Článek
Jen těžko se dozvíme, jak přesně to s hrůzným teroristickým útokem na moskevské koncertní centrum bylo. Všichni by však k tomuto útoku měli znát důležitý kontext - teroristické útoky z roku 1999, které z neznámého šéfa FSB Putina udělaly prezidenta.
Jejich roli v příběhu Putinova převzetí moci trefně shrnul nezávislý politolog a výzkumník zaměřující se na Rusko Kamil Galeev.
V srpnu 1999 jmenoval prezident Jelcin novým premiérem svého šéfa FSB Putina. Téhož dne ho jmenoval svým oficiálním nástupcem. Přesto se objevil problém. Aby se Putin mohl stát prezidentem, musel projít volbami, které nemohl vyhrát.
Byl totiž zcela neznámý.
Dnes je Putin světovou celebritou nejvyššího řádu. Ale v srpnu 1999 ho nikdo neznal. Byl to jen neznámý úředník Jelcinovy administrativy, který se stal premiérem na základě svévolné vůle panovníka. Tento neznámý úředník měl asi 2-3% podporu lidu.
Brzy ho čekaly volby.
V době Putinova jmenování už mělo Rusko svého nejoblíbenějšího kandidáta. Byl jím Primakov. Bývalý Jelcinův premiér, který se s Jelcinem rozešel a ucházel se o moc. Nejpopulárnější politik v Rusku s obrovskou podporou mas i establishmentu.
Ještě v roce 1999 měl Primakov téměř všeobecnou podporu. Když ho podpořilo 84 z 89 gubernátorů, zdálo se, že jeho vítězství je téměř předurčeno. Naprostá oboustranná podpora v politickém establishmentu v kombinaci s širokou masovou popularitou se zdála být vítěznou kombinací.
S veškerou podporou Kremlu a s FSB za zády byl Putin stále outsiderem. Měl se utkat s populárnějším (asi dvacetkrát populárnějším) kandidátem, kterého podporovala téměř celá regionální elita. To se zdálo jako nemožný úkol.
Ledaže by předvedl nějaký kouzelnický trik.
V září 1999 Rusko zažilo čtyři velké bombové útoky na byty. Jeden v Dagestánu, jeden ve Volgodonsku a dva v Moskvě. Všechny čtyři útoky byly zaměřeny na velké obytné budovy (standardní typ ubytování v zemi).
Všechny čtyři útoky údajně provedli čečenští separatisté.
Bombové útoky na byty si vyžádaly masivní počet civilních obětí. Více než 300 mrtvých a více než 1700 zraněných. Vzhledem k tomu, že útoky byly zřetelně zacíleny na „běžné“ obytné budovy, mohl se cítit v nebezpečí v podstatě každý obyvatel země.
Atmosféra byla poněkud psychotická.
Časová osa září 1999
4-16 - bombové útoky na byty
16 - parlament potvrzuje Putina ve funkci premiéra
24 - Putin pronesl svůj slavný projev, v němž slíbil, že bude zabíjet teroristy všude, kde je najde, třeba i na záchodě
1. října 1999 - ruská vojska překračují hranice Čečenska s cílem svrhnout separatistický režim v Grozném. Tato krátká vítězná válka Putina vystřelila z nuly na sto. V srpnu byl téměř neznámý. V prosinci už byl národním hrdinou a zachráncem vlasti.
Válka udělala Putina populárním. V době, kdy Jelcin odstoupil, byl již nejpopulárnějším politikem v zemi. V roce 2000 snadno zvítězil v prezidentských volbách a vystřídal svého patrona.
Bez války by se mu to nikdy nepodařilo. Válku nutně potřeboval.
Proto celý příběh s bombovými útoky na byty vypadal podezřele. Bombové útoky přišly příliš načasovaně a příliš se hodily neznámému, obskurnímu Putinovi, který potřeboval popularitu pro své nadcházející prezidentské volby.
Zvláště ve světle rjazaňského cukru.
Ze všech skutečných či údajných teroristických útoků v Rusku vypadal příběh z Rjazaně nejpodezřeleji. Protože se zdálo, že teroristé se zaměřují na „normální“ budovy, země byla stále vyděšenější, ostražitější a psychotičtější. Běžní občané kontrolovali své sklepy a hledali výbušniny.
Dne 22. září 1999 si Alexej Kartofelnikov bydlící na ulici Novoselov 14/16 v provinčním městě Rjazaň všiml neznámého auta zaparkovaného poblíž jeho obytného domu. Jeho pasažéři vzali několik bílých tašek a odnesli je do sklepa jeho domu.
Když cizinci odjeli, obyvatelé zavolali policii. Policie přijela a našla několik velkých pytlů od cukru - s rozbuškou. Policie evakuovala obyvatele a oznámila, že tyto „cukrové“ pytle obsahují hexogen. Druhý den se vše objevilo ve zprávách.
Ještě téže noci policie zatkla dva podezřelé. K jejich překvapení ukázali průkazy FSB. Záhy moskevská kancelář FSB zavolala rjazaňské policii a nařídila propuštění svých agentů.
Co bylo v těch taškách? Úřady uváděly různé verze. Než byli agenti FSB zatčeni, Putin řekl, že se jedná o skutečné výbušniny, a poděkoval rjazaňským občanům za jejich ostražitost. Pomohli tak zabránit skutečnému teroristickému útoku.
Po zatčení se oficiální verze změnila. Putinův zástupce Patrušev vysvětlil, že se nejednalo o žádné výbušniny, ale o obyčejný cukr. Agenti FSB jeli do Rjazaně, nakoupili cukr a dali ho do sklepa, čímž prověřili bdělost místních obyvatel. Šlo tedy pouze o nácvik.
Někteří oficiálnímu vysvětlení uvěřili, jiní ne. Felštinskij a Litviněnko napsali knihu, v níž tvrdili, že všechny bombové útoky z roku 1999, které vynesly Putina k moci, byly operací FSB pod falešnou vlajkou. Vyhodili domy do povětří a vinu svedli na Čečence, aby zahájili válku.
A poslední detail. Na moskevských atentátech bylo zajímavé, že byly zaměřeny na chudší, nemajetné čtvrti na východě a jihu země. Pokud šlo o operaci pod falešnou vlajkou, pak byla naplánována tak, aby se elitě/vyšší třídě ani náhodou nic nestalo.
P. S. Aby bylo jasno - tento text neříká, kdo přesně stojí za masakrem v moskevském divadle. Jenom je zřejmé, že na všechno, s čím Putinův teroristický režim přijde jako zaručenou pravdou, je třeba se dívat s velkým podezřením a chápat, že to může být součástí promyšleného plánu, jak v zemi utužit moc / mobilizovat proti Ukrajině / potlačit odpor / zavést nepopulární opatření atd.
Tak si držme klobouky.
