Článek
Novela školského zákona přesouvá od 1. ledna 2026 platy kuchařek, školníků a administrativních sil na zřizovatele. Stát tvrdí, že „přidá“ prostředky, ale vychází z tabulkových platů, které jsou až o 20 % pod reálnou mzdou. Řada měst, včetně Břeclavi, kde na tento problém poukazuje pirátský místostarosta Petr Vlasák, proto počítá s tím, že bude muset mzdy nepedagogických pracovníků doplácet z vlastních zdrojů, nebo omezovat údržbu a modernizaci škol. Lídr Pirátů v Jihomoravském kraji Michal Švagerka, který je zároveň místostarostou Dubňan s gescí rozpočtu poukazuje na další nedostatek: „Princip převodu financování je dobrým krokem, nicméně chaos, který tento proces provází, ukazuje na tragickou roli současného ministra školství Beka. Ani loni jsme při sestavování rozpočtu nevěděli, odkud a v jaké výši obdržíme finance a toto se opakuje i nyní. Vůbec nevíme z jakých prostředků a v jaké výši budeme nepedagogy financovat.“
Už jen pomyslnou hořkou třešinkou na dortu je nesmyslné, či jak by řekl Miroslav Kalousek „tupé“, seškrtání financí na primární péči ve školách. Namísto stabilního financování prevence a školní psychologické péče ministerstvo letos škrtlo dotační tituly. Jenže 40 % žáků už dnes vykazuje příznaky středně těžké či těžké deprese; podpora odborníků ve školách přitom stojí zlomky toho, co následná léčba. Ministerstvo tímto krokem sleduje spíše diktát ministerstva financí než potřeby dětí. Piráti jednoznačně podporují investice do prevence, která ušetří spoustu veřejných prostředků v budoucnu.
Na konci roku 2024 leželo na účtech obcí a krajů rekordních 455 miliard Kč – dvojnásobek proti roku 2019 ! Tyto peníze často končí na běžných účtech s nulovým či minimálním úrokem a nechrání se ani před inflací. Jako příklad uvádí Michal Švagerka město Dubňany, v nichž působí jako místostarosta: „Přebíral jsem účet s 90 mil. Kč nevyužitých peněz, které vygenerovaly 17 tis. Kč roční úroky. Během mého působení jsem zvýšil příjem z úroků na 2 mil. Kč a hlavně díky zdvojnásobení objemu financí do investic a oprav se podařilo snížit volné prostředky na přijatelnou rezervu 15 - 20 mil. Kč. Prostě platí heslo, že bohatství obce neleží na jejich účtech, ale na ulicích.“
Bohužel tato neschopnost pracovat s finančními zdroji může vyústit pro obce do těchto dvou scénářů, o nichž uvažuje současná vláda:
- snížit obcím podíl z RUD, nebo
- „dobrovolně–povinně“ převést část rezerv do státního investičního fondu, z něhož budou čerpat obce, které umějí projekty připravit a realizovat.
Bez skutečné koordinace vlády se samosprávami a bez odvahy radnic sáhnout do vlastních rezerv hrozí, že se plat nepedagogů stane „tichým dluhopisem“ na úkor kvality výuky a že prevence zůstane jen prázdným pojmem. Obce se musí zaměřit na získání kvalitních manažerů, kteří toto vše budou umět koordinovat a organizovat.
ní možné, aby město jako Dubňany mělo 700 milionů Kč investičního dluhu na opravách a současně se chlubilo 70 miliony Kč na účtu. Bohatství obce neleí na účtu, ale na ulicích. Kvalitní management znamená plánovat, připravovat projekty a včas je realizovat, i kdyby to obnášelo úvěr za 3 % p.a., protože stavební práce zdražují o 5–10 % ročně.“
Co prosazujeme
- Reálné a plně kompenzované platy nepedagogů – podle skutečných mezd, ne tabulek.
- Restart víceletého financování primární prevence – jistota pro školy i neziskové organizace.
- Aktivní investiční politiku obcí a chytré hospodaření s financemi: radnice mají peníze, ale chybí jim projekty, odvaha a strategické řízení. Je ale také třeba výrazně snížit byrokracii, aby vše mohlo probíhat rychleji. Kdo neumí investovat, zůstává chudý – a občané to pociťují dnes a denně na školách, hřištích, chodnících nebo parcích.
