Mandragora: Realistický film o dětské prostituci nahlíží do podsvětí Prahy

Film Mandragora z roku 1997 představuje na svou dobu odvážný a nekompromisní pohled na temnou stránku lidské existence. Režisér Wiktor Grodecki se v tomto psychologickém dramatu nebojí poukázat na často tabuizovaná témata, jako jsou nucená prostituce, násilí a závislosti. Snímek, který se odehrává v prostředí pražského podsvětí, nabízí příběh mladého chlapce, jehož život se drasticky změní v okamžiku, kdy se dostane do spárů bezcitného kuplíře.

Hlavním hrdinou filmu je patnáctiletý Marek, který znechucený autoritářským otcem a tíživou domácí atmosférou utíká z domova. Sedá na vlak a odjíždí do Prahy, města velkých možností, ale také velkých nebezpečí, kde se okamžitě po příjezdu na nádraží náhodně setkává s Honzou, zkušeným a charismatickým kuplířem. Ten vyhodnotí rychle Markovu zranitelnost a nabízí střechu nad hlavou a možnost vydělat si snadné peníze. Marek, oslněný Honzovým slibem o lepším životě, se nechá zlákat a brzy se ocitá v brutálním světě prostituce.

Nový život v pražských ulicích je pro Marka šokující. Musí se naučit novým pravidlům, vyhýbat se nebezpečí a potýkat se s násilím. Honza ho postupně zasvěcuje do světa prostituce, učí ho, jak se zákazníkům zalíbit a jak se vyhnout policii. Marek se snaží vyrovnat s novou realitou, ale zároveň se v něm probouzí pocit viny a odporu. Zjišťuje bohužel, že cesta zpět nebude snadná a pravděpodobně ani možná.

V průběhu filmu se Marek sblíží s dalšími chlapci, kteří se ocitli v podobné situaci. Spolu vytvářejí jakousi rodinu, ve které se navzájem podporují a chrání. Zároveň se však mezi nimi objevují rivalita a žárlivost. Marek se také zamiluje do jednoho ze svých kolegů, což mu přináší další emoční zátěž.

Film detailně vykresluje Markův postupný pád do závislosti. Z naivního a zranitelného chlapce se postupně stává cynický a bezcitný mladík, který se snaží přežít v drsném prostředí.

Slabší povahy a mladiství by se měli filmu vyhnout, jelikož se v něm vyskytují velice detailní scény plné nahoty a brutálního zacházení s mladými chlapci, kteří jsou nucení k pohlavnímu styku s dospělými muži, jež si je objednali.

Zároveň ale snímek ukazuje jak je snadné sklouznout k závislosti na drogách, nebo například jak je jednoduché se nakazit virem HIV a jak může být během chvíle nenávratně zničen život mladého člověka.

Děsivý na celém filmu je fakt, že žádná ze scén nebyla pouhým výplodem fantazie, ale odrazem toho, co se skutečně odehrává v Pražském podsvětí. Děj filmu jako takový je sice smyšlený, ale praktiky v něm ukázané jsou podle skutečnosti. Režisér Wiktor Grodecki totiž na scénáři spolupracoval s jedním z hlavních protagonistů a těžil z jeho osobních příběhů.

Film je ukázkou toho, jak může být svět drsný a jak krutě dokáže zacházet s těmi nejzranitelnějšími.