Článek
Na hlavní varšavské třídě Świętokrzyska ještě na počátku devadesátých let stála šedivá sídliště a betonové plochy připomínající éru plánované ekonomiky, dnes tam pulzuje jedno z nejmodernějších finančních center světa. Varšava ušla od pádu komunismu neuvěřitelnou cestu. Z města, které bylo dlouho vnímáno jako pouhá tranzitní zastávka, se stala sebevědomá metropole.
Desítky let dominoval varšavskému horizontu kontroverzní Palác kultury a vědy. Majestátní socialisticko-realistická věž dlouho platila za nedotknutelný symbol města, v posledním desetiletí se však kolem této 237 metrů vysoké stavby stalo něco nevídaného. Vyrostl kolem ní les skleněných a ocelových mrakodrapů, které změnily tvář metropole do podoby moderního velkoměsta.
Palác kultury a vědy
Vyvrcholením architektonické přeměny se stala věž Varso Tower. S celkovou výškou 310 metrů (včetně 80metrové ocelové špice) překonala londýnský The Shard i frankfurtskou Commerzbank Tower a stala se nejvyšší budovou v Evropské unii. Navrhlo ji světově proslulé britské studio Foster + Partners.
Mrakodrap se chlubí nejen svými 53 patry kanceláří, ale i unikátním přístupem k veřejnosti. V přízemí propojuje budovu přímo s varšavským Hlavním nádražím krytá dvorana s živými stromy. Ve výšce přes 200 metrů nad zemí (46.–48. patro) ukrývá nejvýše položenou střešní zahradu v regionu se živým stromovím a barem, a na samotném vrcholu ve výšce 230 metrů nabízí vyhlídkovou terasu s 360stupňovým panoramatickým výhledem na celé město.
Varso Tower
Rychlost výstavby a stavebnictví
Polsko výrazně dominuje v rychlosti schvalovacích procesů i samotné realizaci staveb.
V Polsku připadá na 1 000 obyvatel přibližně 5,6 dokončených bytů ročně, zatímco v Česku je to kolem 3,1 bytu. Polsko staví o více než 80 % více bytů na obyvatele.
Polský stavební zákon a digitalizace umožňují zahájit stavbu bytových domů často do půl roku. V ČR trvá vyřízení stavebního povolení pro bytový komplex stále několik let. Spíš více než méně.
Varšava a další polská města (Krakov, Vratislav, Katovice) chrlí ročně statisíce metrů čtverečních moderních kancelářských a logistických ploch, což láká globální investory.
Tajemství rychlosti a dálniční zázrak
Růst moderního horizontu Varšavy není jen pozlátko. Je přímým odrazem mohutného hospodářského motoru celého Polska, jehož nominální HDP překročilo hranici 1 bilionu USD a zařadilo zemi mezi 20 největších ekonomik světa. Zatímco starší členové Evropské unie bojují se stagnací, polská ekonomika stabilně přidává 3–4 % ročně.
Česko si sice stále udržuje vyšší celkovou kupní sílu obyvatelstva (kolem 92 % průměru EU oproti polským cca 81 %) i akumulovaný kapitál z minulosti, Polsko však propast smazává mílovými kroky. Pořád máme o trochu nižší nezaměstnanost než Poláci, obě země ale v tomto ukazateli patří k premiantům Evropské unie.
Viditelným symbolem polské proměny je infrastruktura. Zatímco ČR disponuje cca 1 500 km dálnic, Polsko zvládlo za pouhá dvě desetiletí vybudovat přes 5 000 km dálnic a rychlostních komunikací, které propojují krajská města.
Klíčem k takové rychlosti byl radikální legislativní průlom z roku 2003. Zvláštní zákon o výstavbě silnic změnil pravidla hry. Sloučil územní řízení, stavební povolení i převod pozemků do jediného správního úkonu, který úřady musely vyřídit nejpozději do 90 dnů.
Vydáním rozhodnutí získal stát okamžité právo vstoupit na pozemek a začít stavět. Finanční kompenzace se řešily v samostatném řízení a případné odvolání majitele nemohlo stavbu zablokovat. Majitelé dostávali tržní cenu plus 5% bonus za rychlé předání do 30 dnů a příspěvky na stěhování. Posudky vlivu na životní prostředí (EIA) probíhaly paralelně s projektováním a námitky nemohly zastavit zahájení stavby.
Na rozdíl od české praxe, kde se čekalo na majetkové vypořádání posledního metru čtverečního, Polsko zvolilo cestu: „Stavíme ihned ve veřejném zájmu, peníze majitelům doplatíme během výstavby.“
Varšavský „Manhattan“ ještě zdaleka neřekl poslední slovo
Superletiště za 737 miliard
Infrastrukturní apetit Polska stavbou dálnic zdaleka nekončí. Země se pustila do ambiciózního dopravního projektu. U obce Baranów mezi Varšavou a Lodží odstartovala výstavba megaletiště a obřího dopravního uzlu „Centralny Port Komunikacyjny“.
Tento gigantický projekt si vyžádá investici ve výši 737 miliard korun a jeho architektonický návrh má na svědomí, stejně jako u Varso Tower, opět slavné studio Foster + Partners.
První fáze letiště má být dokončena již v roce 2032, kdy má okamžitě přebrat veškerý komerční provoz z přetíženého varšavského Letiště Chopina.
V první etapě odbaví až 34 milionů cestujících ročně. Pro srovnání: pražská Ruzyně odbaví ročně kolem 15 milionů. V konečné fázi má letiště zvládat dokonce až 65 milionů cestujících.
Součástí investice je výstavba 1 800 km nových vysokorychlostních železničních tratí, které propojí superletiště se všemi krajskými městy v Polsku tak, aby cesta vlakem z jakéhokoliv většího města netrvala déle než 2 až 2,5 hodiny. Současně probíhá rozšíření přilehlé dálnice A2 na tři až čtyři pruhy v každém směru.
Magnet pro globální giganty
Nejsou to jen dálnice a obří stavby, co táhne polské hospodářství nahoru. Varšava se stala vyhledávaným finančním a technologickým centrem regionu. Nadnárodní společnosti jako Google, Microsoft, Goldman Sachs či J.P. Morgan přesouvají do polské metropole svá vývojová a analytická centra. Zdejší trh nabízí vysoce vzdělanou pracovní sílu, špičkové inženýry a prostředí, které vítá inovace.
Díky brexitu navíc Varšava převzala část finančních operací, které dříve probíhaly výhradně v Londýně. Lákadlem je nejen moderní kancelářská plocha v mrakodrapech jako Varso Tower, Warsaw Spire či Generation Park, ale i pružný stavební trh a celkově přívětivé podnikatelské prostředí.
Město pro lidi
Při pohledu na prosklené věže by si někdo mohl myslet, že se z Varšavy stala chladná betonová džungle. Moderní varšavský urbanismus však klade obrovský důraz na udržitelnost a veřejný prostor. Břehy řeky Visly byly kompletně revitalizovány a proměnily se v kilometry dlouhé promenády plné restaurací, cyklostezek a života.
Čtvrtě jako Wola, dříve průmyslová zóna plná zchátralých továren, dnes nabízejí symbiózu historické architektury s nejmodernějším bydlením. Industriální komplexy typu Fabryka Norblina nebo Elektrownia Powiśle byly citlivě zrekonstruovány na multifunkční centra s množstvím kultury, gastronomie a designu.
Polsko už dávno není „chudým příbuzným“ Česka. Je to sebevědomá, bezpečná a technicky vyspělá země, která nám v mnoha ohledech ukazuje cestu. A nebo taky záda…
Můžeme jen tiše sledovat (a závidět), jak efektivní plánování, zjednodušení byrokracie a odvaha realizovat velké projekty nesou své ovoce. Varšava dokázala z ruin totality během několika desetiletí vystoupat mezi evropskou elitu. A to přitom polský rozmach teprve nabírá na obrátkách.
Mladá generace Poláků už neodchází za prací do Velké Británie nebo do Německa jako na počátku tisíciletí. Naopak, mnozí se vracejí zpět, protože Varšava jim v určitých oborech nabízí srovnatelné finanční ohodnocení, větší bezpečnost a hlavně pocit domova.
Zdroje:
https://share.google/Dbh33UFaFN5TNrtex
https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/polsko-cesku-uteklo-ve-vystavbe-bytu-rozdil-je-mnohem-vetsi-nez-naznacuje-velikost-zeme-1435888
https://www.ceskenoviny.cz/tiskove/zpravy/analyza-polsko-stavi-o-83-vice-bytu-na-obyvatele-nez-ceska-republika/2874822
https://forbes.cz/nova-velmoc-polsko-vstoupilo-do-klubu-dvaceti-nejvetsich-ekonomik-sveta/
https://www.exportmag.cz/mezinarodni-obchod/nova-evropska-velmoc-co-nabizi-rychle-rostouci-polsko-ceskym-firmam/
https://casopisargument.cz/71045
