Článek
Tři muži šestého května 1991 přelezli nízkou zeď, která dělila Horní Jelení příkop od zahrady Šternberského paláce a dostali se k nezabezpečeným dveřím v přízemí objektu Národní galerie, kde tehdy probíhala výstava francouzského umění. Do budovy samotné se probourali kamenou lavičkou, kterou rozbili dveře zadního vchodu. V Horním Jelením příkopu nebyl systém elektronické ochrany a v galerii neměli kvalitní poplašné zařízení, navíc zadní vchod nikdo nehlídal, dokonce ani mříž. Po rozbití dveří se sice spustil alarm a vrátný uvědomil policii, strážci zákona však na místo dorazili za sedmnáct minut a to už zloději byli pryč. Vzácná umělecká díla odvezli kradeným autem, které pak zapálili. Šlo o čtyři plátna slavného španělského mistra Pabla Picassa: Absint a karty, Mandolína a sklenice pernodu, Stůl s pohárem a Přístav Tadaques v hodnotě cca 1,7 miliardy korun.
Na policejním ředitelství zavládl obrovský zmatek a tlak ze strany médií i politických špiček. Na vyšetřování případu pracoval prakticky každý volný kriminalista v metropoli a oficiální vyšetřovací verze počítala především s tím, že za akcí stojí mezinárodní organizovaný gang, který vzácná díla během několika hodin převezl za hranice. Mravenčí práce kriminalistů, pátrání na hraničních přechodech i koordinace s Interpolem, však kýžené výsledky nepřinesly.
Šternberský palác na pražských Hradčanech
Zanedlouho se objevila naděje z pražského podsvětí. „Pár dní po té události přišel můj informátor Ruda a už z dálky se významně usmíval. Zeptal se mě, jestli jsem slyšel o ukradených Picassech. Řekl jsem mu: Ani mi o tom nemluv, protože my nesmíme ani domů, podívej se, jak vypadám,“ stěžoval si tehdy začínající vyšetřovatel Karel Tichý. Jeho informátor však s úsměvem prohlásil, že ví, kde obrazy jsou. Stopy vedly na sídliště Lehovec do bytu známé firmy.
Zloději nedomysleli důležitou věc. Ukrást umělecká díla v chaotickém porevolučním Československu šlo relativně snadno, ale komu je prodat? To se ukázalo jako prakticky nemožné. Odcizené artefakty se objeví v databázi pohřešovaných děl, na kterou jsou napojeny aukční síně. Zbýval jedině černý trh. Jenže ten český byl na takovéto skvosty příliš malý. Pachatelé se proto začali poptávat mezi galerkou, což se doneslo k policii. Informátor Ruda Javornický dal kriminalistům tip na garsonku v tuctovém paneláku v Kardašovské ulici na sídlišti Lehovec. A ta ukrývala poklad.
Riskantní akce
Když informace doputovaly na určená místa, detektivové byli v šoku a nechtělo se jim tomu věřit, nicméně se rozhodli pro riskantní akci. S policejním technikem bez povolení vyrazili na udanou adresu. Majitel bytu Hudák, známá firma, nebyl doma. Policisté proto vnikli dovnitř a začali byt prohledávat, obrazy chtěli zachránit stůj co stůj. Akce málem skončila nezdarem, nic se jim najít nepodařilo. Když už byli skoro na odchodu, náhle policejního technika něco napadlo. „Stáli jsme na chodbičce, technik ještě koukal nahoru, a říkal mi, hele, počkej ještě. Bylo tam klasické umakartové jádro a nahoře byla taková lišta nad tím záchodem s tou koupelničkou,“ popisuje Karel Tichý v podcastu Odkryto. „Odšrouboval ty dva šroubky, sundal lištu, sáhl tam. Vytáhl deku a v ní obrazy, já jsem tenkrát myslel, že mě raní mrtvice, hned jsem to hlásil nadřízeným,“ dodal.
Ještě předtím se do bytu začal někdo dobývat. Kriminalista, který se podíval kukátkem, málem omdlel. Za dveřmi stál Hudák, zápasil se zámkem, který však technik při otevírání trochu poškodil, a tak mu nešel otevřít. Hudák nadával, že si vzal špatné klíče, a naštěstí odešel. Sledka ho při odchodu z domu nezachytila. O tom, že se policisté musí za každou cenu dostat do vytipovaného bytu a zachránit obrazy astronomické hodnoty, protože je mezitím mohla zničit prasklá voda nebo požár, rozhodl tehdejší šéf pražské policejní správy Pavel Hofman. „Jenže tehdejší ministr vnitra Tomáš Sokol se rozčílil, označil akci za partyzánštinu, zuřivě vykřikoval něco o bláznech a nařídil okamžité provedení řádné domovní prohlídky! Technik proto udělal čelem vzad a odjel fofrem nazpátek na sídliště Lehovec. Kriminalisté se ujistili, že Hudáka má pod dozorem sledka na druhém konci Prahy, a oni tedy mohou v klidu obrazy zase do bytu vrátit. Poté udělali řádnou domovní prohlídku podle předpisů i s fotodokumentací a obrazy našli za pozornosti médií, která si nenechala takového sólokapra uniknout,“ uvádí server PrahaIn.
Avignonské slečny (Les Demoiselles d’Avignon), jedno z nejslavnějších děl Pabla Picassa, namaloval umělec ve Francii a dokončil ho v létě roku 1907. Tento zásadní obraz kubismu, na němž Picasso zachytil prostitutky v nevěstinci, způsobil revoluci ve světě umění
Konec amatérských zlodějů
Ukázalo se, že za jednou z největších loupeží v Československu nestál žádný gang, ale trojice známých pražských recidivistů Hudák, Špaček a Roubíček. Odcizená plátna byla následně předána do rukou špičkových restaurátorů Národní galerie. Po náročné opravě a opětovném napnutí na rámy se Picassova díla mohla vrátit do výstavních síní, kde těší návštěvníky dodnes. Poté proběhla v Národní galerii prověrka, která vedla ke zpřísnění bezpečnostních opatření.
Zatímco první tři Picassovy skvosty policisté zajistili, čtvrtý obraz (Absint a karty) byl zadržen ve spolupráci s německou policií v Bayreuthu, kde ležel uschovaný v nádražním boxu. Starší informátor z podsvětí pachatelům poradil, že zná překupníka v Německu, který obrazy koupí a vyzval je, „aby vzali jeden na ukázku a odvezli ho do Německa s tím, že když bude zájem, střelí se mu všechny čtyři ukradené obrazy najednou,“ popsal detektiv Karel Kalivoda pro Blesk. To se pak prý skutečně stalo a muži vyrazili i s informátorem. „Přejeli bez problémů hranice, děda vyzval kunčafty, aby počkali v autě, že se jde podívat, jestli je jeho známý Němec doma. Vrátil se s nepořízenou: není doma. S návratem do Prahy ale nesouhlasil, jako že má obavu z možné hraniční kontroly,“ uvedl Kalivoda s tím, že informátor nakonec muže přesvědčil, aby obraz dali do úschovné skříňky na tamním nádraží. Vše pak nahlásil pražským kriminalistům, kteří zavolali do Německa kolegům a ti Picassovu malbu na určeném místě skutečně našli.
Čeští chmatáci skončili před soudem a odnesli si mnohaleté nepodmíněné tresty. Při výsleších sami přiznali svou naivitu, když absolutně neodhadli reálnost prodeje takto slavných děl.
K podobně velké loupeži došlo v Československu naposledy v roce 1972, kdy byly z Národní galerie ukradeny obrazy El Greca, Tintoretta a Franse Halse. Po čtyřech letech se je naštěstí podařilo vypátrat a vrátit. V dobách socialismu se krádeže uměleckých památek počítaly na desítky případů ročně, v roce 1991 už bylo takových bylo asi tisíc. V roce 1990 byl z Obrazárny Pražského hradu uloupen obraz od Lucase Cranacha staršího. V roce 1992 byl vykraden zámek v Náměšti nad Oslavou, odkud zmizelo 14 cenných děl. V roce 1994 se část z nich, spolu se zmíněnou Cranachovou prací podařilo najít v Německu. Jiná díla se nepodařilo najít dodnes.
Zdroje:
https://www.odkryto.cz/kradez-ktera-v-cesku-nemela-obdoby-lup-za-miliardy-se-skryval-v-panelaku/?hl=cs-CZ
https://www.stream.cz/tajna-slozka/ukradeny-picasso-za-dve-miliardy-a-krejcirova-tajna-mistnost-65587065?hl=cs-CZ
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/nejvetsi-kradeze-umeni-k-ceskemu-rekordu-se-zlodeji-prorazili-lavickou-svetovy-lup-odnesli-falesni-p-34158?hl=cs-CZ
https://podcasty.seznam.cz/podcast/odkryto-cz/ukradeny-picasso-za-dve-miliardy-a-krejcirova-tajna-mistnost-804373?hl=cs-CZ
https://www.prahain.cz/krimi/kradez-obrazu-picassa-vzbudila-6658.html?utm_source=chatgpt.com
https://sever.rozhlas.cz/ctyri-picassove-ukradeni-a-zase-nalezeni-8486889
