Volební program pro zdravotnictví Koruna česká

Podrobný volební program pro zdravotnictví sněmovní volby 2025

Zpracoval MUDr. Michal Šotola a kolektiv

● Směřování ke zdravému životnímu stylu

o Výchova ke zdraví od školního věku

▪ Zdravé stravování ve školních zařízeních -novelizace vyhlášky 107/2005 o školním stravování – nahrazení výživových norem dle spotřebního koše metodou „zdravého talíře“ https://www.healthyplate.eu/cz/ https://eatforum.org/eat-lancet-commission/the-planetary-health-diet-and-you/

▪ Pohyb jako přirozená součást životního stylu od školního věku do dospělosti https://www.nzip.cz/clanek/1573-doporuceni-pro-pohybovou-aktivitu-deti-a-dospivajicich Pohybové aktivity zařadit i do dalších předmětů mimo tělesnou výchovu, osvobození z TV pouze na základě lékařského posudku. Finanční podpora přednostně spolkům a klubům, které zajišťují všestranné sportovní aktivity nikoliv primárně přípravu na vrcholový nebo soutěžní sport

▪ Důraz na vzdělávací oblast člověk zdraví a bezpečí a propojení prvků rámcového vzdělávacího programu (RVP) Výchova ke zdraví a bezpečí napříč všemi vzdělávacími obory. Uplatnění prožitkového učení, praktických zkušeností a individuálního přístupu.

o Zvýšení zdravotní gramotnosti ve všech vrstvách společnosti

▪ Jen informovaný a motivovaný občan dokáže přijímat správná rozhodnutí v péči o své zdraví. Je odolný vůči klamavé reklamě a nepravdivým zdravotním tvrzením.

o Snaha snížit dopad ovlivnitelných rizikových faktorů na zdraví obyvatel

▪ Pravidelná pohybová aktivita významně zlepšuje spánek, má pozitivní vliv na fyzickou i psychickou výkonnost, zlepšuje duševní zdraví, snižuje významně riziko rozvoje řady civilizačních onemocnění zejména kardiovaskulárních onemocnění, obezity, cukrovky, osteoporózy, řady nádorových onemocnění. Cvičení pomáhá zachovat celkovou pohyblivost i ve vyšším věku.

● Pohyb jako přirozená součást života, zapojení firem do podpory pravidelného pohybu u svých zaměstnanců – zdravý zaměstnanec představuje vyšší přínos zaměstnavateli

● Zajištění udržitelné a bezpečné ,dostupné a efektivní veřejné dopravy, důraz na vzájemnou ohleduplnost jednotlivých účastníků silničního provozu, bezpečnost chodců a cyklistů.

● Plánování dopravních staveb a jiných rozsáhlých investičních akcí, tak, aby se i do nákladů zohlednil dopad na lidské zdraví

▪ Obezita

● Dosavadní přístupy ve zvládání epidemie obezity jsou nedostatečné. Stávající systém je reaktivní nikoliv proaktivní. Charakterizuje jej nízká účast v preventivních programech pro děti a nedostatečná úhrada moderní farmakoterapie pro obézní pacienty, kteří nejsou diabetici. Léčba pokročilých komplikací je nákladnější a méně efektivní než včasná intervence a prevence.

● I v případě obezity navrhujeme:

o masivní investice do prevence: Zvláštní důraz by měl být kladen na prevenci dětské obezity, která představuje budoucí zátěž. Je nezbytné vyvinout a implementovat celonárodní preventivní programy, které budou adekvátně financovány, snadno dostupné, atraktivní a efektivně oslovující cílové skupiny, včetně řešení finančních a časových bariér. Reforma školního stravování a podpora fyzické aktivity dětí jsou klíčové

o Zlepšení dostupnosti a úhrady léčby obezity: Je nutné přehodnotit stávající úhradové mechanismy pro moderní a účinnou farmakoterapii obezity. Zajištění úhrady pro pacienty s indikací, zejména pro ty s vysokým rizikem komorbidit, by mohlo vést k dřívějším a méně invazivním intervencím, a tím snížit celkové náklady na léčbu závažných komplikací v budoucnu.

o Meziresortní a multidisciplinární spolupráce: Boj s obezitou přesahuje kompetence samotného Ministerstva zdravotnictví. Je nezbytná úzká spolupráce napříč resorty (zdravotnictví, školství, zemědělství, finance, práce a sociálních věcí) a s akademickou sférou, neziskovými organizacemi a soukromým sektorem. Cílem by mělo být vytváření „antiobezitogenního prostředí“, které podporuje zdravý životní styl a dostupnost zdravých potravin.8

o Systematický sběr a analýza dat: Pro efektivní řízení a hodnocení dopadu intervencí je klíčové zavést robustní a systematický sběr dat o prevalenci obezity a jejích nákladech. Ministerstvo zdravotnictví by mělo zajistit pravidelné shromažďování dat od roku 2025 nebo 2026.12

o Zvýšení zdravotní gramotnosti a motivace obyvatel(viz výše: Je potřeba posílit veřejnou osvětu a vzdělávání o rizicích obezity a výhodách zdravého životního stylu. Programy by měly být navrženy tak, aby překonávaly vnímané bariéry, jako je nedostatek vůle a času, a finanční náročnost.1

o Alkohol

V ČR se pohybuje se roční spotřeba pohybuje od 10 do 14,4 litrů čistého alkoholu na osobu. Prevalence rizikového a škodlivého pití je od 900 tisíc až 1,7 milionu dospělých. Zkušenost s akoholem mají i děti školního věku. Celkové společenské náklady způsobené alkoholismem se v České republice pohybují v rozmezí 35 až 55 miliard Kč ročně, náklad\ na léčbu závislostí pro VZP neustále rostou, v roce 2024 dosáhly téměř 1,6 miliardy Kč. Dále viz popis situace níže

Řešení problému alkoholismu nepůjde bez dlouhodbé a hluboké změny ve společnosti a náhledu na konzumaci alkoholu.

● Efektivní a průběžně hodnocené kampaně

Osvědčily se Kampaně jako „Nepít je normální“ (#nepitjenormalni) „Suchej únor“ a kampaň „DOMLUVME SE!“, inspirovaná evropskou iniciativou Eurobob. Jsou zejména díky sociálním sítím nákladově efektivní. Spolu s těmito kampaněmi je vhodné omezení reklamy a marketingu alkoholických nápojů. Nepřetržité hodnocení účinnosti kampaní je zásadní.

● Včasná intervence a screening: Zdravotničtí pracovníci mají zákonnou povinnost ověřovat úroveň konzumace alkoholu u svých pacientů a v případě vyšší spotřeby aplikovat postupy krátké intervence. Krátké intervence mohou významně zvýšit úspěšnost snížení škodlivého pití.

● Vzdělávání o zdravotních rizicích: WHO zdůrazňuje právo na platné a nestranné informace o důsledcích konzumace alkoholu. Je třeba zvýšit povědomí o roli alkoholu jako karcinogenu, neboť tato souvislost není široce známa.

● Regulační a fiskální opatření

Zvýšení spotřebních daní na alkohol: Toto je doporučení WHO a OECD jako „nejlepší koupě“ (best buy) intervence, která se ukázala jako účinná a nákladově efektivní při snižování škod souvisejících s alkoholem. Česká republika zvýšila spotřební daně v roce 2024 , avšak víno zůstává v EU z velké části nezdaněné nebo nízko zdaněné, což z něj činí nejlevnější formu alkoholu. To přispívá k paradoxu dostupnosti, kdy je alkohol relativně levnější vzhledem k příjmům. Výrazný fiskální deficit a nízké zdanění vína v EU , navzdory jeho příspěvku k celkové spotřebě, představují jasnou politickou příležitost.

● Omezení dostupnosti alkoholu: Další z "nejlepších

koupí" WHO a OECD, omezení dostupnosti (např. prodejní doby, hustoty prodejních míst), je účinné. Litva úspěšně zavedla omezení prodejní doby a zvýšila minimální věk pro nákup alkoholu na 20 let. Ačkoli Česká republika má zákonem stanovený věk pro nákup alkoholu, snadnost, s jakou nezletilí získávají alkohol , naznačuje slabé vymáhání nebo nedostatečná omezení. Vysoká dostupnost je výslovně zmíněna jako problém. Politiky by se měly zaměřit na přísnější vymáhání stávajících věkových limitů, potenciálně přezkoumání prodejních dob a zvážení hustoty prodejních míst alkoholu, zejména v blízkosti škol nebo míst, kde se zdržuje mládež.

● Komplexní zákazy nebo omezení reklamy a marketingu alkoholu: WHO a OECD doporučují komplexní zákazy jako „nejlepší koupě“. Marketing často podprahově zobrazuje alkohol jako prostředek k relaxaci bez varování o jeho potenciálu vyvolat závislost. Reklama na alkohol přispívá ke kulturní normalizaci pití a vystavuje zranitelné skupiny, zejména mládež, zprávám, které bagatelizují rizika. I když je přímé snížení spotřeby diskutabilní, omezení marketingu je v souladu s principem ochrany veřejného zdraví a snížení expozice škodlivým vlivům. V každém případě je nutné omezení reklamy a marketingu alkoholu, zejména pro kanály dostupné mládeži, a o povinné zdravotní varovné štítky na všech alkoholických nápojích, po vzoru praxe v jiných regionech.

● Zlepšení léčebných a podpůrných služeb ve shodě s  vládou a odbornými společnostmi vypracovaným Akčním plánem pro rok 2023-2025, který nebyl naplněn Konkrétně rozšíření sítě a kapacity: 450 milionů Kč na rozšíření sítě adiktologických center a 100 milionů Kč na programy snižování škod souvisejících s alkoholem v regionálních městech) Financování těchto nákladů zajistí přímý přísun daňových zisků ze spotřební daně z alkoholu.

● Zlepšení přístupu k farmakoterapii: Nalmefen je lék, který může pomoci snížit rizikové pití nebo udržet abstinenci, což nabízí novou strategii léčby.

● Programy snižování škod (harm reduction): Ve shodě s akčním plánem navrhujeme financování inovativních programů snižování škod pro uživatele alkoholu. Jedná se o postupy u alkoholiků, u nichž úplná abstinence nemusí být vždy okamžitým nebo nejvhodnějším cílem

● Řešení specifických potřeb zranitelných skupin: Pokračující zaměření na děti a dospívající a těhotné ženy je klíčové vzhledem k jejich zvýšené zranitelnosti a závažným důsledkům expozice alkoholu.

● Zlepšení vymáhání práva a snižování škod

Přísnější vymáhání zákonů o řízení pod vlivem alkoholu: Policejní dohled pro prevenci řízení pod vlivem alkoholu je doporučením OECD. Kampaň „DOMLUVME SE!“ se na to zaměřuje. Jako negativní motivace poslouží i námi navrhovaná spoluúčast na úhradě nákladů spojených s péčí o úrazy vzniklé v souvislosti s konzumací alkoholu.

● Poučení z mezinárodních osvědčených postupů

Litva, kdysi patřící mezi země s nejvyšší spotřebou, dosáhla v letech 2015 až 2017/2023 významného snížení spotřeby alkoholu (o 17-20 %) a 20% snížení úmrtí přičitatelných alkoholu.

o Kouření

Prevalence kouření: V ČR se odhaduje přibližně 2 miliony denních nebo téměř denních kuřáků. Denní kouření cigaret uvádí 1 % 13letých, 4 % 15letých a 6 % 16letých. U dospělých je kouření nejrozšířenější ve věkové skupině 25-39 let (42 %), následuje skupina 15-24 let (30 %) a 40-54 let (29 %). Alarmující je, že ČR je jedinou ze 34 sledovaných zemí, kde se prevalence kouření od roku 2000 zvýšila (o 5 %).

Alternativní tabákové a nikotinové výrobky: V posledních letech narůstá zkušenost dospívajících s alternativními výrobky. V české populaci se odhaduje 680 tisíc současných uživatelů e-cigaret a 520 tisíc uživatelů zahřívaných tabákových výrobků. Míra užívání alternativních výrobků je nejvyšší v nejmladší věkové skupině (15-24 let), v případě zahřívaných tabákových výrobků ve skupině 25-34 let.

● Zákaz kouření: 75 % respondentů v roce 2023 uvedlo spokojenost se zavedením zákazu kouření v restauracích. Tato míra je dlouhodobě vyšší mezi ženami.

● Pasivní kouření: Více než třetina dospívajících (36 %) byla v roce 2022 vystavena tabákovému kouři doma a alarmujících 69,7 % na jakémkoli veřejném místě venku.

● Pokusy o odvykání: Přibližně čtvrtina až třetina současných kuřáků se v posledních 12 měsících pokusila přestat kouřit, většinou neúspěšně. Míra pokrytí populace kuřáků léčbou závislosti na tabáku je nízká.

Kouření ovlivňuje prakticky celé tělo a je příčinou nebo rizikovým faktorem pro řadu závažných onemocnění. Každoročně umírá v ČR na následky kouření přibližně 22 tisíc lidí.

● Rakovina: Kouření je příčinou 90 % případů rakoviny plic a významně zvyšuje riziko rakoviny dutiny ústní, slinivky, děložního čípku, ledvin, močového měchýře, střev a konečníku.

● Kardiovaskulární onemocnění: Urychluje rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen), čímž zvyšuje riziko infarktu srdce a mozkové mrtvice. Je příčinou přibližně pětiny nemocí srdce a cév.

● Respirační onemocnění: Způsobuje chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zhoršuje astma a zvyšuje náchylnost k respiračním infekcím.

● Další dopady:

○ Kůže, vlasy, zuby, dech: Urychluje stárnutí kůže a vznik vrásek.

○ Plodnost: Zvyšuje pravděpodobnost potratu a vrozených vad, ovlivňuje plodnost u žen a snižuje schopnost erekce u mužů.

○ Trávicí systém: Má vliv na horší trávení.

○ Imunitní systém: Snižuje funkci imunitního systému.

○ Kosti: Podporuje odbourávání kostní hmoty a snižuje její novotvorbu, což zvyšuje riziko zlomenin a osteoporózy.

○ Diabetes: Zvyšuje až 2× riziko vzniku cukrovky 2. typu.

○ Psychické potíže: Zhoršuje psychické potíže jako deprese, zvyšuje riziko vzniku neuropsychických onemocnění (demence, schizofrenie, úzkostné poruchy, sebevražedné chování).

Ekonomické dopady kouření jsou značné a zahrnují jak přímé, tak nepřímé náklady.

● Společenské náklady: Poslední odhady WHO z roku 2018 uvádějí společenské náklady v souvislosti s kouřením tabáku v ČR ve výši 100–170 miliard Kč. Největší část tvoří ušlá produktivita v důsledku zvýšené nemocnosti a předčasné úmrtnosti a náklady na léčbu onemocnění souvisejících s kouřením.

● Náklady na léčbu: Náklady na léčbu následků kouření dosahují ročně bezmála 20 miliard korun.

● Výdaje domácností: Výdaje na tabákové výrobky představují v posledních letech 1–4 % spotřebních výdajů domácností v ČR (průměrně 2 883 Kč na osobu a rok).

● Požáry: V roce 2024 bylo kouření příčinou 1 123 požárů s přímými materiálními škodami ve výši 107,8 milionů Kč.

● Kriminalita: V roce 2024 bylo evidováno 7 080 přestupků v souvislosti s tabákem, nejčastěji kouření na zakázaném místě. Krádeže nebo jiné nezákonné jednání s motivem pořízení prostředků na tabák se dopustilo průměrně 17 % odsouzených.

● Příjmy státu: Ze spotřební daně z tabákových výrobků stát aktuálně vybere necelých 60 miliard Kč ročně. Od začátku roku 2024 se spotřební daň z cigaret, tabáku ke kouření a doutníků zvýšila o 10 % a v každém následujícím roce do roku 2027 se zvýší o dalších 5 %. U zahřívaných tabákových výrobků dochází v období 2024-2027 k pravidelnému zvyšování sazby daně o 15%.

● K řešení složité problematiky kouření navrhujeme:

1. Zvyšování cen tabákových výrobků: Zvyšování daní na tabákové výrobky je považováno za nejúčinnější způsob, jak snížit spotřebu tabáku a zabránit dětem v začátku kouření.

2. Prevence u dětí a mládeže:

○ Vzdělávací programy: Implementace vzdělávacích a intervenčních programů na základních a středních školách, zaměřených na rizika kouření a alternativních nikotinových výrobků které jsou u nejmladší generace ve vzrůstající oblibě

○ Zákaz kouření ve školních prostorách: Důsledné uplatňování zákazu kouření ve všech školních prostorách a na školou pořádaných akcích pro žáky i personál.

○ Peer programy: Podpora interaktivních projektů a studentských projektů, výzkumů a akcí, kde žáci aktivně participují na kampaních proti kouření.

3. Podpora odvykání kouření:

○ Dostupnost a úhrada léčby: Zajištění větší dostupnosti a úhrady farmakoterapie (léky na odvykání kouření) a psychobehaviorální podpory pro kuřáky, kteří chtějí přestat. V současnosti farmakoterapie není hrazena.

○ Krátké intervence u lékařů: Všichni zdravotničtí pracovníci by měli rutinně provádět krátké intervence a zaznamenávat informace o užívání návykových látek a provedených intervencích do zdravotnické dokumentace.

○ Národní linka pro odvykání: Zajištění propagace a dostupnosti Národní linky pro odvykání kouření (800 350 000) a dalších poradenských služeb. Od 1. 1. 2025 je povinnost uvádět odkaz na tuto linku na obalech tabákových výrobků.

○ Cílené kampaně: Realizace jednorázových i dlouhodobých kampaní zaměřených na dospělé kuřáky, s důrazem na pozitiva zanechání kouření a nabídku pomoci.

4. Omezení dostupnosti a reklamy:

○ Kontrola prodeje: Důsledná kontrola prodeje tabákových a nikotinových výrobků mladistvým.

○ Regulace reklamy: Přísnější regulace reklamy a propagace tabákových a nikotinových výrobků, včetně alternativních.

5. Výzkum a monitoring: Pokračovat ve sběru dat a výzkumu prevalence kouření a užívání nikotinových výrobků, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel (např. mladiství, socioekonomicky znevýhodněné skupiny).

6. Snížení škodlivosti (Harm Reduction): Pro kuřáky, kteří nejsou schopni nebo ochotni přestat kouřit, zvážit strategie snižování škodlivosti, jako je podpora přechodu na méně škodlivé alternativy (např. e-cigarety, zahřívaný tabák), pokud pro ně přestat kouřit úplně není reálné. Tato strategie by však neměla nahrazovat cíle úplné bstinence a měla by být dle pravidel EBM průběžně aktualizována o nová data o škodlivosti doporučovaných alternativ.

▪

▪ Návykové látky nutno ještě doplnit

▪ Posílíme stávající síť adiktologických center a rozšířme nebo posílíme stávajíc síť nízkoprahových a komunitních služeb¨

▪ Adiktologické péči a preventivním programům ve skolách a na lokální úrovni zajistíme stabilní financování. Zdrojem budou příjmy ze spotřební daně z profeje alkoholu, tabákových výrobků a výrobků obsahujícím THC

▪ Návykové a psychomodulační látky budeme jednoznačně definovat a uplatníme princip předběžné opatrnosti. Různé nové přírodní i syntetické látky jako je kratom, HHC a jeho deriváty nebudeme legalizovat do té doby dokud nebudou dostupná úplná a dlouhodobá data o jejich účincích a dopadech na lidské zdraví a společnost

▪

▪ Zohlednění motivace a spolupráce pojištěnce - řešíme v  oblasti zdravotní gramotnosti a financování péče

● Podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") má každý právo na ochranu zdraví a občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

● Obyvatelé v různých regionech nemají v současnosti zajištěný rovný přístup ke zdravotní péči. Podle údajů MZD a zdravotních pojišťoven nemá přes 449 tisíc (přes 5%) pojištěnců svého praktického lékaře a přes 34 tisíc dětí (1,71%) svého praktického lékaře pro děti a dorost. Nejvíce postižené jsou periferní regiony zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji, ale „vnitřní periferii“ tvoří i některé oblasti Středočeského kraje a na Vysočině. České zdravotnictví dousd postrádá plán na krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý výhled respektive, pokud byl tento plán rozpracován nebyl nikdy dosud důsledně uplatňován a zůstal pouze na papíře.

● Dostupná a kvalitní primární péče je klíčem k efektivní péči o zdraví obyvatel

o K zajištění primární péče ve shodě s výstupy pracovních skupin MZD a odborných společností navrhujeme

▪ Podporu specializačního vzdělávání: Jak finančně, tak i úpravou curricula studia na středních, vyšších a vysokých školách zdravotnického směru a lékařských fakultách.

▪ Posílení kapacit ambulancí a týmové praxe. Včetně finanční motivace na jejich budování.

▪ Týmové praxe mají efektivněji využívají stávající kapacity mají potenciál významně uspořit finanční prostředky a působí motivačně i ke sladění pracovního a rodinného života možností práce na kratší úvazek. Spolu s tvorbou týmových praxí je nutné posílení kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků.

▪ Finanční spoluúčast zdravotních pojišťoven, krajů a místních samospráv na financování rezidenčních míst. Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově a v obtížně obsaditelných oblastech.

▪ Ve shodě s doporučením předsedů odborných společností usilovat o to, aby počet pracovních úvazků praktických lékařů do roku 2035 vzrostl o tisíc.

o Dosáhneme

▪ Navýšení počtu rezidenčních míst.

▪ Zavedení efektivních motivačních programů pro praxi v neatraktivních oblastech.

▪ Důslednou podporou týmových praxí a rozšíření kompetencí nelékařského personálu.

▪ Zlepšení práce s demografickými daty jejich systematické sledování umožní reagovat na vznikající trendy a bude klíčem pro cílenější podporu.

▪ Zvýšením prestiže oboru a pravomoci všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. Ti jsou lékaři prvního kontaktu, znají nejlépe své pacienty, mají v péči často celou rodinu a dokážou plnohodnotně posoudit, zda péči zvládnou vlastními silami nebo potřebují pomoc specialisty

▪ Vzdělaný a aktuální trendy sledující a dobře finančně ohodnocený praktický lékař jako důležitý „gatekeeper“ v regulaci potřeby specializované lékařské péče

● I díky digitalizaci ve zdravotnictví zamezíme neřízenému a mnohdy neindikovanému vyšetření specialisty bez vědomí registrujícího praktického lékaře. Praktický lékař a specialista musí v zájmu úspěšné léčby pacientů efektivně spolupracovat

● Plátci péče budou dohlížet, aby péče praktických lékařů byla pro pacienty dostupná z hlediska vhodně stanovených ordinačních hodin i adekvátně finančně ohodnocené návštěvní služby.

▪ Přesun od nemocniční péče do oblasti jednodenní a ambulantní a komunitní péče

▪ Fyzioterapie a lázeňská péče mají velký potenciál dlouhodobě a efektivně ovlivnit funkční stav řady chronicky nemocných pacientů a pacientů po operačních zákrocích a operacích. Jejich indikace a úhrada musí vycházet z dat Evidence based medicine (EBM) a na základě pečlivého zhodnocení jejich nákladové efektivity národním ekvivalentem mezioborové organizace NICE. Péče nad rámec vědecky podložených postupů bude hrazena pacientem nebo z dobrovolného doplňkového komerčního připojištění.

▪ Lékárenská péče jako důležitý prvek systému. Farmaceut je zdravotnickým pracovníkem prvního kontaktu a může významně posílit stávající systém. Zejména v oblasti lékového poradenství, poskytování informací o preventivních a screeningových programech, zajištěním očkování proti infekčním nemocem

Lékárna už dávno není jen místem pro výdej léků. V moderním zdravotnickém systému musí být vnímána jako plnohodnotné zdravotnické zařízení, kde probíhá první kontakt pacienta se systémem – tedy pilíř primární péče. Zdravotní péče poskytovaná v lékárnách by měla být systematicky rozvíjena a podpořena legislativně, organizačně i finančně.

● Farmaceut poskytuje nejen odborný výdej léčiv, ale také poradenství, identifikaci rizikových interakcí, podporu v prevenci nemocí, očkování a sledování adherence k léčbě.

● V některých zemích EU (např. Francie, Portugalsko, Velká Británie) jsou lékárníci zapojeni i do screeningových programů (měření tlaku, cholesterolu, rizik diabetu) nebo provádí základní klinická vyšetření.

● Dostupnost lékáren není jen otázkou komfortu, ale zásadní otázkou rovnosti v přístupu ke zdravotní péči. V některých regionech ČR je dnes lékárna jediným místem, kde pacient narazí na zdravotnického odborníka bez objednání. Proto stále nechápu, že mohou existovat různé doplatky a nejsou stejné pro celou ČR.

● Inspirace ze zahraničí:

○ „Pharmacy First“ model (UK) – pacient při běžných potížích nejprve navštíví lékárníka, který může vydat léčivo nebo doporučit lékaře.

○ Francouzský model nočních lékáren s rotační službou a veřejným financováním dostupnosti - mělo být zachováno jako dříve, pokud jsme součástí zdravotnického systému, měli bychom se tak i chovat

○ Dánský systém veřejného plánování sítě lékáren, který zabraňuje zahuštění ve městech a podporuje přítomnost v menších obcích.

● Zavedení motivačních příplatků pro lékárny ve venkovských oblastech (např. model německé „Landapotheke“ - podobný model je u nás, ale je otázka, jestli je dostatečně motivující).

● Podpora kombinovaných provozů (např. lékárna + praktik+ zdravotní sestra) v obcích do 1 000 obyvatel.

● Zahrnutí farmaceutické péče do úhrad pojišťoven – např. za edukační rozhovory, kontrolu správného užívání léků, intervence proti polypragmázii.

● Možnost očkování v lékárnách (inspirováno Německem, Slovenskem, Polskem).

● Zdravá populace znamená nižší zátěž zdravotního systému a nižší dlouhodobé náklady pro stát. Lékárny by se měly stát místem aktivní prevence.

● V lékárnách by měly být dostupné následující preventivní programy:

○ Screening hypertenze, cholesterolu, glykémie (riziko diabetu)

○ Očkování (chřipka, covid-19, klíšťová encefalitida, HPV)

○ Poradenství v odvykání kouření a kontrola BMI

○ Edukace o výživě, pohybu a duševním zdraví

● Tyto služby by měly být částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, s cílenou podporou v rizikových oblastech.

● Pro rozšíření rolí lékárníků bude třeba rozšířit jejich kompetence a zajistit systémové vzdělávání.

● Garantem by měla být Česká lékárnická komora ve spolupráci s farmaceutickými fakultami.

● Nutné je vytvoření akreditovaného systému postgraduálního vzdělávání pro:

○ Očkování

○ Klinické poradenství

○ Chronická onemocnění a prevence

● Nelze dále pokračovat ve stávajícím modelu financování lékárenství, které je postaveno na degresivní marži a klesajících cenách a úhradách léčiv.

● Navrhuji:

○ Zavedení výkonového systému úhrad odborných farmaceutických služeb

○ Indexaci obchodní přirážky na inflaci

○ Zavedení minimální pevné složky úhrady za obsluhu receptu - momentálně funguje signální výkon za recept (32 Kč vs poplatek 7,55 euro v Rakousku)

○ Samostatné platby za preventivní programy a screening

● Stát musí aktivně hájit dostupnost základních léčiv pro české pacienty.

○ Srovnatelné ceny LP jako v okolních státech - problém jsou opravdu nízké, až směšné ceny některých LP v porovnání s jejich cenou např v Německu, Rakousko atd

○ Výroba v EU - místo dotací pro všechny a všechno uvažovat o soběstačnosti ve výrobě

○ Zřízení systému krizové distribuce léčiv řízené SÚKL

○ Zákaz paralelního vývozu vybraných léčiv při výpadcích

○ Transparentní smlouvy s distributory a kontrola reexportu

○ Vyvázání paralelního vlastnictví - Velkodistributor - lékárna

▪ Důsledné dodržování toho, aby zdravotní péče byla přiměřená. Pokud by se aplikovaly postupy představené například v kampani Choosing wisely

▪ Zajištění dostupnosti paliativní péče. Přístup pacientů s chronickým onemocnění má být možný již v časném stadiu diagnózy závažného chronického onemocnění. Školení v paliativní péči, odběru hodnotové anamnézy bude součástí všech studijních programů zdravotnických oborů a součástí postgraduálního vzdělávání zdravotníků. Zajistíme dlouhodobou finanční stabilitu lůžkové i domácí hospicové péče.

● Pacient se nesmí ztratit v složitém systému zdravotní péče a pokud k tomu dojde musí mít k dispozici jasný maják, který mu rychle pomůže najít správnou cestu k řešení jeho zdravotních obtíží.

o Většina pacientů jsou pojištěnci zdravotních pojišťoven. Pojišťovny jsou objednavateli zdravotních služeb a je na nich tvorba a udržování sítě smluvních poskytovatelů ambulantních i lůžkových zdravotních služeb včetně stomatologické péče a lékárenství. Pokud pacient neúměrně dlouho (déle, než je uvedeno ve veřejném přehledu) na vyšetření specialistou, zobrazovací vyšetření, rehabilitaci nebo plánovaný operační zákrok a ve spolupráci se svým praktickým lékařem nenašel řešení jak čekací dobu zkrátit a delší čekací doba by mohla pacienta poškodit musí být pacientova pojišťovna schopna takovou zdravotní službu zajistit v takové lhůtě, aby nedošlo k ohrožení pacientova zdraví nebo života. Pro klientský přístup zdravotních pojišťoven je pro dobře fungující systém zdravotní péče zásadní

● Informovaný a motivovaný pacient spolupracující se všemi členy týmu zapojeného do zdravotní péče má šanci na dobrý výsledek léčebného procesu

● Plátci zdravotní péče a orgány státní správy a samosprávy disponují rozsáhlými daty o zdraví obyvatelstva, trendech výskytu určitých onemocnění, dostupnosti a kvalitě péče. Tato data nejsou veřejnosti známa a v řadě případů se s daty vůbec nepracuje a jsou nedobytná i pro zasvěcené a motivované odborníky.

● Sběr dat do zdravotnických registrů probíhá nahodile a spoléhá na ochotu zdravotníků pracovat s nepřehlednými systémy, které spravuje především Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Zejména lékaře tak degraduje na administrativní pracovníky a nijak je nemotivuje k vyplňování dat. Taková data jsou neúplná a významně zkreslená. Přitom automatizované a poloautomatizované systémy s využitím modelů strojového učení a analýzou elektronických zdravotních záznamů přináší výrazně vyšší efektivitu než hlášení spoléhající výhradně na mě ochotu jednotlivých zdravotníků věnovat se zdržující administrativě

● Základní indikátory kvality a dostupnosti zdravotní péče (čekací doba na odborná a zobrazovací vyšetření, na operační zákroky, průměrná doba hospitalizace, procento výskytu v nemocnici získaných (nozokomiálních) infekcí, počty reoperací a rehospitalizací, pády hospitalizovaných pacientů a výskyt proleženin a stav a vytíženost personálního a přístrojového vybavení musí být veřejně a snadno dostupné pro každé zdravotnické zařízení. Jen tak se může uplatnit skutečně svobodná volba lékaře, kterou garantuje Listina práv a svobod.

● ČR disponuje sítí smluvních poskytovatelů zdravotní péče, která je však utvořena na historickém půdorysu. Například síť nemocnic akutní péče pochází ještě z dob Rakousko-Uherska a řídí se dojezdovou vzdáleností koňského povozu. Pojištovny dosud nedefinovaly kritéria, jaká by měla zdravotnická zařízení dlouhodbě splňovat, aby moha být součástí páteřní sítě zdravotnických zařízení. Velká část lůžkových zdravotnických zařízení je držitelem akreditace udělované Spojenou akreditační komisí. Místo stvrzení, že se jedná o zařízení, které disponuje dostatečným personálním a přístrojovým zázemím a je schopno dlouhodobě poskytovat bezpečnou a kvalitní zdravotní péči se jedná o nic neříkající

● Poskytovatel zdravotních služeb musí disponovat objednávkovým systémem, který umožní bezpečné online objednávku. Objednávání do sešitů a papírových diářů nepatří do 21. století, zdržuje zdravotnický personál a je prostorem pro klientelismus.

● Snížení administrativní zátěže zdravotníků díky důsledné a pečlivé analýze agendy, kterou zdravotníci denně provádějí a využitím moderních informačních technologií, včetně bezpečně implementovaných technologií AI umožní, aby se zdravotníci věnovali pacientům nikoliv přepisování dat do zastaralých informačních systémů a mnoha hodinami strávenými na telefonu ve snaze zjistit data, která mají být okamžitě dostupná

● Přesunem kompetencí provázené i revizí odměňování jednotlivých skupin zdravotníků dosáhneme významného nárůstu efektivity a snížení nákladů. Zdravotní sestra, porodní asistentka, fyzioterapeut, laborant ani lékař nebo farmaceut není a nebude úředníkem. Pokud nelze administrativní činnosti automatizovat nebo zrušit má se jim věnovat technicko-hospodářský personál k této činnosti proškolený.

● Empatická komunikace zdravotníků s pacientem a mezi sebou navzájem je klíčovou dovedností, která zajistí, že pacientovy obtíže a obavy budou správně pochopeny a pacient vezme rozhodnutí o svém zdraví do svých rukou. Podobně jako jsou pro zdravotníky povinná teoretická i praktická školení v poskytování první pomoci zajistíme, aby nácviky správných komunikačních technik byly nedílnou součástí od pregraduálního postgraduálního i celoživotního vzdělávání všech zdravotníků

● Přehledné, stabilní a předvídatelné pregraduální i postgraduální vzdělávání zdravotníků je klíčem k zachování zdravotnictví jako atraktivního oboru pro celoživotní kariéru. Bez zdravotníků nelze poskytovat zdravotní služby

o Dle 22 a 23  je v systému 80 000 sester, ale 14 % z nich je starších 60 let, což naznačuje blížící se vlnu odchodů, již nyní chybí 3000-5000 sester, do roku 2030 se očekává, že bude chybět až 12 000 sester. Po roce v oboru zůstává v oboru cca jen 30% absolventů, kteří nastoupí. Systém vzdělávání sester se několikrát nekoncepčně měnil, což k snížení atraktivity oboru mohlo přispět.

o Zajistíme podporu vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, nárůst kompetencí a s tím spojené zvýšení mezd a benefitů, tak aby vzrostla prestiž oboru. Klíčem vzdělávání zůstane dobře fungující systém středních zdravotních škol s navazujícím vyšším a vysokoškolským vzděláváním. Absolutorium navazujícího vzdělávání má být odborným i finančním přínosem nikoliv jen nudným a k praxi nepoužitelným opakováním, toho, co se studenti naučili v předchozích fázích studia

o Studijní programy lékařských fakult musí odpovídat vývoji v moderní medicíně a exponenciálnímu nárůstu poznatků v jednotlivých disciplínách. Studium má být prakticky orientované včetně přiměřené odměny pro studenty při výkonu praxe. I na lékařských fakultách a zdravotnických školách, tak jako na všech ostatních veřejných VŠ se bude platit přiměřené a udržitelné školné. To umožní zavedení efektivních stipendijních programů a odpuštění významné části školného absolventů, kteří budou dlouhodobě profesi praktikovat v ČR

o Zajistíme transformaci stávajících fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní, které budou řízené správní radou a pod dohledem dozorčí rady s vyváženým poměrem zástupců zřizovatele, pacientů i univerzit. Praktická výuka studentů se bude uskutečňovat i v široké síti smluvních ambulantích i lůžkových zařízení pod dohledem erudovaných a finančně zainteresovaných školitelů

o I postgraduální vzdělávání musí reflektovat vývoj v jednotlivých oborech, musí být prakticky orientované a nesmí tvořit překážku pro lékaře z ambulantního sektoru nebo menších nemocnic případně lékařky či farmaceutky na mateřské a rodičovské dovolené.

Na poli digitalizace v oblasti zdravotnictví ČR už dávno ujel vlak. Služby a bezpečnost neodpovídají úrovni první ¼ 21. století. I přímo řízené fakultní nemocnice v současnosti provozují různé informační systémy, které nejsou vzájemně propojené. Praktický lékař, ani jakýkoliv jiný lékař se nedozví jaká vyšetření a zákroky jeho pacient absolvoval. Jediné k čemu mají jednotliví odborníci pečující o pacienta přístup je sdílený lékový záznam. V současné situaci dochází často k opakování řady nákladných vyšetření a z nedostatku informací může dojít k ohrožení pacientova zdraví nebo i života. Smysluplná elektronizace zdravotnictví je naší klíčovou prioritou.

▪ Zajistíme efektivní propojení systémů tak, aby skutečně docházelo k efektivnímu a bezpečnému sdílení zdravotních dat pacienta mezi zdravotnickými zařízeními v ČR i EU.

▪ Portál občana umožní každému občanovi ČR přístup k většině údajům o to jeho zdraví, získat a sdílet výsledky provedených vyšetření, lékařských zpráv z ambulantního i lůžkového sektoru. Zároveň spolu s dalšími nástroji poslouží k bezpečné a přehledné online objednávce na vyšetření nebo lékařské zákroky doporučené praktickým lékařem nebo specialistou

▪ Důraz na kybernetickou bezpečnost , tak aby nedošlo k úniku nebo zneužití citlivých dat pacientů v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních.

▪ Agregovaná a anonymizovaná data využitelná pro výzkum a optimalizaci poskytované zdravotní péče.

▪ Bezpečný online výdej léčivých přípravků na lékařský předpis v různé formě funguje například v Německu, Nizozemsku, Švédsku, Finsku, Dánksu (včetně kurýrního doručení), Estonsku, Portugalsku. S využitím nástrojů telemedicíny a e-health a díky vysoké erudici motivovaných farmaceutů posílíme dostupnost online lékárenské péče a ušetříme čas a náklady pro pacienty i systém samotný.

▪ Ministerstvo zdravotnictví bude ve snahách o pokroky na poli digitalizaci příkladem ve svých přímo řízených zdravotnických zařízeních. Při zavádění elektronických systémů bude důsledně naslouchat zpětné vazbě od jejich uživatelů.

Předběžná data za rok 2023 ukazují, že náklady na zdravotní péči v ČR dosáhly 627,2 miliardy (8,5 %) a ČR se tak pohybuje blízko průměru EU. Spolu s demografickými trendy, zhoršování duševního zdraví obyvatelstva, nárůstem civilizačních onemocnění a současným zlepšováním možností moderní medicíny, příchodem převratných postupů diagnostiky, genové terapie, imunoterapie, moderních protinádorových léčiv rostoucím tlakem na zajištění sociální péče lze dle29 očekávat v roce 2040 náklady na chod systému přesahující 1 bilion Kč.

Koruna Česká si je vědoma, že bez promyšlené reformy na níž zavládne všeobecná politická shoda tak, aby nebyla předmětem neustálých změn bude systém zdravotní péče ve střednědobém výhledu neudržitelný. Proto představujeme možné zdroje úspor a zlepšení využití stávajících zdrojů a nalezení zdrojů dalších. Vzorem nám může být reforma a komplexní restrukturalizace nemocniční péče provedená v Dánsku od roku 2007. Spočívala zejména v přesunu do komunitních zařízení a domácí péče, kterou zajišťují obce. Díky tomu došlo ke snížení počtu akutních nemocnic ze 40 na 21 a snížení počtu lůžek akutní péče z 20 000 na 14 000. Podařilo se zkrátit průměrnou délku hospitalizace na 3 dny (nejkratší v EU). Výsledkem je vyšší efektivita systému, nižší náklady na hospitalizace, lepší koordinace péče díky digitalizaci a sdílení dat, úspory v řádu miliard eur díky optimalizaci provozu nemocnic a investic do ambulantní péče.

Podobně i Nizozemsko má za sebou relativně nedávno reformu zdravotnického systému a dosáhlo rovněž jedné z nejnižších průměrných délek hospitalizace v EU (cca 4,5 dne). Silný důraz je kladen na ambulantní péči, domácí péči a komunitní služby, nemocnice jsou neziskové soukromé subjekty, které soutěží o pacienty. Reforma vedla k snížení nákladů na zdravotnictví (z druhého místa v OECD na průměr) nedočerpání rozpočtu ve výši až 1,5 miliardy eur ročně, úsporám v oblasti domácí péče, duševního zdraví a ambulantních služeb zvýšení dostupnosti péče bez navýšení rozpočtu. Podobné změny je možné a vhodné uskutečnit i v ČR.

▪ Přesun péče do jednodenní a komunitní péče

Podle modelace Advance Healthcare Management Institute by širší využití jednodenní péče mohlo přinést úsporu až 1,2 miliardy Kč ročně26 Jednodenní operativa je 2× až 6× levnější než klasická hospitalizace. Odhadované úspory celého systému při širším přesunu péče (včetně ambulantní a komunitní) se pohybují v řádu miliard korun ročně, zejména díky snížení počtu hospitalizačních dní,nižším nákladům na personál a provoz, menším rizikům nozokomiálních infekcí, efektivnějšímu využití operačních sálů. Koruna Česká navrhuje zřídit národní ekvivalent britské instituce NICE (National Institute for Health and Care Excellence) která bude mostem mezi odbornými společnostmi, samosprávnými veřejnoprávními institucemi (Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora) pacientskými organizacemi, lékařskými fakultami a výzkumnými institucemi a plátci péče a zmíněné orgnizace do ní budou volit své zástupce dle předem daného klíče. Organizace bude sledovat aktuální trendy a připravovat koncepční materiály ve střednědobém a dlouhodobém výhledu a průběžně tyto materiály aktualizovat. Zároveň vypracuje na základě principů (Evidence based medicine (EBM) Health technology assessment (HTA) standardy efektivní péče pro jednotlivá onemocnění a skupiny pacientů, které budou s přihlédnutím k individuální situaci závazné pro poskytovatele i plátce péče. Zavedení nových léčebných a diagnostických postupů bude možné bez zbytečného odkladu, ale pro jejich stabilní úhradu z prostředků zdravotního pojištění bude kvalitně provedená HTA včetně oponentních posudků nezbytná. Péči poskytovanou nad rámec těchto standardů bude možno hradit individuálně nebo z komerčního připojištění. Tato instituce bude ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravovat závazné postupy pro případ hromadných katastrof, válečných událostí a pandemií a bude vhodným způsobem školit laický i odborný zdravotnický personál. Tato organizace ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, krajskými a místními samosprávami a plátci péče zhodnotí na základě veřejně dostupných dát efektivitu

▪ Ve shodě s výše uvedeným provedeme optimalizaci sítě fakultních nemocnic. Změníme stávající formu fakultních nemocnic na univerzitní. Lékařské fakulty budou disponovat širokou sítí spolupracujících ambulantních i lůžkových zdravotnických zařízení s erudovanými a dobře finančně motivovanými školiteli pro praktickou výuku studentů. Místo nákladné a prakticky neuskutečnitelné rekonstrukce pražské Thomayerovy nemocnice (FTN) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), které nemohou splňovat požadavky na moderní nemocnici pro 21. století vybudujeme v Praze novou univerzitní nemocnici na pozemcích vlastěných státem. Například v pražských Leťnanech. Financování výstavby a 15-20 let provozování bude zajištěno formou spolupráce se skoukromým sektorem. Výběr investora bude zajištěn dle transparentních kriterií ve veřejné soutěži. Investor obdrží po splnění podmínek a kolaudace areálu současné historické areály FTN a VFN, které bude moci využít dle předem daných kritérií a se zachováním jejich historické hodnoty.

▪ Dobrovolné komerční připojištění není asociální a umožňuje zachování stávajícího systému péče založeného na solidaritě.

I přes vyšší počet zdravotních pojišťoven nedochází k funkční konkurenci mezi nimi v oblasti zdravotně pojistných plánů. Systém zdravotního pojištění je ve skutečnosti zdravotní daní a nezohledňuje přístup pojištěnců k prevenci a životnímu stylu. Vysokopříjmoví zaměstnanci a zaměstnavatelé nemají žádnou kontrolu nad financemi, které od nich do systému plynou. Nepřehledný systém vede v řadě případů ke klientelismu, lidé se snaží zúročit svůj sociální kapitál. Dobrovolné komerční připojištění umožní klientům mít větší kontrolu nad tím, kam má část jimi zaplacených odvody plynout. Umožní legálně připlatit si za nadstandardní zdravotní služby nebo zdravotnické prostředky. Může být vhodným doplňkem financování dlouhodobé ošetřovatelské, rehabilitační péče nebo péče lázeňské.

▪ Koruna Česká požaduje návrat regulačních poplatků za pobyt v nemocnici jako nástroj na zkvalitnění poskytovaných služeb, další zdroj financování systému a motivační prvek omezující takzvané sociální hospitalizace na lůžcích akutní péče. V dobře definovaných a odůvodněných případech(hmotná nouze, dlouhotrvající hospitalizace z důvodu závažného nebo kritického onemocnění) budou tyto poplatky odpuštěny. Zároveň požaduje průběžnou valorizaci poplatku za využití pohotovosti tak, aby nedocházelo k obcházení péče praktickými lékaři.

▪ Pacienti, kteří prokazatelně odmítají spolupracovat na řešení ovlivnitelných rizikových faktorů (obezita a sedavý životní styl, kouření, alkoholismus a užívání návykových a psychotropních látek) budou odvádět vyšší pojistné. Uvědomělý přístup zejména účast na doporučených preventivních prohlídkách, screeningových programech a očkovacích kampaních povede k nižším odvodům zdravotního pojištění ze strany zaměstnanců i živnostníků.

▪ V odůvodněných případech (úraz nebo dopravní nehoda pod vlivem alkoholu či návykové nebo psychotropní látky) zranění při dopravní nehodě v důsledku nepoužití bezpečnostních pásů, úraz na kole, koloběžce, motocyklu nebo podobném dopravním prostředku v souvislosti s nepoužitím ochranné přilby může být příčinou k snížení úhrady za poskytnuté zdravotní služby ze strany zdravotní pojišťovny. S následným vymáhání rozdílu pojišťovnou.

▪ Vytvoření garančního fondu, do nějž budou povinně přispívat všechny zdravotní pojišťovny a poskytovatelé komerčního dobrovolného zdravotního připojištění. Z tohoto fondu bude poskytovatelům zdravotních služeb hrazena péče poskytnutá nepojišťěným pacientům (cizinci bez adekvátního zdravotního pojištění, migranti, apod) Garanční fond bude disponovat lepšími možnostmi dlužné částky po pacientech vymáhat než jednotlivé poskytovatelé zdravotních služeb.

▪ Posílíme stávající screeningové programy a budeme důsledně hodnotit jejich efektivitu a množství zapojených pacientů. V případě pozitivního výsledku screeningu bude pacientům prioritně zajištěn přístup k adekvátní odborné péči. Významnou roli v motivaci svých zaměstnanců ke zdravému životnímu stylu u svých zaměstnanců přeneseme na zaměstnavatele. Zaměstnavatelé jsou majoritními plátci do systému veřejného zdravotního pojištění a špatný zdravotní stav zaměstnanců pro ně představuje významné vícenáklady. V předem definovaných případech bude v souvislosti s dosažením předem určené proporce snížen odvod placený zaměstnavatelem.

▪ Důsledný disease management, primární i sekundární prevence civilizačních onemocnění včetně diabetu a obezity a postupy založené na udržení funkční zdatnosti chronicky nemocných pacientů a posílení kapacity geriatrických oddělení a ambulancí může významně ušetřit náklady. Pokles pacientů závislých na péči významně klesne, což povede k významné úspoře přímých i nepřímých nákladů

▪ Spotřební daně z alkoholu a tabáku a výrobků obsahujících THC jako výlučný příjem zdravotnictví

o Kouření a konzumace alkoholu představují významnou finanční zátěž pro společnost i zdravotnický systém jako celek. Koruna Česká prosadí, aby spotřební daň z tabákových výrobků a výrobků obsahujících nikotin a alkoholu byla přímým příjmem systému zdravotnictví. Vybrané prostředky poslouží k fdlouhodbému financování a sledování efektivity osvětových kampaňí a posílení kapacity obezitologických a adiktologických center. Pokud bude schválena daň z cukru (kterou neprosazujeme) budeme rovněž usilovat, aby příjmy z této zvažované spotřební daně byly přímým příjmem systému zdravotnictví.

▪ Péče o duševní zdraví, zejména posílení dětské psychiatrické a psychologické péče, zajištění bezpečného prostředí ve školních a dětských kolektivech, a harmonického rodinného prostředí sníží náklady na lůžkovou i ambulanntí péči a nepřímé náklady spojené s dlouhdobou invaliditou u pacient s duševními poruchami. Stávající Centra duševního, budou nadále základem psychiatrické péče. Zvýšíme jejich počet a na základě sledování jejich vyřízení a čekacích dob budeme průběžně posilovat jejich kapacitu. Pomocí stipendijních programů zajistíme dostatek terapeutů, psychologů zejména pro děti a dospívající. Centra propojíme s addiktologickými službami. Centrům duševního zdraví zajistíme dlouhodobě udržitelné financování, neboť výnosy spotřební daně z alkoholu, cigaret a výrobků obsahujících THC budou přímým příjmem resortu zdravotnictví.Zvýšíme erudici praktických lékařů a lékárníků v oblasti duševního zdraví a krizové intervence

▪ Ve spolupráci se sociology, epidemiology a ekonomy vypracujeme efektivní plán pro-populačních a prorodinných opatření, které umožní zvrátit do budoucna silně nepříznivé demografické trendy

▪ Antibiotická rezistence a infekce spojené se zdravotní péčí představují stále významnější položku v nákladech zdravotnických systémů. V posledních letech se objevily infekce, na něž většina antimikrobiálních léků neúčinkuje a mohou vést ke smrti pacientů. Promyšlená antibiotická politika a zjišťování výskytu a aktivní a účelné předcházení těmto infekcím musí být samozřejmou součástí moderního zdravotnictví. Spotřeba antimikrobiálních léků musí být důsledně kontrolována a jejich použití omezeno na indikované případy ideálně po multidisciplinárním zhodnocení

▪ Výzkum a vývoj léčivých přípravků a medicínských technologií může být významným zdrojem příjmu pro soukromý i veřejnoprávní sektor. Budeme klást na důraz propojení spolupráce mezi výzkumnými institucemi a farmaceutickým a zdravotnickým průmyslem. Budeme postupovat tak, aby testování inovativních postupů probíhalo ve spolupráci evropských institucí. V úhradové politice léčiv budeme preferovat národní a Evropské výrobce, kteří se osvědčili stabilitou dodávek svých přípravků a jejich dodavatelský řetězec není ohrožen v důsledku možného nepříznivého geopolitického vývoje.

Česká republika patří mezi průměrné země v ukazateli doby života prožitého ve zdraví2, který v roce 2022 u narozených činil 62,4 let u žen (průměr EU 62,8, rozptyl 54,6-70,3) a u mužů 61,2 let (průměr EU 62,4, rozptyl 53,0-70,1). Očekávaná doba dožití při narození byla v ČR v roce 2022 79 let (81,9 u žen a 76,1 let u mužů) průměr EU činil 80,6 let (83,3 u žen a 77,9 u mužů. Oproti roku 2015 nedošlo v tomto ukazateli k významné změně (63,7 let prožitých ve zdraví u žen a 62,4 let u mužů) při očekávané době dožití 81,6 let u žen a 75,7 let u mužů) Předběžná data za rok 2023 ukazují v EU průměr očekávané doby dožití při narození 81,5 let (84 let pro ženy a 78,7 let u mužů) a v ČR 79,9(76,89 let u mužů a 82,78 u žen). Oproti poslednímu předpandemickému roku 2019 došlo v ČR k vzestupu ze 79,3 let na 79,9 let. V roce 2023 dle údajů ČSÚ3vnímalo svůj zdravotní stav jako velmi dobrý či dobrý 66,4 % české populace. U subjektivního pocitu zdraví panuje velký nepoměr mezi nejvyššími příjmovými kategoriemi (okolo 85% z nich uvádí zdravotní stav jako velmi dobrý) a lidmi v nejnižším příjmovém kvintilu (kde dosahuje pocit dobrého zdravotního stavu pouze u asi 46% dotázaných) Zatímco v roce 2015 4 vydávala ČR za zdravotní péči na jednoho obyvatele v průměru 1841 EUR (přepočteno v paritě kupní síly) a celkové výdaje na zdravotnictví činily 353,7 miliardy korun (7,8%HDP) tak v roce 2019 šlo o 2362 EUR na osobu (přepočteno v paritě kupní síly) respektive 44775 Kč na osobu a 477 miliard korun (8,31%HDP) celkem. Tehdejší průměr zemí EU byl 8,3% (od méně jak 6% HDP v Rumunsku a Lucembursku po více jak 11 % v Německu a Francii). V roce 2022 byly náklady na osobu 55 501 Kč, celkové výdaje 597 miliard korun (8,5% HDP). Předběžná data za rok 2023 ukazují náklady na zdravotní péči 627,2 miliardy (8,5 %)

V roce 2022 doznívala pandemie onemocnění Covid-19, který zapříčinil 17,9% úmrtí, dále zemřelo 34,3% lidí na nemoci oběhové soustavy, 19,4% na zhoubné novotvary, 5,6% na nemoci dýchacího ústrojí, 3,9% na nemoci trávicího ústrojí, 3,9% z vnějších příčin (0,5% sebevraždy, 0,5% dopravní nehody, 0,4% pády), 3,6% v důsledku cukrovky a 2,9% v souvislosti s demencí .V roce 2023 již onemocnění Covid-19 nehrálo významnou roli a došlo k 39 % úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy, druhá nejčetnější příčina úmrtí byla u 25% z důvodu zhoubných novotvarů.

V roce 2024 třetí rok v řadě klesal počet narozených dětí na historicky nejnižší počet 84,3 tisíce. I přes mírné snížení počtu zemřelých na 112,2 tisíce bylo přírůstku obyvatel o 8,9 tisíce dosaženo díky zahraniční migraci. Dle demografické prognózy ÚZIS 7 z výsledků jasně vyplývá dramatický úbytek dětí, mladistvých a mladých dospělých (věková kategorie 0-20 let) u obou pohlaví, úbytek o více než 150 000 osob. Dále očekává výrazný úbytek obyvatel v mladším produktivním věku (věková kategorie 20-50 let), s přesunem do vyššího produktivního věku (věkové kategorie 50-65 let). Dramatický nárůst populace lze očekávat ve věkové kategorii 80 a více let, u obou pohlaví (změna u mužů v roce 2035 o 78% a u žen o 61,2%). Dle 8 se očekává od roku 2019 do roku 2040 nárůst podílu osob ve věku 65 let a více o 402 258 osob a očekávaný pokles osob ve věku 20 - 64 let o 109 383. Změny ve struktuře obyvatelstva spolu s růstem osob závislých na péči, úbytkem osob v produktivním věku přispívajících do systému veřejného zdravotního pojištění, stárnutím současné populace zdravotníků, růstem nákladů v souvislosti s rozvojem medicínských technologií a poklesem produktivity představují významnou výzvu a nutnost provedení promyšlené reformy. Její naléhavost akcentuje fakt, že od roku 2023 je systém veřejného zdravotního postižení deficitní a peněžní zůstatky zdravotních pojišťoven minimální8  Dle materiálů Hospodářské komory ČR29 se očekává do roku 2040 pokud nedojde k zásadní reformě náklady na chod systému zdravotnictví až na 1 bilion korun ročně

Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejvyšším podílem veřejných zdrojů financování zdravotní péče. Dle 8 v roce 2021 pokrývaly veřejné zdroje náklady na zdravotní péči z 86 % což je 5 % nad průměrem EU a nejvíce v celé EU

Dle Zdravotního profilu ČR vypracovaného OECD pro rok 2023 6 a dle data NZIP21 má ČR má ve srovnání s průměrem Evropské unie nadprůměrnou hustotu nemocničních lůžek. Konrétně Počet nemocnic akutní péče: 160 Počet lůžek akutní péče: 49 218 Počet lůžek na 1 000 obyvatel: přibližně 4,6. Přitom průměr v EU (2020) činil přibližně 4,0 lůžek na 1000 obyvatel. Německo disponovalo 7,8 lůžky na 1000 obyvatel, Rakousko: 7,3 lůžky na 1000 obyvatel, Francie: 5,7 lůžky na 1000 obyvatel, Švédsko: 2,2 lůžky na 1000 obyvatel, Dánsko 2,5 lůžek na 1000 obyvatel, Nizozemsko 3,3 lůžek na 1000 obyvatel. -Česká síť lůžkových zařízení je dobře rozvinutá, zejména v oblasti akutní péče. V některých regionech je však nerovnoměrná dostupnost, zejména u specializované péče (např. psychiatrie nebo následná péče). Dosavadní snahy z posledních let o optimalizaci lůžkového fondu, s cílem zvýšit efektivitu a přesunout část péče do ambulantního sektoru, probíhaly netransparentně podle nejasně definovaných kriterií a bez náležité oponentury odborné veřejnosti a ekonomů

Na základě hodnocení dat z longitudinálních studií jak uvádí 9 lze pozorovat, že nejpodstatnější vliv (až 50%) má způsob života, životní prostředí ovlivňuje zdraví z cca 20 % a genetický základ a zdravotnictví jako takové přibližně z 15 %. Snaha ovlivnit životní styl obyvatelstva a zlepšení životního prostředí jsou nezbytnými kroky, bez nichž nelze zásadní změny dosáhnout

Z dat sledování pohybové aktivity EU Eurobarometr k roku 2022 10 vyplývá že pravidelně cvičí nebo sportuje 7% obyvatel oproti průměru v EU 6 %, s určitou pravidelností 37 % versus 32 % v EU, zřídka 30 % českých respondentů oproti 17 % v EU a žádnou pohybovou aktivitu nevykonává 26 % Čechů oproti 45 % v Evropě. Čeští respondenti také častěji, než je průměr EU vykonávají pohybové aktivity mimo sport (doprava na kle, tanec, zahradničení) Oproti údajům z roku 2017 došlo k nárůstu pravidelné i nepravidelné pohybové aktivity u českých respondentů zatímco celoevropský průměr se lehce zhoršil. Data českých respondentů jsou lepší než například v Portugalsku, kde 73% dotázaných uvedlo, že nevykonává žádnou pohybovou aktivitu případně v Řecku, kde jich bylo 68% nebo 65 % v Polsku ale k údajům z Finska, kde alespoň 1× týdně sportuje nebo cvičí 71% dotázaných nebo Nizozemska, kde to uvádí 60% respondentů máme daleko. Měřitelné zvyšování pohybové aktivity jak ve sportu, tak v mimosportovních aktivitách může prokazatelně zvýšit zdravotní stav populace.

Poslední data o úrovni zdravotní gramotnosti shrnuje zpráva 12. Česká republika se pohybuje na 9. místě lehce pod evropským průměrem, nedostatečná zdravotní gramotnost byla zaznamenána u 13% respondentů a problematická u 34% respondentů. Vliv zdravotní gramotnosti se uplaťnuje na zdravotním stavu, počtu hospitalizací, výší nákladů na zdravotní péči. Osoba s nízkou zdravotní gramotností se špatně orientuje v systému zdravotní péče, špatně vyhodnocuje zdravotnické informace na internetu, problematicky hodnotí informace týkající se očkování a může mít problémy při komunikaci se zdravotníky.

Podle dat zdravotních pojištoven30 v České republice denně či občas kouří téměř čtvrtina lidí. Každý rok zemře na následky kouření 22 tisíc lidí. Náklady na léčbu nemocí s kouřením spojených jdou až k 20 miliardám. Kouření je příčinou až pětiny nemocí srdce a cév a třetiny nádorových onemocnění. Třeba pravděpodobnost rakoviny plic je u kuřáků násobně vyšší než u nekuřáků, kuřákům hrozí i rakovina ústní dutiny, hrtanu, hltanu, jícnu, močového měchýře, ledvin, žaludku a slinivky břišní. Až každý pátý kuřák umírá na srdeční a cévní nemoci.Kuřáci mají dvakrát častěji potíže se sexuální potencí než nekuřáci. Rizikové je i pasivní kouření: ročně onemocní rakovinou plic 130 nekuřaček, jejichž manželé kouří. Čtvrtina až polovina úmrtí dětí na syndrom náhlého úmrtí má příčinu v matčině kouření.

Obezita představuje jednu z nejzávažnějších a nejrychleji rostoucích zdravotních výzev v České republice, s významnou prevalencí u dospělých i dětí. má dalekosáhlé ekonomické dopady, které zatěžují zdravotnický systém i celou národní ekonomiku. Současné odhady přímých nákladů na léčbu obezity a jejích komorbidit dosahují desítek miliard korun ročně. Projekce naznačují dramatický nárůst těchto výdajů, s potenciálem dosáhnout stovek miliard korun ročně do roku 2050, což by se mohlo rovnat celkovým ročním výdajům na české zdravotnictví v roce 2022.

Podle odhadů Ministerstva zdravotnictví32 a další stojí obezita české zdravotnictví přibližně 30 miliard korun ročně. Tato částka představuje významný podíl na celkových zdravotnických výdajích. V roce 2018 činily přímé náklady obezity v ČR 14,5 miliardy CZK (0,6 miliardy EUR), což představovalo 3,4 % celkových zdravotnických výdajů.Dřívější odhady z roku 2013 uváděly 7,6 miliardy CZK (3,45 % výdajů), a z roku 2007 dokonce 9,5 miliardy CZK (5,2 % výdajů, z toho 2,6 miliardy na farmakoterapii)41 Pro srovnání, přímé náklady na zdravotní péči v důsledku obezity v Evropě se odhadují až na 7 % celkových zdravotnických nákladů.

Česká republika se dlouhodobě potýká s vysokou mírou konzumace alkoholu, a vytrvale patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou čistého alkoholu na obyvatele na světě. Průměrná roční spotřeba se pohybuje od 10 do 14,4 litrů čistého alkoholu na osobu. A souvisí s hluboce zakořeněnou společenskou toleranci a kulturní zvyklosti, které vnímají pití alkoholu jako běžnou součást každodenního života a tradice. Takové společenské nastavení významně stěžuje veškeré snahy o efektivní řešení problému alkoholismu v naší zemi. Kromě vysoké celkové spotřeby je alarmující i prevalence rizikového a škodlivého pití. Odhaduje se, že 900 tisíc až 1,7 milionu dospělých v Česku pije rizikově, přičemž 800 tisíc až 980 tisíc osob se věnuje škodlivému pití. Zhruba 150 tisíc lidí je závislých na alkoholu a dalších 500 tisíc se pohybuje v riziku vzniku závislosti.

Téměř pětina jedenáctiletých a zhruba tři čtvrtiny patnáctiletých dětí má zkušenost s alkoholem. Alarmující je, že 95 % dětí v Česku má první kontakt s alkoholem již kolem 13. roku života , a 20 % žáků 9. tříd přiznává pravidelné pití.

Celkové společenské náklady způsobené alkoholismem se v České republice pohybují v rozmezí 35 až 55 miliard Kč ročně, přičemž největší podíl tvoří ztráta produktivity. Náklady na léčbu závislostí pro VZP neustále rostou, v roce 2024 dosáhly téměř 1,6 miliardy Kč. Alkohol je každoročně přímo spojen s 6 000 až 7 000 úmrtími v České republice , přičemž přibližně 50 úmrtí je způsobeno přímo předávkováním alkoholem. Dlouhodobé nadměrné užívání alkoholu vede k vážným zdravotním následkům, které zatěžují celý zdravotnický systém. Patří sem poškození gastrointestinálního traktu, projevující se poruchami trávení, průjmy, a zvýšeným rizikem vzniku nádorových onemocnění jater, jícnu, žaludku, tenkého střeva a rekta. Alkohol je jednoznačně klasifikován jako karcinogen, který přispívá k rozvoji různých typů rakoviny. Dále může dojít ke vzniku diabetu, podvýživy a avitaminóz (zejména nedostatku vitaminů B1, B12 a kyseliny listové), které mohou vést až k život ohrožujícím stavům. Významné jsou také funkční a orgánové poškození oběhového systému, jako je arteriální hypertenze, poruchy krvetvorby a chudokrevnost. Kromě fyzických dopadů se objevují i závažné psychické problémy, včetně poruch spánku, úzkostně-depresivních stavů a psychotických poruch způsobených poškozením mozku. Zneužívání alkoholu významně přispívá k domácímu násilí a rozpadu rodinných jednotek. Intoxikace vede ke ztrátě zábran, agresi, snížené sebekritičnosti a zvýšenému rizikovému chování, což často vyúsťuje v nehody a zranění. Chronické zneužívání alkoholu může vést k sociální degradaci, finančním potížím a v závažných případech i ke konzumaci nekvalitního alkoholu (např. čisticích prostředků) kvůli nedostatku finančních prostředků. Dále dochází k poklesu zájmu o koníčky a jiné aktivity, přičemž čas je stále více věnován shánění, konzumaci a zotavování se z účinků alkoholu. S alkoholismem je spojen i častý rozpad rodinných vztahů, domácí násilí a finanční potíže přenášející se na děti a budoucí generace. Děti vyrůstající v takovém prostředí čelí vyššímu riziku vlastních problémů, včetně časné konzumace alkoholu. Zejména zranitelné populace jsou děti, dospívající a těhotné ženy. Navzdory vysoké prevalenci rizikového pití a závislosti je síť adiktologických služeb v České republice poddimenzovaná. Ročně zvládne obsloužit přibližně 30 000 jedinců ročně což je zlomek odhadovaných 150 000 závislých a 500 000 rizikových pijáků.

Kapitolu o duševním zdraví, dostupnosti péče je potřeba významně doplnit

Výskyt duševních onemocnění u dospělých vzrostl z 20 % v roce 2017 na téměř 30% v roce 2021. U dětí55 je dle výzkumu NUNDZ situace ještě alarmující – 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky možné střední až těžké deprese a 30 % úzkosti.Pandemie Covid-19 výrazně zhoršila psychický stav populace, zejména u dětí a adolescentů. Došlo i k významné změně postojů Mladí lidé jsou otevřenější tématu duševního zdraví, méně stigmatizují a mají vyšší duševní gramotnost. Ve společnosti zaznamenáváme působení významných stresorů zejména jde o digitalizaci, individualismus, environmentální změny a tlak na výkon. Ambulantní péče je přetížená s nedostatečnou kapacitou – počet pacientů v ambulancích vzrostl o více než 140 000 od roku 2010, ale počet ambulancí se téměř nezměnil. Počet akutních lůžek vzrostl o 690 mezi lety 2010–2022, což zlepšilo dostupnost péče. Od roku 2018 vzniklo v souladu s plánem na reformu psychiatrické péče 33 center Center duševního zdraví CDZ, do roku 2030 jich má být 100. Pomáhají pacientům v komunitním prostředí a snižují potřebu hospitalizace. Ale není dlouhodobě zajištěno jejich udržitelné financování.

V oblasti dětského duševního zdraví se v ČR potýkáme s kritickým nedostatkem odborníků: Dětská psychiatrie čelí vážné personální krizi. Ministerstvo zdravotnictví navýšilo počet rezidenčních míst a dotací pro vzdělávání dětských psychiatrů, ale změny se projeví se značným zpožděním Vznikají specializované týmy pro děti a adolescenty, např. ve FN Ostrava. Preventivní programy a edukace jsou klíčem k řešení problémů např. NUDZ realizuje projekty zaměřené na duševní gramotnost a prevenci.

V Evropě znečištění ovzduší způsobí dle 13 v Evropě přes 13% předčasných úmrtí . Co se samotného znečištění ovzduší týče, dle dat z roku 20234 činí v EU průměr 29 předčasných úmrtí z důvodu znečištění na 100 000 obyvatel, ale ČR je v tomto ukazateli významně nad průměrem s 58,5 na 100 000.  V Evropě i ČR se stav v posledních 20 letech zlepšuje (pokles úmrtí v Evropě od roku 2005 o cca 41%), přesto dle indexu prosperity14  jsme v roce 2021 patřili v počtu úmrtí z důvodu znečištění ovzduší na 8. místo v Evropě. Ovšem negativní vlivy znečištění životního prostředí způsobují i řadu chronických onemocnění, které významně ovlivňují kvalitu života a představují významné náklady pro zdravotní systém i celou společnost. Z hlediska dopadů znečištění ovzduší je hezky kategorizuje15Klíčovým ukazatelem který zahrnuje nejen úmrtí, ale i dopad na změny v životě v důsledku chronického onemocnění je Disability-adjusted life years (DALYs). Jedná se o ekvivalent ztráty roku života prožitého v plném zdraví. Takto, lze hodnotit i jiné vlivy například hlukovou zátěž, která má na zdraví obyvatel rovněž zásadní dopad a nová data přibývají rychlým tempem. Hluk má vliv na rozvoj a průběh ICHS, poruchy spánku, dopady na kognitivní funkce a pozornost dětí, tinnitus. Hluková zátěž představuje v Evropských zemích 1,0 - 1,6 milionu DALYs (Disability adjusted life years). Aktuální data v souvislosti s dopravou lze nalézt zde: https://www.eea.europa.eu/publications/zero-pollution/health/noise-pollution

Dle 24je až 30 % nákladů na poskytovaní péče ve zdravotnických zařízeních vynakládáno na tzv. low value care, to znamená péči, která přináší pacientovi velmi malý nebo žádný užitek a může mu potenciálně škodit. Tato overdiagnosis a overtreatment nejenže představují ekonomickou zátěž, ale také vystavují pacienty rizikům zbytečné léčby. Část těchto pro pacienta škodlivých postupů vzniká z alibismu nebo chyb či nedostatků v komunikaci.

Zdroje