Článek
Máme ministra, co vydírá prezidenta, ministryni, co vyrábí dluhy rychleji než tiskárna cenin, a úředníky, co „ztrácejí“ papíry na miliardy pro premiéra. Podívejme se, co by se s touto sestavou stalo u našich sousedů.
Velká Británie: Rezignace u čaje o páté
V Británii existuje tzv. Ministerial Code. Pokud ho porušíte, končíte. Kdyby britský ministr poslal králi nebo premiérovi SMS s textem „důsledky vás překvapí“, jeho politická kariéra by trvala přesně 15 minut. Než by stihl dopít čaj, byl by zbaven úřadu, ochranky i přístupu do parlamentu. V Británii se neodstupuje jen za trestné činy, ale za ztrátu cti. U nás? U nás Okamura řekne, že je to „normální mluva“.
Německo: Institucionální gilotina
Němci si potrpí na Ordnung a respekt k úřadu prezidenta. Kdyby německý ministr vydíral hlavu státu, kancléř by ho odvolal dřív, než by policie stačila zvednout telefon. A co Schillerové schodek 310 miliard a Šebestiánovy „ztracené“ dotace? V Německu by ministr financí musel každý cent obhájit před ústavním soudem. „Ztratit“ dokument na 10 miliard pro firmu šéfa? To by byla politická i právní sebevražda v přímém přenosu.
Finsko: Transparentnost bez milosti
Ve Finsku je politika skleněný dům. Jakmile se objeví podezření na střet zájmů (jako u Agrofertu) nebo nátlak, politik končí. Finové mají nulovou toleranci k aroganci moci. Macinka by byl ve Finsku společensky i politicky vymazán během hodin. A Schillerová? Ta by s takovým dluhem a „ekonomickou magií“ nedostala ani místo účetní v sauně na předměstí Helsinek.
Itálie: I v „místě původu“ by se styděli
Často se smějeme italskému chaosu, ale pozor: v Itálii, když se do věci vloží prokuratura (jako u nás teď policie po trestním oznámení Pavla), začínají padat hlavy. I Italové vědí, že vydírat prezidenta přes SMS je vrchol amaterismu. Macinka by byl považován za „hloupého pěšáka“, kterého by se i tamní kmotři zbavili, protože přitahuje příliš mnoho pozornosti na to, jak se ve skutečnosti „přikrádá“ z rozpočtu.
