Fiala a Babiš: Překvapivě dokonalý politický pár. Rýsuje se společná vláda?

Nezáleží na tom, jaké politické strany se nakonec spojí, ale na tom, jak efektivní a stabilní bude jejich vláda. Po každých volbách se politická scéna promění v šachovou partii, kde každý tah má dalekosáhlé důsledky. Když se ohlédneme za posledním volebním obdobím, nebylo to tak zlé, jak se z politických debat a titulků novin mohlo zdát.

Současná vláda se stala terčem kritiky ze všech stran. Každý den jsme slýchali o problémech s inflací, vysokými cenami energií a neustálých změnách v zákonech. To je ale, možná mnohdy zveličovaný, pohled zvenčí. Podívejme se na to, co se podařilo. Kabinet se musel vypořádat s několika krizemi najednou – ekonomickou recesí, energetickou krizí a dozvuky pandemie. Přesto se podařilo udržet zemi v kurzu, posílit mezinárodní pozici a proevropské směřování. To všechno jsou důležité milníky, které se často přehlížejí. Jedním z největších úspěchů bylo zvládnutí energetické krize. Vláda se musela vypořádat s prudkým růstem cen energií, a ačkoli to pro domácnosti nebylo jednoduché, podařilo se zajistit dostatek dodávek a stabilizovat situaci. To samé platí i pro podporu Ukrajiny, kde se Česko postavilo na stranu demokracie a svobody, což ocenila i řada zahraničních partnerů. Vláda sice možná nevypadala nejstabilněji, ale ve skutečnosti se držela pohromadě a dokázala prosadit řadu důležitých reforem, včetně schválení důchodové reformy a konsolidace veřejných financí. Na druhou stranu, vláda nebyla bez chyby. Lidé cítili dopady inflace, která se dotkla každého. Komunikace s veřejností nebyla vždy ideální a některé kroky se zdály být zbrklé. Přesto se jí podařilo udržet zemi na stabilní cestě. Teď je otázkou, co dál.

Tato trojice (SPOLU, Piráti, Starostové) sice na první pohled nevypadá jako ideální manželský pár, ale podívejme se na to logicky. Kampaň plnou výlevů a hádek sice plní titulky, ale když přijde na lámání chleba, tahle koalice má paradoxně nejvíce styčných bodů. Všichni chtějí modernizovat stát, bojovat proti byrokracii a řešit bytovou krizi. SPOLU mluví o hospodářském růstu a snižování byrokracie, což je mimochodem muzika pro uši Starostů, kteří chtějí, aby úřady konečně sloužily lidem, a ne naopak. A Piráti? Ti by dodali potřebnou dávku transparentnosti, která by mohla pomoct s bojem proti korupci. Společně by pokračovali v prosazování proevropské a prozápadní politiky, což je v současném turbulentním světě dost podstatné. Prostě by to nebyla romantická idylka, ale spíš takové to rozumné partnerství, které by mohlo znovu fungovat.

Bohužel, i kdyby se pětikoalice opět spojila, nedosáhne v počtu mandátů na nadpoloviční většinu. Jestli tedy čísla v průzkumech nelžou, vláda ve složení jako v roce 2021 se opakovat nebude.

Podle průzkumů to s hnutím ANO vypadá na jasné vítězství, ale co dál? Kdo se s nimi spojí? Spojení s SPD by sice vytvořilo vládní většinu, ale za jakou cenu? Část voličů ANO by to vnímala jako zradu. Pro hnutí SPD je to sice ideální scénář, jak získat moc, ale pro ANO je to politická sebevražda.

Spojení s Piráty nebo Starosty je v podstatě nemožné. Obě strany se ostře vymezují vůči politice a praktikám ANO, a kampaň plná osobních útoků by jakoukoliv spolupráci znemožnila.

Ve vzduchu tedy zůstává pro většinu jediné logické, avšak devastující spojení: již zmíněná vláda s SPD a hnutím Stačilo!, což by Česko posunulo na geopolitické mapě směrem na Východ. Konec konců, Stačilo! prosazuje zestátnění a nacionalistické postoje, které by se mohly líbit ANO a SPD.

Možná je tu ale ještě jedna varianta…

Ačkoliv se ANO prezentuje jako strana hájící zájmy obyčejných lidí a SPOLU jako garant ekonomické stability, při bližším pohledu lze nalézt překvapivé shody. Obě uskupení se profilují jako pravicové strany se zaměřením na podnikání a ekonomiku.

Hnutí ANO ve svém programu jasně deklaruje, že „cesta k vyrovnaným rozpočtům nevede přes zadušení hospodářství“. Místo škrtů prosazuje prorůstové investice, nízké daně a zvyšování životní úrovně. Konkrétně navrhuje snížit daň z příjmu právnických osob zpět na 19 % a znovuzavést Elektronickou evidenci tržeb (EET), kterou považuje za nástroj pro efektivní výběr daní, nikoli za zátěž pro podnikatele. Tento přístup, který chce „vytvořit hospodářství založené na přidané hodnotě“ s primární rolí soukromého sektoru, je v podstatě ekonomický model inspirovaný „reaganomikou“ – snížením daní a regulací pro stimulaci ekonomického růstu.

Podobně i SPOLU klade důraz na podporu podnikání a inovací. Ačkoliv se v konkrétních krocích mohou mírně lišit, sdílejí společný cíl: vytvořit příznivé prostředí pro byznys, který bude generovat zisky, a tím i daňové příjmy pro stát. Obě strany vnímají soukromý sektor jako motor ekonomiky a roli státu vidí primárně ve vytváření podmínek pro jeho prosperitu. V oblasti měnové politiky ANO prosazuje plnou národní autonomii a zachování české koruny, zatímco SPOLU je otevřenější přijetí eura, což je jeden z mála zásadních ekonomických rozdílů.

V oblasti sociální politiky se obě uskupení shodují na potřebě podpory rodin a zajištění důstojné životní úrovně. ANO prosazuje masivní sociální benefity, jako jsou slevy na jízdné a zvýšené důchody. V programu navrhuje zrušit prodloužení věku odchodu do důchodu nad 65 let, což je reakce na kritiku důchodové reformy Fialovy vlády. Zároveň by hnutí zachovalo výchovné pro důchodkyně a podporovalo by družstevní bydlení nebo zvýhodněné hypotéky pro mladé rodiny. V podstatě jde o konkrétní návrhy, jak zlepšit životní úroveň a dostupnost bydlení pro zranitelné skupiny obyvatel. Ačkoliv se SPOLU může v detailech lišit, základní premisa je stejná – cílem je zajistit, aby se v Česku dobře žilo a aby sociální systém byl spravedlivý a stabilní. Podpora rodin a stabilita důchodového systému jsou klíčové body, na kterých se obě strany setkávají, ačkoliv k nim směřují po odlišných cestách.

Další oblastí, kde se programy překrývají, jsou investice a technologický rozvoj. Hnutí ANO chce „aktualizovat investiční pobídky tak, aby směřovaly primárně do oblastí s vysokou přidanou hodnotou“. Mezi konkrétní kroky patří podpora startupů, zajištění „startup víz“ a podpora inovací. Zároveň program zdůrazňuje rozvoj digitalizace a Portálu veřejné správy, což jsou kroky, které podporuje i SPOLU.

I v zahraniční politice lze nalézt shody. Obě strany se hlásí k členství v Evropské unii a NATO. ANO sice prosazuje reformu EU a kritizuje migrační pakt a Green Deal, ale zdůrazňuje, že „není na místě referendum o vystoupení ČR“. V oblasti obrany ANO kritizuje navyšování výdajů na 2 % HDP, ale v programu připouští, že se tlak na utrácení nesmí překlopit v závody o procenta, a preferuje transparentní a efektivní nákupy. To je spíše kritika konkrétních postupů současné vlády nežli principů, na kterých je obrana postavena.

Volební průzkumy ukazují, že ani jedna z těchto stran pravděpodobně nezíská ve sněmovně absolutní většinu. A v takové situaci se mohou i největší rivalové proměnit v partnery. Vzpomeňme si na rok 2006, kdy se tehdejší rivalové ODS a ČSSD dohadovali na vytvoření „velké koalice“. I když k tomu nakonec nedošlo, myšlenka ukazuje, že politická realita a touha po moci mohou být silnější než předvolební sliby. Spojenectví ANO a SPOLU by vytvořilo nejsilnější a nejstabilnější vládu, jakou kdy Česká republika měla. S většinou v parlamentu by mohli snadno prosazovat reformy a zákony, bez nutnosti neustále hledat podporu u menších stran. To by jim dalo silný mandát k vládnutí a umožnilo jim efektivně řešit dlouhodobé problémy, jako je zadlužení státu, důchodová reforma nebo bytová krize.

Nicméně, toto spojenectví by narazilo na řadu překážek. Obě strany stavěly svou kampaň na boji proti sobě. Jejich voličská základna, která je zvyklá na ostré slovní souboje, by mohla takový krok vnímat jako zradu. Vedení obou stran by muselo voličům vysvětlit, proč se rozhodlo jít touto cestou. Navíc, osobní nevraživost mezi lídry obou stran by mohla být nepřekonatelnou překážkou. Politika je o osobnostech, a pokud se lídři nebudou schopni domluvit, žádná dohoda nevznikne. A i kdyby se dohodli, museli by se vyrovnat s faktem, že by se museli vzdát části svého programu a najít kompromis.

Současná politická scéna je plná ambiciózních hráčů. Hnutí ANO, které je podle průzkumů nejsilnější, bude muset čelit dilematu. Kdo bude jeho partner? SPD? To by mohlo vytvořit stabilní vládu, ale zároveň by to mohlo znamenat odklon od prozápadního kurzu a polarizaci společnosti. Naopak ANO a SPOLU by sice mohli vytvořit silnou vládu, ale vzhledem k jejich vzájemné nevraživosti je takový scénář velmi nepravděpodobný. Na druhou stranu, pokud se vládní koalici SPOLU, Piráti a Starostové podaří zopakovat výsledek z minulých voleb, mohly by se opřít o zkušenosti z minulého období. Sice se jejich programy v detailech liší, ale mají společný cíl – moderní, efektivní a proevropský stát.

Zdroje: Novinky, Programy do voleb, e15