Článek
Je tomu tak 8 let, co chodím na různé kvízy, navíc zhruba polovinu této doby taky tvořím otázky a neustále se setkávám s jednou věcí. U nás na Kvizouru je maximálně jedna z padesáti otázek na fotbal, ale jakmile se objeví, půlka lidí se tváří, jakoby jim rvali do prdele kolonoskopickou trubici. A tak se ptám - Nepatří přece základní znalosti sportu (fotbal je tím zcela suverénně nejpopulárnějším) nejen na kvíz, ale zároveň mezi základní znalosti, stejně jako znalosti hudby, filmů, knih či výtvarného umění? Podle mě ano.
Přece se nemůžeme jen tak tvářit, že zábava, kterou na celém světě milují miliardy lidí, neexituje. Tím netvrdím, že má kopaná hned všechny zajímat. Lidské plémě je kouzelné v tom, že každého baví něco trochu jiného. Mě také nebaví číst díla klasické literatury (nikdy jsem ani žádné nepřečetl), ale vím, že Franz Kafka napsal Proces nebo že Guy de Mauppasant napsal Kuličku, a dokonce i vím, o čem to zhruba je. A proč? Protože mi to přijde základní univerzální znalost. Stejně jako je podle mě základní univerzální znalost, že byl nějaký Tonda Panenka, který svou penaltou rozhodl o našem vítězství na Mistrovství Evropy ve fotbale 1976.
Samozřejmě, mám velké mezery, ale rozhodně na ně nejsem hrdý. Naopak když někdo nezná rozdíl mezi Spartou a Slavií, tak má většinou ještě tendenci to všude prohlašovat, protože jeho přece něco tak nízkého nezajímá.
Zároveň pak lidmi, kteří píšou knihy, hrají divadlo nebo třeba zpívají v kapele neopovrhuju, protože vím, že je to těžké jako hovado. Bohužel fotbalisté jsou bráni za nějaké podřadné kusy, kteří umí „jenom“ hrát fotbal. To že většina z nich tomu musí podřídit životosprávu, čeká je každodenní tréninková dřina a ještě mají obrovský talent, už řadu lidí nezajímá. Přitom je to fakticky totéž. Jsou to lidé, kteří něco umí na špičkové úrovni, za což si zaslouží uznání.
Ostatně fotbal má obrovský přesah…
Co udělali vojáci při Vánočním příměří? Šli si proti sobě čutnout.
Jak primárně přišli Američané na to, že jsou sovětští vojáci v 62. roce na Kubě? Najednou viděli, že vojáci nehrají baseball, ale fotbal.
Proč si nenechal Bob Marley odoperovat prst, v němž se mu udělal nádor? Protože by už nikdy nemohl hrát fotbal.
V Brazílii vám musí v práci umožnit sledovat zápasy jejich národního týmu na mistrovství světa.
Na světě neexistuje televizně sledovanější událost, než je finále MS ve fotbale.
Ostatně na podzim jsem byl dvakrát v Itálii a v obou případech jsem se dostal do diskuse s místními. Když padla řeč na to, že jsem z Česka, ihned vypálili: „Grande Paolo, Jankulovski, Tecl.“ Žádný Il divino Boemo ani nikdo další, ale fotbalisti.
Zároveň moc nechápu, proč je fotbal často vnímán jako buranská zábava? Jasně, najdou se i lidé, kteří devastují a ničí, přičemž se zaštiťují svým fotbalovým klubem. Nicméně těch je mezi fanoušky fotbalu maximálně několik promile. Jinak na fotbal chodí úplně normální průřez lidí z celé společnosti. Mimo výše zmíněných hovad jsou to také špičkoví herci, právníci, podnikatelé či zpěváci.
Navíc fotbal také spojuje. Kde jinde už v současné době uvidíte sedět vedle sebe dělníka ze šroubárny a právníka než na fotbalovém stadionu? A dokázali by si ti dva mimo kopanou vůbec najít společné téma? Možná ani ne.
A tak se ptám, kde se v lidech bere ta nenávist k něčemu tak krásnému, jako je fotbal a proč mají lidé, které tento sport nezajímá, takovou potřebu se vůči němu vymezovat? Fanoušci fotbalu to v drtivé většině o jejich zájmech přece také nedělají.
