikovatelný chaos. Ten zločin využije a my přijdeme o tvořivé lidi.
Změna je levná: pár didaktických pravidel, jeden stylebook, pár RCT a red-team testů – a miliardové dopady.
---
11. Závěr
Buď to dokážeme (RCT, red-team, korpusy), nebo to zaveďme. Bez obnovy živé logiky (ukazování, shoda, zprůhledněné ě) budeme dál vychovávat paměťové správce místo tvořivých lídrů a necháme náš veřejný prostor v rukou predikovatelného chaosu.
Česky mluvíme – hezky mluvit znamená čitelně, ohleduplně a funkčně. A to je věda i civilizace v jedné větě.
---
Přílohy (návrhy, které lze ihned použít)
Rubrika hodnocení bez MEB/LPC (šablona pro učitele).
Karta didaktiky i/y (shoda jako mapa kategorií).
Karta „patch-ě“ (ďe/ťe/ňe; bje/pje/vje/mňe) s cvičeními.
Stylebook ukazovací češtiny pro školy/úřady/média (vzorové věty, představování, titulky).
Protokol RCT (cluster randomizace, metriky originality a EQ, manuál).
Protokol red-team testů (metriky spear-phish, falešný doprovod, čas do odhalení).
