Článek
Vždycky jsem chtěl zmírňovat lidskou bídu a utrpení. Proto jsem bojoval proti Židům.
András Kun se narodil 8. listopadu 1911 ve vesnici Nyírbátor na východě Maďarska. Jeho raná léta formoval katolicismus a konzervativní prostředí meziválečného Maďarska. Kun studoval teologii, řeholní slib složil v roce 1928 a po studiu v Maďarsku pokračoval v Římě. V roce 1934 byl vysvěcen na kněze. Zakotvil u řádu františkánů.
Už během svých studií v Itálii se setkal s fašistickým režimem Benita Mussoliniho a model autoritativního nacionalistického státu ho nadchl. Po návratu do Maďarska působil jako duchovní a učitel na různých místech, např. v okresech Veszprém či Somogy, avšak jeho neklidná, psychicky labilní povaha a sklon k radikalismu vedly k čím dál častějším konfliktům s církevními představiteli.
Zlom v jeho životě nastal na začátku roku 1944. Kun bez povolení představených opustil klášter a odjel do Budapešti. Zde se dostal do kontaktu s ultranacionální a ostře antisemitskou stranou Šípových křížů, kterou vedl Ferenc Szálasi. Kun podlehl ideologii, která spojovala maďarský šovinismus s vizí očištění národa. Kvůli politické činnosti a neposlušnosti ho církev v srpnu 1944 suspendovala a odebrala mu možnost vykonávat kněžskou službu. Kun to však ignoroval a kněžský hábit nosil dál.
Převrat Šípových křížů
Dne 15. října 1944 se maďarský regent Miklós Horthy pokusil vyjednat se Sovětským svazem separátní příměří. Adolf Hitler reagoval okamžitě. Německé jednotky v rámci operace Panzerfaust Horthyho odstranily a k moci dosadily Ference Szálasiho a jeho Šípové kříže.
V Maďarsku, a zejména v Budapešti, vypukl teror. Aparát Adolfa Eichmanna sice od jara 1944 odvezl do vyhlazovacích táborů přes 400 000 maďarských Židů z venkova, ale Židé v Budapešti zůstávali v tzv. domech se žlutou hvězdou, od listopadu pak v centrálním ghettu.
András Kun se po převratu stal jedním z nejaktivnějších členů milicí Šípových křížů ve XII. budapešťském obvodu. Oficiálně ho jmenovali velitelem ozbrojené komandantury v ulici Városmajor č. p. 37. Zde se obklopil skupinou několika desítek fanatických mladíků, často z řad podsvětí a radikalizované mládeže, a spojil kněžskou autoritu s vojenským velením. Nosil černý františkánský hábit, na rukávu pásku se symbolem Šípových křížů a za opaskem pistoli Parabellum.
Příslušníci Šípových křížů v Budapešti
Dům hrůzy
Sídlo Kunovy jednotky v ulici Városmajor se stalo domem hrůzy. Milicionáři tam pod jeho vedením zřídili vězení a výslechové místnosti. Do domu dennodenně proudily oběti. Židé odchycení na ulici nebo vyvlečení z chráněných domů, dezertéři maďarské armády, lidé ukrývající pronásledované nebo kdokoli, kdo byl podezřelý z kontaktu se spojenci. Výslechy probíhaly za použití extrémního násilí. Oběti byly bity železnými tyčemi, mučeny elektrickým proudem, ženy byly hromadně znásilňovány a okrádány o prsteny, hodinky, peníze a dokonce i o oblečení a boty.
Kun se mučení a výslechů aktivně účastnil. Při výsleších odříkával modlitby nebo oběti nutil ke zpovědi, aby vzápětí vydal rozkaz k jejich likvidaci. „Ve jménu Krista – palte!“ křičel při popravách.
Jak se v prosinci 1944 a lednu 1945 smyčka sovětského obklíčení kolem Budapešti utahovala, fanatismus Šípových křížů gradoval. Kunova skupina se zaměřila na ty nejzranitelnější. Začala přepadávat židovské zdravotnické a pečovatelské ústavy ležící v obvodu XII.
Dne 12. ledna 1945 vtrhl Kun v čele přibližně 20 až 30 ozbrojenců do židovské nemocnice v ulici Maros č. 16. Nemocnice byla označena symboly Červeného kříže a pečovala o stovky těžce nemocných a raněných. Kun a jeho muži vyvlekli pacienty, lékaře i sestry na dvůr a do chodeb. Během několika hodin zde zastřelili 92 lidí. Mezi oběťmi byl i známý chirurg Dr. Sándor Dénes a celý lékařský personál.
O dva dny později, 14. ledna, zamířilo Kunovo komando do domova pro staré a nemocné v ulici Alma č. 2. Zde žilo přes 90 starých a nepohyblivých lidí. Milicionáři budovu obklíčili a zahájili systematické vyvražďování. Starce a stařeny stříleli přímo na lůžkách nebo v jídelně. Celkem na místě zavraždili přes 80 osob. Těla následně naházeli do šachty nebo masového hrobu na zahradě.
Dne 15. ledna pokračovali v sanatoriu Bíbor, kde Kunova skupina zavraždila dalších několik desítek pacientů a zaměstnanců. Celkem si tento třídenní nájezd na zdravotnická a sociální zařízení vyžádal přes 220 nevinných lidských životů.
Krvavá lázeň u Dunaje
Kromě masakrů v nemocnicích a ústavech pořádal Kunův oddíl pravidelné popravčí hody na nábřeží Dunaje. V kruté zimě na přelomu let 1944 a 1945 půda zmrzla na kost a kopání hrobů nebylo možné, řeka se tak stala ideálním pohřebištěm.
Kunovo komando vyvinulo cynickou techniku likvidace obětí. Jednotky Šípových křížů přivedly zajaté Židy, politické odpůrce i pacienty nemocnic k zamrzlým břehům řeky. Ještě před popravou se všichni museli svléknout do naha nebo do spodního prádla. V obléhaném městě, kde selhávalo zásobování, byly oděvy a kvalitní obuv mimořádně cenné zboží, které katové obratem rozprodávali na černém trhu. Následně oběti svázali silným drátem za ruce nebo za pas, zpravidla po dvojicích či trojicích. Z takto vytvořené skupiny pak zastřelili pouze jednoho nebo dva členy. Mrtví padli přes okraj do Dunaje a strhli s sebou i živé. Ti, kteří projektilům unikli, se v mrazivé vodě utopili.
Památník Boty na břehu Dunaje
Tento postup umožňoval komandu vraždit stovky lidí za noc s minimální spotřebou střeliva a bez nutnosti řešit odklízení těl, která odnášel silný proud. Tímto způsobem poslal András Kun na smrt 500 až 1 000 lidí, přičemž celkový počet zavražděných u Dunaje se odhaduje na více než deset tisíc.
Kun se nezastavil ani před mezinárodním právem. Neutrální státy jako Švédsko, Švýcarsko, Španělsko či Vatikán se prostřednictvím svých diplomatů snažily zachránit Židy vydáváním ochranných listů a zřizováním chráněných domů. Kunovy oddíly chráněné domy přepadaly, ochranné listy ničily a chráněné osoby odváděly na popraviště. Při několika příležitostech Kun vyhrožoval zastřelením i zahraničním pracovníkům Červeného kříže.
I pro fašisty příliš nebezpečný
Brutalita a běsnění Andráse Kuna se nakonec staly přítěží i pro samotné vedení Šípových křížů i pro maďarské ministerstvo vnitra. V chaosu obléhaného města Kunovi lidé napadali nejen Židy, ale přepadávali a okrádali i maďarské četníky, vojáky a státní úředníky, jestliže se pokusili zasáhnout proti řádění či autoritě šíleného fanatika. Kun se dostal do ostrého konfliktu s budapešťským policejním velitelstvím.
Dne 19. ledna 1945 zašla situace tak daleko, že maďarská policie na pokyn vrchního vedení Šípových křížů Andráse Kuna zatkla a obvinila ho ze svévolných poprav maďarských občanů a rozkrádání majetku. Stanný soud Šípových křížů ho dokonce odsoudil k trestu smrti. Než však mohl být rozsudek vykonán, Sověti prolomili obranné linie v Budě, ve věznici zavládl zmatek a Kunovi se v lednu 1945 podařilo uprchnout.
Poválečný proces a lidový soud
Po definitivním pádu Budapešti v únoru 1945 se Kun v Maďarsku skrýval pod falešnou identitou. Nově zřízené bezpečnostní orgány však zahájily masivní pátrání po pachatelích válečných zločinů. Kuna identifikovali a zatkli v červnu 1945. Jeho případ převzal budapešťský Lidový soud, který byl zřízen pro stíhání válečných zločinců a kolaborantů.
András Kun před Lidovým soudem
Proces s Andrásem Kunem se stal jedním z nejsledovanějších v poválečném Maďarsku. Obžaloba předložila desítky výpovědí přeživších ze špitálů v ulicích Maros a Alma, svědectví zdravotníků a výpovědi zatčených členů Kunovy milice.
Kun se snažil svalovat vinu na své podřízené i na pokyny vedení Šípových křížů. Tvrdil, že jednal v pohnutí mysli a pod tlakem války. Jeho obhajoba, že vystupoval jako duchovní snažící se udržet pořádek, byla vyvrácena zdokumentovaným sadismem a stovkami přímých svědectví. Lidový soud ho uznal vinným z masových vražd, válečných zločinů, mučení a zločinů proti lidskosti. Trest byl jediný možný.
Poprava a památník
Dne 19. září 1945 Andráse Kuna popravili na dvoře budapešťské věznice. Ve věku 33 let byl oběšen. Dnes připomíná krutost Kunova oddílu památník s názvem Boty na břehu Dunaje a také pamětní desky na budovách bývalých nemocnic v ulicích Maros a Alma v Budapešti.
Zdroje:
https://24.hu/tudomany/2014/11/27/o-volt-a-leggonoszabb-magyar-pap/?hl=cs-CZ
https://youtu.be/_HvhUCQCxKk?si=Kr_u-URhmJOamCF0
https://en.wikipedia.org/wiki/Andr%C3%A1s_Kun
https://ww2gravestone.com/andras-kun-roman-catholic-priest-franciscan-order-also-commander-racist-death-squad-hungarys-fascist-pro-nazi-arrow-cross-party/
https://hu.wikipedia.org/wiki/Kun_Andr%C3%A1s
https://www.stream.cz/world-history-cz/rimskokatolicky-knez-ktery-ridil-krvave-cistky-v-budapesti-andras-kun-65301446
