Článek
Pokud nemáme anglické podnebí, je hloupost udržovat anglický trávník.
Zvyk sekat trávník byl po staletí považován za samozřejmost, už je to tradice, ovšem co nám vlastně přináší. Estetiku? A dál? A není nějaká lepší alternativa, než aby všichni pěstovali na svých zahradách úplně stejnou rostlinu bez květů, která ani nic neprodukuje? Odpověď samozřejmě zní ano, je lepší alternativa. Ale proč se o tom vůbec bavit? Nestačí nám přeci jenom ta nakrátko sekaná tráva?
Odpověď zní ne. Louky, které kdysi ve velkém pokrývaly naši krajinu, postupně ustupují monotónním a chemicky ošetřovaným polím a dalším plochám, včetně zahrad s anglickým trávníkem. Tento trend má za následek úbytek přirozeného prostředí, které slouží jako domov pro mnoho druhů hmyzu a dalších živých organismů. Dochází nám tu tak k poklesu biodiverzity a narušení ekosystémů. Ergo, hmyz nám vymírá a i ti, co ho mají za potravu. Což ve výsledku může výrazně poškodit, ne-li zničit celý potravní řetězec.
Alarmující čísla přináší studie provedená v roce 2019, která vyhodnocovala 73 studií o úbytku hmyzu napříč zeměkoulí. Ta uvádí, že skoro polovina druhů hmyzu v celosvětovém měřítku rychle vymírá a třetina je již ohrožena naprostým vymřením.
U sousedů v Německu je pak situace ještě daleko vážnější a můžeme se jen domnívat, že u nás tomu bude podobně. Jejich 27 let dlouhá studie, která skončila v roce 2017, vypozorovala 76% úbytek všeho polétavého hmyzu a to navíc v chráněných oblastech. To je 2,8% pokles za každý rok. Jedná se přitom o silný a stabilní klesající trend, který trval skoro tři dekády. Je tedy na místě se domnívat, že by samovolně pokračoval dál.
K obdobnému závěru ovšem dochází i takové Puerto Rico a jejich 36 let dlouhá studie, která byla navíc prováděna v deštných pralesech. Ta zaznamená po celou dobu měření meziroční úbytek hmyzu mezi 2,7 % a 2,2 % a tedy celkovou ztrátu 78-98 % hmyzu od roku 1982 do roku 2018.
O problému se lze dočíst zde a zde. Popřípadě zde je odkaz na originální studii v angličtině, která se přímo o situaci v Německu a Puerto Ricu zmiňuje. V referencích této studie jsou pak odkazy na všechny studované studie.
Tak co kdybychom proměnili alespoň naši zahradu v jeho útočiště? Existuje mnoho alternativ k trávníku, které můžeme na našich zahradách vysadit. Jednou z nich jsou kobercové rostliny, které tvoří nízký, hustý koberec a nemusí se tak často ne-li vůbec sekat.
Můžete si na zahradě vytvořit cestičky z velkých kamenných desek nebo malých oblázků a vše okolo nechat na přírodě.
Představte si tu nádheru! Místo monotónního sečení trávníku se můžeme radovat z pestrých barev v různých ročních dobách. Vůni květů a bzukotu včel, které si přijdou nektar.
Mateřídouška a další skalničky jsou skvělé kobercovky, které přežijí i v horku a suché půdě s minimem vody. Není je tedy třeba nějak extra zalévat. Navíc vykvétají a dokáží tak ponořit celou zahradu do pestrých barev.
A nejsou to jen kobercové rostliny, které mohou nahradit trávník na naší zahradě. Můžeme se zaměřit na výsadbu květin a bylin, které též lákají včely a motýly a dávají jim obživu. Taková úžasná levandule je zejména neodolatelná pro motýly. A i taková hluchavka je velmi oblíbená u motýlů, včel a i dětí, které též rady vycucávají nektar z druhé strany květů.
Ovoce a bobule mohou také najít své místo v naší „netrávníkové“ zahradě. Když si vysadíte na zahradě jahody a maliny, nemusíte si už žádné kupovat a budete vědět, čím jsou hnojeny a stříkány, pokud vůbec něčím. Navíc jsou také oblíbenou potravou pro mnoho druhů ptáků a hmyzu. Dále takový rakytník se svými oranžovými bobulemi též láká ptáky a hmyz a jeho květy jsou zas oblíbeným zdrojem nektaru pro motýly a včely.
Nechme se tedy inspirovat přírodou a pusťme si ji trochu víc do našich zahrad a životů. Mít na zahradě pouze trávu už nestačí. Je to jednak nuda a jednak to přírodě nesvědčí.
Místo pravidelného sečení trávníku se raději zaměřme na výsadbu kobercových rostlin, květin, bylin, ovoce a keřů, které přitahují hmyz a poskytují mu útočiště a potravu. Udělá to vaši zahradu hezčí, živější a aktivně přispějete k obnově biodiverzity a zachování naší přírody.
Když si navíc dáte na zahradu „hmyzí domeček“, nebo si uděláte malou skalku, budete to pro užitečný hmyz úplně jako hotel a rád přijde.
