Geniální gay, co vyhrál válku: Příběh Alana Turinga v kontextu Prague Pride

Alan Mathison Turing byl britský matematik, logik, kryptoanalytik a teoretik počítačů. Narodil se 23. června 1912 a zemřel 7. června 1954. Jeho geniální mysl položila základy všech moderních počítačů a přispěla neskutečnou vahou k vítězství Spojenců během Druhé světové války díky rozluštění kódu nacistické Enigmy, kterým si nacisté mezi sebou předávali utajované zprávy.

Alan Turing se však nemohl plně radovat ze svých úspěchů kvůli jedné podstatné vlastnosti - jeho homosexualitě. Jeho homosexualita byla tehdy v Británii kriminalizována a Turing byl odsouzen za „narušování mravnosti“.

Za trest byl odsouzen a musel volit mezi (až dvouletým) vězením a probací – podmíněným prominutím trestu, které ovšem bylo vázáno na podstoupení hormonální „léčby“ nebo také chemické kastrace. Rozhodl se pro druhou možnost: po dobu jednoho roku dostával ke snížení libida dávky syntetického ženského hormonu estrogenu diethylstilbestrolu, který navíc běžně způsoboval gynekomastii (růst prsů).

Tato represivní opatření a společenská stigma měly ve výsledku devastující vliv na jeho duševní zdraví a osobní život. Ztratil svoji životní radost a energii.

V roce 1954, v jeho pouhých 41 letech, byl Turing nalezen mrtvý. Příčinou jeho smrti bylo otrávení kyanidem. Tím mělo být napuštěno jablko, ze kterého trochu snědl. Hned se vyrojili se spekulace o tom, jak k úmrtí došlo. A prostor pro ně podnítily skutečnosti, že přítomnost kyanidu v jablku nebyla testována a jako příčina smrti byl kyanid určen až při pitvě. Podle oficiálního stanoviska se nicméně jednalo o sebevraždu, čímž byly odmítnuty spekulace o náhodě (neopatrné zacházení s chemikáliemi) nebo o vraždě (politické, špionážní). (Wikipedie)

Tento závěr ovšem bývá občas zpochybňován, protože Turing nezanechal dopis na rozloučenou a mohl se tím pádem otrávit i kyanidovými výpary ze svých chemických experimentů. Tomu věřila i Turingova matka, ale většina jeho životopisců se přiklání k verzi o sebevraždě. (Zive.cz)

Každopádně víme, že nebýt toho, mohl klidně ještě dalších 40 let přinášet dál světu své geniální vynálezy.

Turingova smrt byla tragickým koncem života geniálního muže, který dal světu neuvěřitelně důležité myšlenky a koncepty, jež ovlivnily vývoj moderní společnosti v ohledech, ve kterých si často ani neuvědomujeme a byl za to po (ne)zásluze potrestán jen kvůli své sexuální orientaci.

Turingův test se například používá k zjištění, jestli je umělá inteligence dostatečná chytrá, aby dokázala plně komunikovat jako člověk. A princip takzvaného Turingova stroje operujícího na bázi 1 a 0 je víceméně v každém našem chytrém zařízení.

Událost jako Prague Pride nám tedy připomíná nejen význam práv a svobod sexuálních menšin, která ve světě (směrem na jih a východ) stále nejsou dostatečná, ale také potřebu uznání a respektování všech lidí bez ohledu na jejich orientaci. Rozdíl k dnešnímu dni činí jen 69 let, to je v celé lidské historii nic. Ať je tedy Turingův příběh připomínkou toho, co může být dosaženo lidským intelektem a odhodláním, stejně jako varováním.

Sexuální orientace nutně nedefinuje člověka a jeho přínos.

Jeho příběh si též můžete připomenout filmem Kód Enigmy z roku 2014 v hlavní roli s Benedictem Cumberbatchem.

Zdroj: Wikipedie Zive.cz